37 C 43/2020-25 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ první smlouva“), kterou žalovaná uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a dále zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ druhá smlouva“), kterou žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum]. 2. Žalovaná k návrhu uvedla, že obě smlouvy podepsala a že jí právní předchůdkyně žalobkyně na základě nich poskytla finanční prostředky ve výši [částka] a [částka]. Zprostředkovatelka smluv však po ní před podpisem smluv nechtěla ani výplatní pásky, nezjišťovala, jaké jsou její majetkové poměry. 3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti. 4. Dle první smlouvy o půjčce, kterou právní předchůdkyně žalobkyně podepsala s žalovanou dne [datum], přenechala právní předchůdkyně žalobkyně téhož dne žalované v hotovosti [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnuté peníze vrátit včetně úroku [částka], poplatku za administrativní činnost [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka] v 58 týdenních splátkách po [částka] (celkem se tak zavázala zaplatit [částka]). Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná vrátila do zahájení soudního řízení [částka]. Dle druhé smlouvy o půjčce, kterou právní předchůdkyně žalobkyně podepsala s žalovanou dne [datum], přenechala právní předchůdkyně žalobkyně téhož dne žalované v hotovosti [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnuté peníze vrátit včetně úroku [částka], poplatku za administrativní činnost [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka] v 58 týdenních splátkách po [částka] (celkem se tak zavázala zaplatit [částka]). Žalovaná i v tomto případě nehradila splátky řádně a včas. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná vrátila do zahájení soudního řízení [částka]. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovanou žalobkyni. Dle dopisu ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávek a zároveň ji vyzvala k vrácení [částka] do 10 dnů od doručení dopisu. Dle podacího lístku odeslala tento dopis žalované dne [datum]. Dle dopisu ze dne [datum] zástupce žalobkyně vyzval žalovanou před podáním žaloby k zaplacení celkem [částka] do dne [datum]. Dle podacího lístku odeslal tento dopis žalované dne [datum]. 5. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala před uzavřením smluv o půjčkách informace o majetkových poměrech žalované k posouzení schopnosti žalované půjčky splácet. Údaje o příjmech a výdajích žalované vyplněné v zákaznických kartách však nebyly doloženy příslušnými listinami (výplatními páskami, pracovní smlouvou, SIPO, apod.). Žalovaná tuto skutečnost sporovala. Žalobkyně tudíž své tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované neprokázala, a protože se nezúčastnila jednání, soud jí nemohl poskytnout poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. 6. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na data uzavření smluv podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a dále dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni [datum], neboť smlouvy o zápůjčkách (označené jako smlouvy o půjčkách), které je třeba posuzovat zároveň jako smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru (§ 1 zákona o spotřebitelském úvěru), uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel (§ 3 písm. a/ zákona o spotřebitelském úvěru). 7. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu jen z části. V řízení žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně přenechala žalované [částka] a [částka]. Předmětné smlouvy však nebyly uzavřeny platně. Právní předchůdkyně žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost obou smluv (§ 9). 11. Protože jsou smlouvy absolutně neplatné, odpadl právní důvod, pro který právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované peněžní prostředky. Žalovaná se tedy bezdůvodně obohatila na její úkor o [částka] a [částka] (§ 2991 o. z.). V případě bezdůvodného obohacení na základě první neplatné smlouvy žalovaná již vrátila [částka], tedy více, než oč se obohatila. Soud proto žalobu v této části zamítl. V případě druhého bezdůvodného obohacení na základě druhé neplatné smlouvy žalovaná vrátila [částka]. Soud jí proto uložil povinnost vrátit žalobkyni, které byla pohledávka platně postoupena (§ 1879 o. z.), částku [částka], a to včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) od [datum] do zaplacení. Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně prokázala, že žalovanou vyzvala k vrácení přenechaných peněz (včetně příslušenství, které však nebylo platně sjednáno) dopisem ze dne [datum], který byl odeslán dne [datum]. Dle § 573 o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. Výzva byla tedy žalované doručena [datum]. V dopise byla žalované k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta 10 dní od doručení dopisu. Žalovaná tak byla povinna vydat bezdůvodné obohacení nejpozději dne [datum]. Protože svou povinnost nesplnila, dostala se následujícího dne do prodlení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku žalovaného nároku soud žalobu zamítl. 12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaná byla ve věci úspěšnější, žádné náklady řízení jí však nevznikly.