13 C 154/2021-114 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které vyčerpala peněžní prostředky ve výši celkem [částka]. Žalovaná měla povinnost splácet poskytnutý úvěr dle sjednaných podmínek a splatit jej nejpozději do [datum]. Žalovaná své povinnosti nedostála a peněžní prostředky nevrátila. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky právního předchůdce žalobce. Před uzavřením smlouvy ověřil právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalované nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, nahlédnutím do centrální evidence exekucí a lustrací dokladu totožnosti žalované v databázi neplatných dokladů [anonymizována dvě slova]. Žalovaná neuhradila svůj dluh ani přes opakované výzvy strany žalující. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobce. 2. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce podanou žalobu částečně zpět, a to v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozhodnutí, kdy nadále požadoval zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, nikoli z částky [částka], jak původně uváděl v žalobě. S ohledem na učiněné částečné zpětvzetí žaloby postupoval soud podle § 96 odst. 2, 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) a řízení v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozhodnutí částečně zastavil. 3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání. 4. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila. 5. Z dohody označené jako smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] (právní předchůdce žalobce) a žalovaná uzavřeli tuto dohodu, kterou se právní předchůdcem žalobce zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše [částka] a žalovaná se zavázala splácet poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek v minimální výši vždy do 30. dne každého kalendářního měsíce. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, úroková sazba byla sjednána na 8,5% ročně, RPSN bylo ve výši 262,91%. Sjednání dohody, čerpání peněžních prostředků či jiné změny měly probíhat přes webové stránky právního předchůdce žalobce. Z obchodních podmínek právního předchůdce žalobce zjistil soud podrobnější úpravu vzájemných práv a povinností smluvních stran. 6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdce žalobce měl žalované poskytnout peněžní prostředky až do částky [částka] a žalovaná se zavázala vyčerpané peněžní prostředky splácet minimálními měsíčními splátkami vždy do 30. dne kalendářního měsíce. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce informoval žalovanou o změně v osobě věřitele, ke které došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná byla zároveň vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši celkem [částka], a to do tří dnů. 8. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] a poštovního podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši celkem [částka], a to do tří dnů. 9. Z listiny označené jako platební informace soud zjistil, že k účtu žalované je ke dni [datum] evidována povinná celková částka k úhradě ve výši [částka]. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] [příjmení] [jméno] a žalobce uzavřeli tuto dohodu, na základě které byly pohledávky specifikované v příloze smlouvy postoupeny na žalobce. Dle seznamu postoupených pohledávek byla předmětem postoupení i pohledávka za žalovanou ve výši [částka]. 11. Z potvrzení o provedených platbách zjistil soud průběh čerpání finančních prostředků na účet žalované. 12. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že bankovní účet č. [bankovní účet], tedy na účet, na který byly čerpány finanční prostředky od právního předchůdce žalobce, je veden na jméno žalované. 13. Z provedených důkazů vyplývá skutkový závěr, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce prostřednictvím webové stránky dohodu označenou jako smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované možnost čerpání peněžních prostředků na účet vedený na jméno žalované do výše úvěrového limitu a žalovaná se zavázala vyčerpané peněžní prostředky splácet dle sjednaných podmínek. Právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalované pouze nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, nahlédnutím do centrální evidence exekucí a lustrací dokladu totožnosti žalované v databázi neplatných dokladů [anonymizována dvě slova]. 14. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť tuto dohodu uzavíral žalobce jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel. 15. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Podle § 87odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek [anonymizováno] dvora ze dne [datum] C - [číslo]). 20. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdce s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv. Po zvážení shora uvedeného skutkového závěru dospěl v projednávané věci k jednoznačnému závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Před poskytnutím úvěru nebyl zjištěn příjem žalované, nebyly zjišťovány ani výdaje žalované. Právní předchůdce se v tomto ohledu omezil, jak ostatně tvrdí i žalobce, pouze na nahlédnutí do insolvenčního rejstříku, nahlédnutí do centrální evidence exekucí a na lustraci dokladu totožnosti žalované v databázi neplatných dokladů MV ČR. Právní předchůdce neměl k dispozici ani žádné tvrzení žalované o jejích příjmech či výdajích, nepožadoval od žalované např. výplatní pásky, výpisu z účtu atp. 21. Z uvedeného je zřejmé, že právní předchůdce žalobce zcela rezignoval na ověřování resp. zjišťování závazků či dluhů žalované, ale na zjišťování příjmů žalované. Soud má proto za to, že žalobce měl s ohledem na výše uvedené postupovat obezřetněji, nicméně rozhodně není možné uzavřít, že by schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr řádně byla náležitě zkoumána ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru pouze na základě lustrace žalované v insolvenčním rejstříku či v evidenci exekucí. 22. S ohledem na vše výše uvedené soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda je absolutně neplatná. 23. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá