46 C 309/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 255 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. rozsudku z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo na straně žalovaného vzniknout poté, co žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy uzavřené s žalovaným dne [datum]. Žalobu odůvodnila zejména tím, že na základě uvedené kupní smlouvy žalobkyně v postavení kupujícího zakoupila od žalovaného v postavení prodávajícího hodinky [značka] [číslo], série [anonymizováno] s doklady a s krabičkou za kupní cenu 275 000 Kč, kterou žalovanému uhradila v hotovosti v den podpisu smlouvy oproti převzetí hodinek. Žalovaný přitom žalobkyni ujistil, že se jedná o pravý výrobek [značka]. Poté, co žalobkyně nechala dne [datum] hodinky v autorizovaném servisu [značka] v [obec] ověřit a zjistila, že se nejedná o produkt [značka], od kupní smlouvy následně přípisem ze dne [anonymizována dvě slova] [rok] odstoupila. Odstoupení od smlouvy bylo žalovanému doručeno dne [datum] uložením na doručující poště. Od kupní ceny 275 000 Kč žalobkyně odečetla rezervační poplatek ve výši 20 000 Kč, který žalovaný žalobkyni uhradil dne [datum]. Žalovaný kupní cenu žalobkyni nevrátil ani poté, co byl k její úhradě před podáním žaloby vyzván. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný je státním příslušníkem Rakouska s pobytem na území České republiky, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval s ohledem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, jednak úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení č. 1215/2012), (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (dále jen„ nařízení Řím II“), a dospěl k závěru, že podle čl. 7 odst. 2 nařízení č. 1215/2012 je dána pravomoc a příslušnost k rozhodování věci soudů České republiky, neboť odpovědnost z bezdůvodného obohacení je kvazideliktní odpovědností ve smyslu čl. 7 odst. 2 nařízení Brusel I bis (srov. s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2021 sp. zn. 30 Cdo 240/2021) a že rozhodným právem je podle čl. 4 odst. 1 nařízení Řím II s ohledem na místo vzniku škody právní řád České republiky. 4. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb,. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. 5. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný v postavení prodávajícího a žalobkyně v postavení kupující uzavřeli kupní smlouvu, na základě které se žalovaný prodal žalobkyni náramkové hodinky [značka] [číslo], série [anonymizováno], s doklady a s krabičkou za kupní cenu 275 000 Kč, která byla žalovanému zaplacena při podpisu smlouvy v hotovosti. Přechod vlastnického práva byl sjednán okamžikem zaplacení kupní ceny a předání předmětu prodeje, jehož převzetí žalobkyně stvrdila podpisem smlouvy. Účastníci si dále sjednali právo zpětné koupě za kupní cenu 295 000 Kč uplatnitelné nejpozději do [datum] s možností prodloužení takto stanovené lhůtě o jeden měsíc za předpokladu zaplacení rezervačního poplatku ve výši 20 000 Kč Smlouva byla podepsána oběma účastníky, za žalobkyni jménem [jméno] [příjmení], jejím jednatelem. 6. Z vyjádření [právnická osoba], sídlem [adresa], že uvedené hodinky [číslo], série [anonymizováno] nejsou produktem [značka] [anonymizováno], neboť uvedené sériové číslo je neplatné. 7. Z odstoupení od kupní smlouvy ze dne [datum] včetně podacího lístku a výpisu ze sledování zásilek bylo zjištěno, že žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy ze dne [datum] z důvodu porušení kupní smlouvy ze strany žalovaného podstatným způsobem spočívajícího uvedení žalobkyně v omyl ohledně pravosti zakoupených hodinek. Žalovaný byl současně vyzván k vrácení částky 255 000 Kč a upozorněn na možnost soudního vymáhání, nebude-li kupní ceny vrácena. Odstoupení od smlouvy bylo žalovanému doručováno dne [datum], avšak tento den nebyl adresát zastižen. 8. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, na základě které žalovaný prodal žalobkyni náramkové hodinky [značka] [číslo], série [anonymizováno], s doklady a s krabičkou a žalobkyně v den podpisu smlouvy předmětné hodiny od žalovaného převzala a v hotovosti zaplatila sjednanou kupní cenu ve výši 275 000 Kč. Žalobkyně následně zjistila, že zakoupené hodinky nejsou produktem [značka] [anonymizováno], neboť uvedené sériové číslo je neplatné, a dopisem ze dne [datum] zaslaným žalovanému na základě získaných údajů od autorizovaného servisu [právnická osoba], sídlem [adresa], od kupní smlouvy odstoupila a žalovaného vyzvala k navrácení kupní ceny v rozsahu 255 000 Kč. Uvedený dopis se do dispoziční sféry žalovaného dostal dne [datum], kdy mu byla zanechána výzva pro jeho vyzvednutí na poště poté, co nebyl zastižen na adrese doručení. 9. Žalobkyně v žalobě dále uvedla, že před podáním žaloby dne [datum] žalovaný uhradil rezervační poplatek ve výši 20 000 Kč, jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 10. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), podle jehož § 2991 odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 2999 odst. 2 o.z. plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna. 12. Podle § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 13. Podle § 2001 o.z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. 14. Podle § 2002 odst. 1 o.z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. o.z. 15. Podle § 2004 odst. 1 o.z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. 16. Podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 17. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Na základě uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Účastníci řízení uzavřeli platně kupní smlouvu, na základě které žalobkyně od žalovaného zakoupila náramkové hodinky, které podle kupní smlouvy měly být hodinky [značka], model [anonymizováno] [číslo], série [anonymizováno], a žalovanému za ně zaplatila sjednanou kupní cenu ve výši 275 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což oba účastníci na kupní smlouvě svými podpisy stvrdili. Žalobkyně však poté, co na základě vyjádření autorizovaného servisu, u kterého nechala zakoupené hodinky ověřit co do jejich pravosti, zjistila, že se nejedná o skutečný výrobek [značka] z důvodu neplatné sériového čísla na nich uvedených, od kupní smlouvy odstoupila. Odstoupení od smlouvy bylo přitom soudem posouzeno jako oprávněné, neboť žalovaný věděl nebo musel vědět již při uzavření smlouvy, že by žalobkyně kupní smlouvu při znalosti této skutečnost (stran pravosti hodinek) neuzavřela. Zákonná právní úprava přitom zavinění porušitele (zde žalovaného) ve vztahu k porušení