7 C 60/2023-70 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobou podanou u soudu dne 2.2.2023 se žalobkyně domáhala určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru jeho okamžitým zrušením ze dne 6.12.2022. Tvrdila, že mezi ní a žalovanou na základě pracovní smlouvy ze dne 1.10.2021, následně změněné dodatkem ze dne 1.1.2022 vznikl pracovní poměr. Ten byl sjednán na dobu neurčitou a dohodnutým druhem práce, který na jeho základě žalobkyně pro žalovanou vykonávala byla obsluha čerpací stanice , Anonymizováno, , přičemž sjednaným místem výkonu práce byla čerpací stanice pohonných hmot v , adresa, .2. Uvedla, že poté, kdy jí nebyly poskytnuty výplatní lístky za měsíc listopad a prosinec 2022 se obrátila na mzdovou účetní Ing. , jméno FO, , která jí v té souvislosti poslala žádané výplatní lístky a sdělila jí, že si nepřebírá poštu a byl s ní dne 6.12.2022 ukončen pracovní poměr. Dne 18.1.2023 se žalobkyně setkala se zaměstnankyní žalované , jméno FO, , která jí předala poštovní obálku s dokumentem nazvaným Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem datovaným dne 6.12.2022. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo odůvodněno následovně „ Dne 11.8.2022 jste požádala zaměstnavatele o dovolenou v měsíci listopad 2022 v délce 13 ti dvanáctihodinových směn, což dělá 156 hodin. Dne 1.11.2022 jste na dovolenou nastoupila, ale k tomuto dni jste měla nevyčerpaných jen 101 hodin dovolené. Po vyčerpání hodin dovolené jste už do zaměstnání nenastoupila, ani jste nezkontaktovala provozní, jednatele či žádného kolegu. Tím jste se dopustila porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem a dle § 55 odst. 1, písm. b) Vám rušíme pracovní poměr ke dni 6.12.2022. „3. Žalobkyně oznámila žalované dne 25.1.2023, že trvá na svém dalším zaměstnávání, žalovaná jí však práci nepřidělila. Proto byla žalobkyně nucena podat žalobu na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru.4. S daným Okamžitým zrušením pracovního poměru žalobkyně z vícero důvodů nesouhlasila. Předně uváděla, že žalovaná při jeho doručování prostřednictvím poštovních služeb nedodržela pravidla pro doručování písemností týkajících se skončení pracovního poměru dle § 334 zák. práce a násl., a považuje je za neúčinné. Bylo totiž zasíláno na nesprávnou adresu: , adresa, , žalobkyně však během trvání pracovního poměru oznámila žalované, že její novou doručovací adresou je: , adresa, . Na tuto adresu jí však zasíláno nebylo. Okamžité zrušení pracovního poměru jí tak mohlo být doručeno nejdříve dne 18.1.2023, kdy jí bylo osobně předáno paní , jméno FO, . Dále považovala odůvodnění Okamžitého zrušení pracovního poměru za zcela neopodstatněné. Podle žalobkyně se s žalovanou dohodla na tom, že bude v období od 31.10.2022 do 25.11.2022 čerpat dovolenou ve dnech, ve kterých má dle rozvrhu pracovní doby naplánované směny. Po ukončení tohoto období nemohla žádné směny zameškat, neboť jí ve výkonu práce bránily překážky na straně žalované, které spočívaly v uzavření čerpací stanice , Anonymizováno, v , adresa, z důvodu rekonstrukce této čerpací stanice, kdy jediným sjednaným místem výkonu práce žalobkyně byla právě tato čerpací stanice. O těchto překážkách na straně žalované byla žalobkyně žalovanou informována již v říjnu 2022, tedy ještě před nástupem na dovolenou, kdy jí bylo sděleno, že z důvodu rekonstrukce čerpací stanice vzniknou na straně žalované od 7.11.2022 překážky v práci s tím, že se žalobkyně až do skončení rekonstrukce nemá dostavovat do práce, neboť čerpací stanice bude uzavřena. Trvání těchto překážek v práci jí bylo následně potvrzeno směnovou vedoucí žalované, paní , jméno FO, . Z uvedeného je zřejmé, že se nemohla dopustit neomluvené absence v práci, jelikož jí ( a to již ode dne 7.11.2022 ) bránily ve výkonu práce překážky na straně žalované. Žalobkyně rovněž namítala, že důvod okamžitého zrušení pracovního poměru nebyl dostatečně konkretizován a skutkově vymezen, když z něj není vůbec zřejmé, ve kterých dnech, či po jak dlouhou dobu měla žalobkyně neomluveně zmeškat své směny. Dny čerpání dovolené jsou navíc nesprávně, nesrozumitelně a zmatečně žalovanou vyznačeny i ve výplatním lístku za listopad 2022. Dle žalobkyně tak není jasné, v čem konkrétně spočívá žalovanou tvrzené hrubé porušení pracovní kázně. Konečně žalobkyně zmínila nutné zkoumání intenzity porušení pracovní kázně a poukazovala na to, že po celou dobu, po kterou u žalované pracovala, vykazovala dobré pracovní výsledky, její postoj k plnění pracovních úkolů lze označit za více než příkladný. Nutno přihlédnout