16 C 43/2018-375 — Okresní soud Praha-západ

1. Okresní soud Praha – západ (dále jen soud I. stupně) rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] zamítl žalobu, kterou se žalobce po soudu domáhal, aby rozhodl tak, že žalovaní jsou povinni vyklidit a vyklizený předat k rukám žalobce pozemek p. [číslo] v k.ú. a obci [obec], okres [okres] (výrok I). Určil, že vlastníky pozemků p. [číslo] v k.ú. a obci [obec], okres [okres] v jejich společném jmění manželů jsou žalovaní [číslo] [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa], a [číslo] [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa] (výrok II). Dále rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovaným plnou náhradu nákladů řízení v částce, [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných (výrok III). 2. Z odůvodnění rozsudku se podává, že žalobce se podanou žalobou domáhal vyklizení nemovitosti, a to pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], jehož je vlastníkem. Uvedl, že žalovaní jsou společnými vlastníky mimo jiné pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], který bezprostředně souvisí s pozemkem žalobce. Žalobce nechal zpracovat geometrické zaměření svého pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Z tohoto zaměření a z faktického stavu věci vyplynulo, že na označeném pozemku žalobce je umístěno oplocení žalovaných. Tímto oplocením je jakožto jeden celek ohrazen pozemek žalobce a pozemek žalovaných p. [číslo] v k.ú. [obec] a žalovaní tudíž užívají pozemek žalobce. Přitom oplocení by správně mělo být umístěno na hranici obou sousedících pozemků. Žalovaní tedy užívají pozemek žalobce neoprávněně, a proto žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalované, aby bez zbytečného odkladu oplocení odstranili, pozemek vyklidili a vyklizený jej předali k rukám žalobce. Žalovaní toto neučinili. 3. Žalovaní s žalobou nesouhlasili. Uvedli, že dne [datum] uzavřeli jako kupující kupní smlouvu s [titul] [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] jako prodávajícími, jejímž předmětem byla pozemková parcela č. st. 761 se zastavěnou plochou, jehož součástí je stavba [adresa] a pozemková parcela [číslo] ovocný sad, resp. zahrada, vše v k.ú. [obec]. Vlastnické právo bylo na základě předmětné kupní smlouvy vloženo ve prospěch žalobců rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha - západ [číslo jednací] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. V době, kdy prodávající předmět koupě žalovaným jako zájemcům ukazovali, i následně jako kupujícím předali, byl již pozemek okolo rodinného domu oplocen a to do třech světových stran úplně, tj. plot byl vystavěn v plné výši a co do jižní hranice byly hotovy betonové základy plotu. V této podobě byl pozemek žalovaným prodán a plot je stále na svém místě a zjistitelný při místním šetření. Žalobci svůj rodinný dům s oplocenou zahradou od koupě v roce 1997 v plném rozsahu a v dobré víře drží, užívají a starají se o něj opravami, zvelebováním zahrady, nakládají s ním zejména tím, že jej pronajímají. Za celé popsané období od roku 1997 do roku 2017 nebyly vzneseny ze strany žalobce či jeho předchůdců žádné námitky či nároky. Teprve dne [datum], tedy téměř po dvaceti letech pokojného užívání, vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalované, aby předmětný pozemek vyklidili. Je třeba zdůraznit, že parcela [číslo] jak žalovaní zjistili, byla vytvořena až geometrickým plánem, evidenčně zaevidovaným dne [datum], tj. od roku 1997 do roku 2011 parcela vůbec neexistovala. 4. Žalovaní zároveň podali vzájemný návrh na určení, že jsou vlastníky předmětné pozemkové parcely [číslo] v k.ú. a obci [obec]. Svůj vzájemný návrh odůvodnili skutečnostmi uvedenými shora a tím, že na základě shora uvedené kupní smlouvy, tedy právního jednání, se stali vlastníky nemovité věci, kterou převzali a jako věc vlastní ji začali fakticky ovládat. Uvedenou nemovitou věc získali žalovaní včetně veškerého příslušenství a součástí jak stála a ležela. Součástí nemovité věci byl již zhotovený plot, jak je uvedeno výše do tří světových stran a betonové základy pro oplocení ve směru na jih, a na tyto betonové základy žalovaní umístili dřevěný plot, tyto již v době koupě a několik let předtím tvořily hranici pozemku. Žalovaní svůj rodinný dům s oplocenou zahradou o koupě v roce 1997 v plném rozsahu a v dobré víře drží, užívají, starají se o něj opravami, zvelebováním zahrady, nakládají s ním zejména tím, že jej pronajímají, nerušeně bezstarostně a bez jakýchkoliv pochybností o jejich vlastnickém právu oba žalovaní předmětný dům s pozemkem užívají od jeho nabytí v roce 1997. Vlastnické právo k pozemku je chráněno též institutem vydržení. 