13 C 56/2021-28 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s tím, že žalovaná se přepravovala dne [datum] bez platného jízdního dokladu, kdy přirážka k jízdnému činí [částka] a jízdní [částka]. Dlužnou částku žalovaná přes výzvu neuhradila 2. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce podanou žalobu částečně zpět co do částky ve výši [částka] s příslušenstvím, a to s ohledem na zjištěné skutečnosti svědčící o špatné sociální situaci žalované a její rodiny. S ohledem na zjištěná specifika dané věci se žalobce rozhodl prominout žalované dlužnou částku odpovídající smluvní pokutě. 3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobce vyslovil s tímto postupem souhlas a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání. 4. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila. 5. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Z provedených důkazů vyplývá skutkový závěr, že žalovaná se dne [datum] přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobcem. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou a přirážku k jízdnému ani jízdné nezaplatila. 7. V řízení bylo zjištěno, že mezi žalovanou a žalobcem byla uzavřena smlouva o přepravě ve smyslu ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dopravce se zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podmínky pro přepravu osob, zavazadel, věcí a živých zvířat ve veřejné drážní osobní dopravě a ve veřejné silniční osobní dopravě upravuje vyhláška č. 175/2000 Sb. Jelikož žalovaná porušila svou povinnost zaplatit jízdné, bylo jí rozsudkem uloženo zaplatit žalobci částku ve výši [částka] odpovídající dlužnému jízdnému spolu s úrokem z prodlení stanoveným podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 8. Ve zbytku bylo řízení zastaveno v souladu s § 96 odst 2, 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a to na základě částečného zpětvzetí žaloby. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 a 146 odst. 2 o. s. ř., protože byla žalovaná ve věci z větší části úspěšná, jelikož zastavení řízení procesně zapříčinil žalobce (zpětvzetí nebylo učiněno pro chování žalované), avšak žalované žádné náklady řízení nevznikly. Pro úplnost pak soud uvádí, že i kdyby tomu tak nebylo, soud by ve věci shledal předpoklady pro aplikaci ust. § 150 o.s.ř., jelikož důvody pro jeho aplikace by spatřoval ve věku žalované, která je nezletilá a v době jízdy bez platného jízdného dokladu jí bylo 15 let.