13 C 353/2021-20 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se vedle dlužné jistiny zavázala uhradit žalobci souhrnný poplatek ve výši [částka]. Dlužnou částku ve výši celkem [částka] měla žalovaná splácet prostřednictvím pravidelných týdenních splátek ve výši [částka]. Žalovaná splácela svůj dluh nepravidelně, dlužnou částku uhradila pouze co do částky [částka]. Splatnost pohledávky nastala dle uzavřené smlouvy dne [datum]. Žalovaná neuhradila svůj dluh ani přes výzvu strany žalující. 2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobce s navrženým postupem souhlasil a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání. 3. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila. 4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z provedených důkazů vyplývá skutkový závěr, že dne [datum] došlo mezi žalobcem a žalovanou k uzavření dohody označené jako smlouva o úvěru [číslo]. Žalované byla předána částka [částka] v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala dále uhradit navíc poplatek ve výši celkem [částka]. Tento poplatek není smlouvou ani obchodními podmínkami nijak definován. Výpůjční úroková sazba byla dle obchodních podmínek sjednána na [anonymizováno] ročně, [anonymizováno] bylo ve výši [anonymizováno], a to pro úhradu celkové dlužné částky prostřednictvím 56 týdenních splátek. Celková částka splatná žalovanou byla tedy ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala uhradit tuto částku v pravidelných týdenních splátkách ve výši [částka]. Nedílnou součástí této smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. 6. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva ve smyslu ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Závazek žalované byl smlouvou koncipován tak, že žalobci zaplatí jistinu půjčky ve výši [částka] a dále poplatek ve výši celkem [částka]. [příjmení] odpovídající tomuto poplatku není nijak definována. Ze smlouvy ani obchodních podmínek tedy není zřejmé, za jakou konkrétní činnost je tento poplatek účtován či jaká má být dle věřitele povaha takového poplatku. Soud proto uzavřel, že tento poplatek je třeba hodnotit jako úplatu za půjčení peněz, což je definice smluvního úroku. Lze tedy konstatovat, že svou podstatou představuje požadovaný poplatek kapitalizovaný úrok. Tento závěr podporuje i rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18.2.2003 sp.zn. 28 Co 33/2003. 7. Při výši jistiny [částka] a výši kapitalizovaného úroku [částka] se pak soud zabýval tím, zda úrok v této výši není úrokem nepřiměřeným, tedy, zda jeho výše není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ust. § 580 o.z. Za takový je třeba považovat úrok ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004, sp.zn. 21 Cdo 1484/2004). V daném případě představuje úrok 73,60% jistiny zápůjčky. V případě nebankovních subjektů je předpoklad, že výše úrokové sazby bude vyšší než u subjektů bankovních, zejména s přihlédnutím k vyšší míře rizika nesplacení poskytnuté půjčky. Avšak ani zde nemůže být míra úroku bezbřehá a zcela neúměrná. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěru domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národní banky veřejně dostupných na webových stránkách [obec] národní banky [webová adresa]) se pohybovaly v září 2016 okolo 13% ročně. Sjednaná výše ročního úroku tedy představuje téměř šestinásobek úrokové sazby obvyklé v daném období. Je proto zcela zřejmé, že takovou výši úroku nelze hodnotit jako přiměřenou, ale naopak jako ve vztahu k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami v daném období naprosto nepoměrnou. Neúměrnost sjednaného úroku dokresluje i výše roční procentní sazby nákladů ve výši 205%, přičemž právě roční procentní sazbu nákladů je vhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské unie. Jako takový proto soud hodnotí sjednaný kapitalizovaný úrok, označený smlouvou jako„ poplatek“, za odporující dobrým mravům ve smyslu ust. § 580 o.z. Smluvní ujednání, kterým byl tento úrok sjednán, je pak v daném případě dokonce absolutně neplatné ve smyslu ust. § 588 o.z., a to pro zjevný rozpor s dobrými mravy. 8. Soud tedy shledal nárok žalobce oprávněným pouze co do jistiny poskytnuté půjčky, tj. co do částky [částka]. Žalobce v tomto směru soudu předložil listinné důkazy, které osvědčují, že žalobce předal žalované smluvenou zápůjčku v plné výši, což žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. V řízení zároveň nebylo zjištěno nic, co by svědčilo o opaku. V tomto rozsahu proto považuje soud nárok žalobce za prokázaný a oprávněný. Zároveň je však třeba zohlednit splátky, které žalovaná z titulu smlouvy zaplatila. Celkem se podle tvrzení žalobce jednalo o částku [částka]. Tato částka vyplývá i z platební historie žalované doložené žalobcem. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaná dlužnou částku ve výši celkem [částka] již uhradila, resp. dokonce značně přeplatila. Soud proto podanou žalobu zamítl v celém rozsahu, neboť nárok žalobce ve výši [částka], který soud hodnotil jako po právu, byl žalovanou zcela uspokojen. 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř. za použití §142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že ve věci byla zcela úspěšná žalovaná, avšak žádné náklady jí nevznikly.