46 C 368/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 39 134,30 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), a žalovanou dne , datum, (dále jen „smlouva“). Žalobu odůvodnila zejména tím, že na základě uzavřené smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, které se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s částkou ve výši 31 733 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 21 709 Kč (při úrokové sazbě 23,79 % ročně) a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 428 Kč, to vše v 24 měsíčních splátkách v hotovosti po 2 364 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, poslední splátku uhradila dne , datum, a za celou dobu trvání smlouvy uhradila celkem 16 240 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla právním předchůdcem žalobkyně pohledávka za žalovanou ze smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni. Žalobkyně tak po žalované požaduje z titulu smlouvy částku 39 134,30 Kč, z toho dlužnou jistinu ve výši 21 028,71 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 18 105,59 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 1 347,96 Kč (za období od , datum, do , datum, ve výši 23,79 % ročně z dlužné jistiny), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 562,47 Kč (za období od , datum, do , datum, ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny), úrok ve výši 23,79 % ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v samotném návrhu, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal žalované poskytnout v hotovosti částku 25 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle vrácení peněžních prostředků právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit poplatek ve výši 28 637 Kč, z toho úrok ve výši 21 709 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 428 Kč, vše v 24 měsíčních splátkách po 2 364 Kč. Součástí smlouvy byly rovněž smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru.5. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, bylo zjištěno, že při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházel právní předchůdce žalobkyně z žalovanou deklarovaného měsíčního příjmu ve výši 10 000 Kč, který měl být žalovanou doložen výměrem důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznané dávce. Dále vycházel právní předchůdce žalobkyně s žalovanou deklarovaného ostatního příjmu ve výši 28 500 Kč. Ve vztahu k měsíčním výdajů žalované vycházel právní předchůdce žalobkyně z žalovanou deklarovaných a odhadovaných měsíčních výdajů ve výši 1 500 Kč. Žalovaná dále uvedla, že je vdaná, že bydlí s rodiči, že je na mateřské/rodičovské dovolené a že účelem spotřebitelského úvěru je auto.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla s účinností k , datum, postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni.7. Z tabulek umoření byl zjištěn průběh splácení úvěru poskytnutého na základě smlouvy včetně data úhrady poslední splátky.8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, včetně podacího lístku bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně žalované oznámil, že došlo k postoupení pohledávek z uzavřené smlouvy na žalobkyni. Oznámení bylo odesláno poštou dne , datum, .9. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu ze smlouvy do , datum, a upozornila ji na možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Výzva byla odeslána poštou dne , datum, .10. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaná uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu č. , tel. číslo, , na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle vrácení peněžních prostředků právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit úrok ve výši 21 709 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 428 Kč, vše v 24 měsíčních splátkách po 2 364 Kč. Součástí smlouvy byly rovněž smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně následně s účinnosti od , datum, postoupil pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána jednak v rámci oznámení o postoupení pohledávky sdělením se dne , datum, , jednak výzvou před podáním žaloby ze dne , datum, .11. Za dobu trvání smlouvy žalovaná podle žalobkyně uhradila 16 240 Kč, další úhrady dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.12. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.13. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.14. Podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.15. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.16. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).18. K povaze uzavřené smlouvy soud podotýká, že smlouva o zápůjčce má na rozdíl od smlouvy o úvěru reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky, přičemž při peněžité půjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Naproti tomu ze smlouvy o úvěru vzniká věřiteli povinnost rezervovat a na žádost dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše a dlužníkovi vzniká právo (nikoliv povinnost) úvěr čerpat a povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Reálné povaze smlouvy o zápůjčce přitom nebrání skutečnost, že o předmětu půjčky je mezi dlužníkem a věřitelem učiněna dohoda (a to i písemná), byť by tato dohoda případně bezprostředně časově předcházela reálnému poskytnutí smluvené částky peněz (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008 sp. zn. 29 Odo 1386/2006).19. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vystupovala v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle zákona č. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotř. úvěru“). Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit posk