10 C 199/2016-242 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou původně vůči [jméno] [celé jméno žalovaného], jehož procesním nástupcem se stal [celé jméno žalovaného], a vůči [jméno] [příjmení] domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem popsaným ve výroku ad I. tohoto rozsudku a dále k dalším nemovitým věcem, ohledně kterých bylo již řízení zastaveno. Vypořádání navrhovala v průběhu řízení takovým způsobem, aby byl nově vzniklý pozemek dle geometrického plánu [číslo] zhotoveného Ing. [jméno] [příjmení] parc. [číslo] přikázán do jejího výlučného vlastnictví, nově vzniklý pozemek dle geometrického plánu [číslo] zhotoveného Ing. [jméno] [příjmení] parc. [číslo] přikázán do výlučného vlastnictví [celé jméno žalovaného] a nově vzniklý pozemek dle geometrického plánu [číslo] zhotoveného Ing. [jméno] [příjmení] parc. [číslo] přikázán do výlučného vlastnictví [celé jméno žalovaného]. 2. První žalovaný [celé jméno žalovaného] v průběhu řízení souhlasil s návrhem žalobkyně na způsob vypořádání, rovněž 2. žalovaný [celé jméno žalovaného] se k tomuto návrhu připojil. 3. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví [číslo] pro kat. úz. a obec Černošice soud zjistil, že žalobkyně a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] oba v kat. úz. [obec], obec Černošice, zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha – západ, přičemž žalobkyně vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ¼, 1. žalovaný [celé jméno žalovaného] vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ½ a 2. žalovaný [celé jméno žalovaného] vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ¼. 4. Z geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] zhotoveného Ing. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, jakým způsobem byly geometrickým plánem rozděleny pozemek vedené v katastru nemovitostí pod parc. [číslo] to tak, že nově vznikly pozemky parc. [číslo] o výměře [výměra], parc. [číslo] o výměře [výměra] a parc. [číslo] o výměře [výměra]. Mezi účastníky je nesporné, že hodnota nově vzniklých pozemků odpovídá v případě nového pozemku parc. [číslo] jedné čtvrtině hodnoty celku původních pozemků parc. [číslo] hodnota nového pozemku parc. [číslo] odpovídá také jedné čtvrtině celku původních pozemků parc. [číslo] hodnota nového pozemku parc. [číslo] odpovídá jedné polovině celku původních pozemků parc. [číslo]. 5. Další listinné důkazy soud nerozebírá, když tyto se vztahovaly k části původního sporu, ohledně kterého bylo již řízení zastaveno. 6. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého spoluvlastníka soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. 7. V daném případě se soud v první řadě zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi účastníky soudem a dospěl k závěru, že podmínky jsou naplněny. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky k předmětným nemovitostem, žalobkyně má zájem na zrušení a vypořádání tohoto spoluvlastnictví a dohodu o zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví se ke dni podání žaloby uzavřít nepodařilo. Soud proto podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem vypočteným ve výroku ad I.) tohoto rozsudku zrušil. 8. Dále se soud zabýval tím, jaký ze způsobů vypořádání zaniklého podílového spoluvlastnictví zvolit. Ustanovení § 1144 o. z. preferuje rozdělení věci, a pouze není-li to dobře možné – pak ostatní způsoby. V daném případě reálnému rozdělení věci nic nebránilo, k tomuto účelu byl i předložen žalobkyní geometrický plán [číslo] zhotovený Ing. [jméno] [příjmení] [jméno] způsobu rozdělení mezi účastníky není sporu, žalobkyní navrhované a žalovanými akceptované rozdělení respektuje velikost spoluvlastnických podílů, zcela nepatrný rozdíl ve výměře pozemků nezpůsobuje rozdíl v jejich hodnotě, nevzniká proto potřeba vypořádacího podílu. Každému z účastníků se tak dostane věcí hodnotou odpovídajících velikosti jejich spoluvlastnických podílů. 9. Proto soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku rozsudku. 10. Pokud jde o náklady řízení mezi účastníky, soud rozhodoval podle § 142 a § 150 o. s. ř., když v tomto typu řízení není jednoznačné, který z účastníků měl plný úspěch ve věci a kdo plný neúspěch, když navíc všichni shodně navrhovali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví i způsob vypořádání, který byl soudem určen. 11. V řízení vznikly náklady státu v souvislosti s vyplaceným znalečným ve výši [částka], proto podle § 148 odst. 1 o. s. ř. soud uložil povinnost úhrady těchto nákladů účastníkům, a to každému jednou třetinou s ohledem na to, jak výše uvedeno, že nelze jednoznačně určit míru úspěchu účastníků v této věci. Pro úplnost s ohledem na vyjádření 1. žalovaného soud dodává, že na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení nemá žádný vliv, že v průběhu řízení došlo k procesnímu nástupnictví po zemřelém [jméno] [celé jméno žalovaného] (§ 107 odst. 4 o. s. ř.). V době, kdy se současný žalovaný stal účastníkem řízení, již řízení řadu měsíců probíhalo, nelze tedy dovodit, že v případě dohody žalobkyně s 1. žalovaným nemusela být žaloba vůbec podána.