16 C 409/2021-20 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná dne [datum] uzavřela s právní předchůdkyní žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobce“), smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí této smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobce. Na základě smlouvy pak právní předchůdkyně žalobce poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka] v hotovosti. Spolu s nimi se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobce zaplatit souhrnný poplatek za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši [částka]. Žalovaná se dle smlouvy zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobce poskytnutou jistinu spolu s příslušenstvím ve 40 týdenních splátkách po [částka], a to konče [datum]. Žalovaná se smluvními ujednáními neřídila a sjednané splátky nehradila řádně a včas. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobce celkem [částka] Poslední platbu žalovaná uhradila ke dni [datum]. Od [datum] činila dlužná jistina [částka] a dlužný souhrnný poplatek [částka]. Dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobci, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum]. Od postoupení pohledávky žalobci již žalovaná ničeho neuhradila. Žalobce proto zaslal žalované předžalobní výzvu k plnění, i ta se však dle tvrzení žalobce minula účinkem, když žalovaná i přesto na svůj dluh ničeho dalšího nezaplatila. Žalobce v rámci žaloby požadoval částku [částka] sestávající ze zbývající části dlužné jistiny ve výši [částka] (dále jen„ dlužná jistina“) a zbývající části dlužného souhrnného poplatku ve výši [částka]; dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka], který byl odvozen z dlužné jistiny v zákonné roční sazbě, a to od marného uplynutí sedmidenní lhůty pro zaplacení poslední splátky dle splátkového kalendáře, tj. dne [datum], do [datum], kdy byla pohledávka postoupena žalobci. 2. Stanovisko žalované k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění. 4. Na základě žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalovaná s právní předchůdkyní žalobce dne [datum] uzavřely smlouvu [číslo] jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobce žalované finanční prostředky ve výši [částka] v hotovosti, které se žalovaná spolu s příslušenstvím zavázala hradit v pravidelných týdenních splátkách po [částka], a to od [datum] do [datum]. Strany si sjednaly, že žalovaná bude půjčku splácet společně se souhrnným poplatkem za půjčení finančních prostředků. Žalovaná však nedodržela svůj závazek splácet poskytnutou půjčku řádně a včas, neboť ke dni [datum] uhradila právní předchůdkyni žalobce pouze [částka], takže dlužná jistina činila [částka] a dlužný souhrnný poplatek [částka]. Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobce s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, v rámci níž byla pohledávka ve výši [částka] s příslušenstvím postoupena žalobci, o čemž byla žalovaná dopisem ze dne [datum] informována. Jelikož žalovaná žalobci nadále ničeho neuhradila, zaslal žalobce žalované předžalobní výzvu k plnění a vyzval ji k dodatečnému zaplacení částky ve výši [částka] do [datum]. 5. Podle § 3028 odst. 3 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními právní předpisy. 6. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném ke dni uzavření předmětné smlouvy (dále jen„ starý občanský zákoník“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 7. Podle § 658 odst. 1 starého občanského zákoníku lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. 8. Podle § 517 odst. 1 věta první starého občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. 9. Podle § 517 odst. 2 starého občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 10. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud smlouvu uzavřenou mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobce posoudil jako smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 starého občanského zákoníku, na základě níž poskytl žalobce žalované finanční prostředky ve výši [částka] v hotovosti a žalovaná se zavázala tyto prostředky žalobci vrátit a zaplatit souhrnný poplatek za půjčené finanční prostředky (fakticky úrok). Žalovaná porušila svou závazkovou povinnost tím, že poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácela, a ke dni splatnosti zaplatila [částka]. Právní předchůdkyně žalobce se nicméně nerozhodla uplatnit svou pohledávku před soudem sama a namísto toho tuto postoupila žalobci. Soud zjistil, že nárok žalobce je oprávněný a že jej uplatnil ve správné výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Žalovaná v řízení proti žalobcem uplatněnému nároku ničeho nenamítala. Protože se žalovaná ocitla v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, přiznal soud žalobci částku ve výši [částka] spolu s požadovaným úrokem z prodlení z dlužné jistiny v zákonné, žalobcem požadované výši. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 11. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšnému žalobci v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobce sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobce činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.