k tomu, že zcela legitimně vycházela ze sdělení žalované ( jejích pracovníků ), že se pro trvající rekonstrukci čerpací stanice nemá dostavovat do zaměstnání. Žalovaná také v tomto období nikdy nekontaktovala žalobkyni, aby nastoupila zpět do práce. V tomto ohledu je zjevné, že případné zavinění ohledně její nepřítomnosti v práci v uvedeném období by bylo zanedbatelné. Trvala však na tom, že právě pro existenci překážek v práci na straně žalované, se ani nemohla porušení pracovní kázně dopustit. Pokud by však bylo připuštěno, že pracovní kázeň porušila, s odkazem na výplatní lístek za prosinec 2022 uvedla, že se v období dne 1.12.2022 až dne 6.12.2022 nemohla dopustit čtyř neomluvených směn, nýbrž pouze tří, když tyto měla naplánovány na dny 2.12.2022, 3.12.2022 a 4.12.2022. Důvodem pro rozvázání pracovního poměru zaměstnance okamžitým zrušením pracovního poměru však může být dle judikatury až absence v délce 5 a více dnů ( NS ČR sp.zn. 21 Cdo 2542/2007 ). Nakonec sama žalovaná dle žalobkyně nemá jasno v tom, co bylo důvodem ukončení jejího pracovního poměru a zda se skutečně dopustila porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, neboť v jí vystaveném potvrzení pro účely posouzení nároku na čerpání podpory v nezaměstnanosti, žalovaná v rámci příslušného vyplňovaného pole, takovou skutečnost neuvádí. Podle žalobkyně se žalovaná účelově pokusila co nejrychleji s ní ukončit pracovní poměr a vyhnout se také povinnosti vyplácet jí náhradu mzdy za překážky v práci na straně žalované.5. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a považovala ji za nedůvodnou a neopodstatněnou. Trvala na tom, že v měsíci listopadu čerpala žalobkyně dovolenou nad rámec hodin, na které měla dle pracovní smlouvy a zákoníku práce nárok. Byť žalobkyně po ukončení dovolené nenastoupila do práce, žalovaná jí za celý měsíc listopad zaplatila mzdu ve výši, která odpovídá řádně odpracovaným směnám dle pracovní smlouvy. Vzhledem k tomu, že v prosince 2022 již měla žalobkyně vyčerpánu veškerou dovolenou, žalovanou jako zaměstnavatele nikterak nezkontaktovala a do práce vůbec nenastoupila ( tj. byla záměrně zcela pasivní ), byly jí v měsíci prosinci 2022 vykázány v rozsahu směn, které měla odpracovat, absence. Z toho důvodu jí byl také ke dni 6.12.2022 okamžitě zrušen pracovní poměr, neboť žalobkyně patrně chtěla pokračovat v její dosud zavedené praxi – pobírání mzdy za práci, kterou nevykonávala a k jejímuž výkonu se vůbec nehlásila. Je třeba zdůraznit, že žalobkyně byla zcela pasivní, s žalovanou či jí pověřenými pracovníky nekomunikovala, byť měla telefonní či jiné spojení plně k dispozici. Nikdy se osobně nedostavila za účelem domluvy, byť věděla, že zaměstnavatele či jeho pověřené pracovníky může zastihnout. Neprojevovala zájem o práci a úplně se odmlčela, ani se na žalovanou neobrátila s tím, že s okamžitým zrušením pracovního poměru nesouhlasí a že by chtěla u žalované dále pracovat. Až dne 16.1.2023 kontaktovala účetní Ing. , jméno FO, s žádostí o dodání potřebné dokumentace k tomu, aby se mohla přihlásit na Úřad práce. Při té příležitosti bylo žalobkyni dokonce nabídnuto, zda opět nechce nastoupit od 20.1.2023 nastoupit do práce u žalované, neboť v tomto období probíhaly dokončovací a přípravné práce za účelem otevření provozovny žalované. Žalobkyně však tuto práci odmítla a následně se žalované již neozvala. Žalovaná rovněž odmítala tvrzení, že by žalobkyně byla příkladným zaměstnancem, což dokládala zvýšením mzdy. Podle žalované nevynikala žalobkyně žádnou extra pracovní výkonností, byla spíše průměrným, či podprůměrným zaměstnancem. Mzdy se zvyšovaly plošně všem zaměstnancům s ohledem na inflaci a ekonomickou situaci. Nesouhlasila rovněž s tím, že by nesprávně doručovala žalobkyni výpověď. Ta byla zaslána žalovanou na adresu žalobkyně, kterou měla k dispozici a kde si žalobkyně vždy bez výhrad poštu přebírala. Změna doručovací adresy žalobkyně nebyla žalované řádným způsobem oznámena. Se všemi ostatními zaměstnanci se vždy na veškerých podmínkách výkonu práce domluvili ( tj. vždy věděli, zda zůstanou domu z důvodu překážek práce na straně zaměstnavatele či zda jim bude přidělena náhradní práce ) a tito spokojeně pracují u žalované dodnes. Jen se žalobkyní byla domluva problematická, neboť odmítala s žalovanou komunikovat a razila zcela pasivní přístup. Žalovaná tedy žádala, aby soud podanou žalobu zamítl.6. V replice k vyjádření žalované se žalobkyně vyjádřila ke stavu své čerpané dovolené a uvedla, že se s žalovanou ( s původním vedením ) domluvila, že bude čerpat dovolenou ode dne