7 C 267/2021 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se domáhala, aby jí žalovaná zaplatila výše uvedenou částku spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ předchůdce žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne [datum] skrze elektronické prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala a zavázala se jej splatit nejpozději do [datum]. Žalovaná předchůdci žalobkyně do sjednaného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, a dluží tak částku ve výši [částka] sestávající z jistiny ve výši [částka] a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Poplatek za poskytnutí úvěru je stanoven v článku I. smlouvy o úvěru a obecně pokrývá veškerou administrativní činnost spojenou s poskytováním úvěru žalobkyní, dále náklady vznikající žalobkyni v souvislosti s hromadným nesplácením úvěru v [anonymizováno], dále náklady na získání finančních prostředků pro poskytování koncových úvěrů úvěrovaným osobám a zamýšlenou drobnou marži pro žalobkyni. Žalovaná byla lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], [anonymizována dvě slova], na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti, a bylo tak ze strany předchůdce žalobkyně vyhověno žádosti žalované o poskytnutí úvěru. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky před podáním žaloby upomínala, avšak žalovaná ani poté na svůj dluh ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Jelikož účastnice řízení souhlasily, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Soud hodnotil přeložené listiny jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti a učinil následující skutkový závěr: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena tato smlouva, na základě které předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku [částka]. Z výpisů z bankovních účtů předchůdce žalobkyně a žalované soud zjistil, že předchůdce žalobkyně zaslal žalované částku ve výši [částka] odpovídající jistině úvěru dne [datum], a to bezhotovostním převodem ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet]. Žalovaná se ve smlouvě o spotřebitelském úvěru zavázala vrátit předchůdci žalobkyně poskytnuté peníze spolu s poplatkem ve výši [částka] nejpozději do [datum], což neučinila. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi předchůdcem žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně nabyla uvedenou pohledávku předchůdce žalobkyně za žalovanou. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou před podáním žaloby k zaplacení částky ve výši [částka] ve lhůtě do tří dnů na uvedený bankovní účet. Žalovaná však ani poté žalobkyni ničeho nezaplatila. 5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dál jen„ obč. zák.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinných ke dni [datum], kdy předmětnou smlouvu je třeba posuzovat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, neboť ji uzavřel předchůdce žalobkyně jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6. Podle § 580 odst. 1 obč. zák. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 obč. zák. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kde se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci posouzený podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu jen zčásti. V řízení bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši [částka] Smlouva o spotřebitelském úvěru však nebyla uzavřena platně. Žalobkyně v průběhu řízení tvrdila toliko obecně, že předchůdce žalobkyně lustroval žalovanou z veřejně dostupných databází (ISIR, [příjmení], CRKI, BRKI) a na základě toho nedospěl k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované. Pokud předchůdce žalobkyně pouze na základě údajů získaných z veřejně dostupných databází dospěl k závěru, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet, aniž by si sám aktivně ověřoval faktické osobní a majetkové poměry žalované, nelze takový postup jednoznačně hodnotit jako řádné posouzení úvěruschopnosti žalované ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. 8. Z výpisů z bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] vedeného u společnosti [právnická osoba] za období duben až červen 2017 soud zjistil, že v kalendářním měsíci dubnu 2017 činil počáteční zůstatek na bankovním účtu žalované částku – [částka] a konečný zůstatek činil – [částka]. Bylo zjištěno, že žalované byl v dubnu 2017 vyplacen rodičovský příspěvek ve výši [částka] a mzda u společnosti [právnická osoba] ve výši [částka], žalovaná měla úvěr u společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba], byly evidovány neprovedené položky, a to z důvodu nedostatečného disponibilního zůstatku na jejím bankovním účtu. Dále soud zjistil, že v kalendářním měsíci květnu 2017 činil počáteční zůstatek na bankovním účtu žalované – [částka] a konečný zůstatek – [částka]. Bylo rovněž zjištěno, že žalované byl v květnu 2017 vyplacen rodičovský příspěvek ve výši [částka] a mzda u společnosti [právnická osoba] ve výši [částka], žalovaná měla úvěr u společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba], byly opětovně evidovány neprovedené položky, a to z důvodu nedostatečného disponibilního zůstatku na jejím bankovním účtu. Dále soud zjistil, že v kalendářním měsíci červnu 2017 činil počáteční zůstatek na bankovním účtu žalované – [částka] a konečný zůstatek – [částka]. Bylo rovněž zjištěno, že žalované byl v červnu 2017 vyplacen rodičovský příspěvek ve výši [částka] a mzda u společnosti [právnická osoba] ve výši [částka], ve prospěch bankovního účtu žalované byla předchůdcem žalobkyně uhrazena dne [datum] částka ve výši [částka] označená jako„ Pujcka [číslo]“ a dne [datum] částka ve výši [částk