35 C 113/2026-23 – Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že dne 8. 3. 2024 uzavřeli původní věřitel (, Anonymizováno, , s. r. o.) a žalovaný smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 13 960 Kč, jíž se žalovaný zavázal vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných měsíčních splátkách. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně (uhradil celkově 1 396 Kč), vyzval žalobce žalovaného dopisem ze dne 9. 7. 2024 k uhrazení celého dluhu. Přes výzvu žalovaný dluh neuhradil. Svou aktivní legitimaci dovozoval žalobce z 2 smluvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 11. 2025.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne 8. 3. 2024 uzavřeli původní věřitel (, Anonymizováno, , s. r. o.) a žalovaný smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě měla být žalovanému poskytnuta částka 13 960 Kč, jíž se žalovaný zavázal vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných měsíčních splátkách (prokázáno smlouvou včetně obchodních podmínek, občanským průkazem). Žalovanému byly prostředky vyplaceny zasláním na účet žalovaného (prokázáno potvrzením o platbě a sdělením banky). Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně, vyzval žalobce žalovaného e-mailem ze dne 9. 7. 2024 k uhrazení celého dluhu (prokázáno předmětnou výzvou). Přes výzvu žalovaný dluh neuhradil (prokázáno předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání). Žalobce nabyl pohledávku na základě smluv o postoupení pohledávek (prokázáno smlouvami o postoupení pohledávek včetně příloh a oznámení).4. Žalobce nepředložil důkazy k prokázání okolnosti, jakým způsobem zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit. K jednání se nedostavil, proto nemohl v tomto směru být poučen dle § 118a o. s. ř. Soud za této situace uzavřel, že ke zkoumání schopnosti žalovaného dluh splnit nedošlo.5. Po právní stránce soud uzavřel, že strany uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“). Soud se ve smyslu § 84-89 zákona zabýval tím, zda žalobce zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost takové smlouvy, a to neplatnost absolutní, když takovýto postup věřitele je v rozporu se zákonem a zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dle § 588 o. z. (vizte rozsudek ESD ve věci C679/18 v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 201/2018).6. Vzhledem k tomu, že žalobce nezkoumal řádně schopnost žalovaného dluh splnit, nedostál svým povinnostem, čímž způsobil absolutní neplatnost smlouvy. Soud proto žalobci přiznal nároky z mimosmluvního závazku dle § 87 zákona.7. Pokud jde o splatnost tohoto závazku vycházel soud z citovaného ustanovení a určil ji podle možností žalovaného dluh uhradit (vizte rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). V řízení se z obsahu spisu nepodávají žádné okolnosti, z nichž by vyplývalo vyloučení možnosti žalovaného dluh uhradit na základě předložené výzvy v dikci § 1958 odst. 2 o. z., přičemž takové okolnosti by byl povinen tvrdit a prokazovat žalovaný (vizte rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2025, sp. zn. 33 Cdo 1902/2025), přistoupil soud k závěru, že k tomuto datu poskytnuté prostředky měl žalovaný k dispozici, a tedy bylo v jeho možnostech dluh uhradit (vizte rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 8. 2024, sp. zn. 64 Co 470/2024, nebo rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 5. 2025, sp. zn. 15 Co 52/2025).8. Obecně se dluh se stává splatným na základě výzvy podle § 1958 odst. 2 o. z. dnem následujícím po vyzvání dlužníka. Je-li dlužník vyzván k zaplacení dluhu distančním způsobem, je výzva účinná dnem, kdy se dostane do dlužníkovy dispozice. Není-li v řízení prokázáno jinak, soud vychází z domněnky doby dojití dle § 573 o. z., tedy že výzva byla dlužníku doručena 3. den (v případě doručování do zahraničí 15. den) od odeslání dlužníku.9. Soud proto v daném případě s ohledem na odeslání zesplatňujícího dopisu stanovil splatnost na den 13. 7. 2024. Dnem následujícím se dostal žalovaný do prodlení.10. Soud za této situace přiznal žalobci poskytnutou jistinu poníženou o již uhrazené splátky, a to spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ode dne následujícího, kdy došlo ke splatnosti dluhu.11. Následně soud zamítl nároky, které již zanikly a které nebyly platně sjednány. Soud dále zamítl příslušenství v rozsahu, na nějž žalobci nevznikl nárok.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl prakticky v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 564 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.