5. Z odůvodnění rozsudku se dále podává, že soud I. stupně z provedeného dokazování zjistil a vzal za prokázané, že žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození] je zapsán jako vlastník pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Horoměřice. Žalovaní [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalované] jsou zapsáni v katastru nemovitostí jako vlastníci nemovitosti parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec] na [list vlastnictví]. Celý komplex bytových rodinných domů zvaný„ Oáza [obec]“ byl projektován podle jednoho projektu na počátku ´90 let. Geometrickým plánem ze dne [datum] byl původně jeden pozemek rozdělen na jednotlivé pozemky, na kterých následně proběhla jednotná výstavba. Geodet Ing. [jméno] [příjmení] vyměřil jednotlivé parcely, provedl záznam podrobného měření změn, provedl vytyčovací náčrt, to vše v říjnu 1991. Následně po vyměření byla celá takto vyměřená plocha komplexu rodinných domů Oáza [obec] oplocena a na toto bylo získáno stavební povolení ze dne [datum] [ulice] společnost, která stavěla předmětné rodinné domy, vystavěla nejprve na jižním okraji předmětného areálu, tedy na sporné hranici, plot, jako zcela první před zahájením výstavby na samém počátku výstavby. Tento jednotný plot byl rovný bez jakýchkoliv výkusů. Samotná výstavba probíhala s komplikacemi, kdy za situace, že společnosti, které stavěly předmětné nemovitosti, různě krachovaly, následně si domy dostavovali jednotliví stavebníci sami. Dne [datum] uzavřel jako prodávající [jméno] [příjmení] s kupujícími [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] kupní smlouvu na pozemek parc. [číslo] rozestavěného domu se st. [parcelní číslo]. Součástí kupní smlouvy je i geometrický plán s vyměřením předmětného pozemku a dále stavební dokumentace k předmětnému rodinnému domu. Následně manželé [příjmení] prodali předmětnou nemovitost žalovaným a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. V době koupě nemovitosti žalovanými v roce 1997 byl již samotný dům dostavěný a zařízený s upravenou zahradou, zároveň byl pozemek oplocen z bočních stran k sousedům; co se týká zadní jižní strany, pak zde byla podezdívka pro plot, která byla betonová. Skutečnost, že zadní plot, tedy jižní oplocení celého areálu, bylo již vyměřeno a vykolíkováno v roce 1991 nebo 1992, a zadní ploty byly postaveny podle původního zaměření v jedné linii, potvrdila i svědkyně [jméno] [příjmení], která je bezprostřední sousedkou pozemku žalovaných. Jak uvedli i slyšení svědci [příjmení], [jméno] i [příjmení], nikdo z nich neměl v době, kdy se stavělo oplocení, nejmenšího tušení, že by v lokalitě mělo být cokoli v tomto směru špatně. O tomto se poprvé dozvěděli svědci [jméno] a [příjmení] až v souvislosti s „ rozparcelováním“ a prodejem navazujících stavebních pozemků na jižní straně, což bylo dle svědků v době cca před 8-9 lety. Dokonce ani v době, kdy měl být zpracováván geometrický plán, který byl do katastru nemovitostí zapsán v roce 2011 a kterým vznikly ony sporné úzké pruhy pozemků, nebyl nikdo ze svědků, ani žalovaní, o této skutečnosti zpraven, nebylo prováděno žádné zaměření za účasti stávajících vlastníků apod. 6. Ze zprávy ke geometrickému a polohovému určení pozemku parc. [číslo] [číslo] v k.ú. [obec] vypracované Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] vyplývá, že zapsáním parcely [číslo] došlo k rozporu s platným geometrickým a polohovým určením pozemku [číslo]. Sporná parcela [číslo] leží celým svým obsahem (rozuměj [výměra]) v ploše pozemku parcely [číslo] manželů [příjmení]. 7. Při právním posouzení věci se soud I. stupně zabýval několika skutečnostmi. Jednou z nich byl i vzájemný velikostní poměr jednotlivých pozemků, jejich tvar a vzájemná souvislost. Jak již je uvedeno ze shora provedeného dokazování a nesporného tvrzení účastníků, žalovaní jsou vlastníky pozemku parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec]. Tento pozemek má výměru [výměra]. Naproti tomu u pozemku, který je předmětem řízení parc. [číslo] o výměře [výměra], se jedná o úzký pruh pozemku, který se táhne po celé jižní linii pozemku žalovaných. [příjmení] pozemek je pouhým zlomkem celkové výměry pozemku žalovaných a to i včetně dalšího pozemku, na kterém stojí rodinný dům. Jedná se tedy o pouhý úzký a dlouhý pás, který bez geometrického vyměření, bez skutečně odborných znalostí a především odborných prostředků, nelze ve skutečn