§ 207 zákoník práce – Kdy má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2021 · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 207 zákoníku práce stanovuje, kdy má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu, pokud nemůže pracovat z důvodů na straně zaměstnavatele, jako jsou poruchy, nedostatek surovin nebo nepříznivé počasí. (§ 207 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec
- Částka nebo sazba: „…převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku“
- Judikatura: na § 207 odkazuje 19 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Společné ustanovení o překážkách v práci na straně zaměstnance“ podle zákona? a 1 další
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
Nemůže-li zaměstnanec konat práci
a) pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami, jde o prostoj, a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku,
b) v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud zaměstnanec nemůže pracovat kvůli poruše stroje, nedostatku materiálu nebo jiným provozním příčinám, které nezavinil, a zaměstnavatel ho nepřevedl na jinou práci, má nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % jeho průměrného výdělku.
- Jestliže zaměstnanec nemůže pracovat kvůli špatnému počasí nebo živelní události a zaměstnavatel ho nepřevedl na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % jeho průměrného výdělku.
- Tyto situace se označují jako překážky v práci na straně zaměstnavatele.
Na co si dát pozor
- Nárok na náhradu mzdy nebo platu vzniká pouze v případě, že zaměstnanec nemohl konat práci z uvedených důvodů a nebyl převeden na jinou práci.
- Výše náhrady je stanovena jako "nejméně" 80 % nebo 60 % průměrného výdělku, což znamená, že zaměstnavatel může poskytnout i vyšší náhradu.
- V případě prostojů (bod a) je důležité, aby zaměstnanec poruchu či jinou příčinu nezavinil.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 207
Jak soudy aplikují § 207
Interním předpisem, jehož nezaslání do soukromého e-mailu žalobkyně žalované vytýkala, bylo opatření č. 185 z 9. 3. 2020, jímž bylo mimo jiné stanoveno, že za tam uvedených podmínek přísluší zaměstnanci náhrada platu dle § 207 písm. b) zákoníku práce ve výši 100 % průměrného hrubého výdělku.
Překážky v práci zákoník práce rozděluje na překážky v práci na straně zaměstnance (§ 191 až 206 zák. práce) a na překážky v práci na straně zaměstnavatele (§ 207 až 210 zák. práce).
… kvalifikaci nebo odmítl-li zaměstnanec takovou práci, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 208 zák. práce, aniž by bylo možné se zabývat tím, zda zaměstnanec skutečně nemůže konat pro zaměstnavatele práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než které jsou uvedeny v ustanovení § 207 zák. práce (jak to jinak ustanovení § 208 zák. práce vyžaduje), a takové posouzení by ostatně ani nebylo dobře možné, neboť – jak bylo uvedeno již výše a jak správně uvedl i odvolací soud - zaměstnanec v tomto období ani žádnou práci …
Právní otázky
Související
§ 130 Ostatní překážky na straně zaměstnavatele (Zákoník práce)§ 129 Překážky na straně zaměstnavatele (Zákoník práce)§ 23 Společná ustanovení o překážkách v práci na s (Nařízení vlády, kterým se provádí zákoní)§ 128 Překážky na straně zaměstnavatele (Zákoník práce)§ 85c Překážky v práci při pružné pracovní době (Zákoník práce)