10 C 125/2023-28 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný se stal poplatníkem televizních poplatků v souladu s § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“) a podle ustanovení citovaného zákona mu tak vznikla povinnost platit televizní poplatky. Poplatek za každý měsíc přitom činil částku [částka]. Žalovaný neuhradil měsíční poplatky za období leden 2022 – prosinec 2022 v celkové výši [částka], přičemž poplatky byly splatné do 15. dne každého kalendářního měsíce. Vyjma uvedeného žalobkyně na žalovaném požadovala zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a rovněž zákonný úrok z prodlení za období od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou do dne [datum], tj. do dne podání žaloby, kapitalizovaný částkou [částka]. Žalovaný na svůj dluh ničeho nezaplatil, ačkoliv byl žalobkyní upomenut před podáním žaloby. 2. Aniž začalo jednání ve věci samé, vzala žalobkyně podáním ze dne [datum] žalobu co do částky [částka] zpět, neboť žalovaný po podání návrhu na svůj dluh žalobkyni uhradil právě tuto částku, kterou žalobkyně započetla na jistinu a náklady spojené s upomínáním. 3. Podle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela (odst. 1). Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí (odst. 2). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení (odst. 3). Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (odst. 4). 4. S ohledem na shora uvedené soud výrokem I. tohoto rozsudku řízení podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. s poukazem na odst. 4 uvedeného ustanovení v rozsahu zpětvzetí žalobkyně zastavil. 5. Žalovaný zůstal nečinný a ve věci se nevyjádřil. 6. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Ve zbylé části žalobou uplatněného nároku, tj. v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného částkou [částka], tak soud rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 7. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku [částka]. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (výzva k přihlášení poplatníka České televize ze dne [datum], včetně dodejky, oznámení o zařazení do evidence plátců televizního poplatku ze dne [datum], potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne [datum], přehled předpisů a plateb, specifikace výpočtu kapitalizovaného úroku z prodlení, položkový rozpočet, předžalobní upomínka ze dne [datum], včetně dodejky a přehledu neuhrazených předpisů) učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný byl v lednu 2019 přihlášen jako držitel televizního přijímače, o čemž byl žalobkyní vyrozuměn. Za období leden 2022 až prosinec 2022 žalovaný neuhradil měsíční televizní poplatky ve výši [částka], splatné vždy do 15. dne v kalendářním měsíci. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Ačkoliv byl žalovaný žalobkyní upomenut, dlužné poplatky do dne podání žaloby neuhradil. 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Povinnost žalovaného hradit televizní poplatky vyplývá z § 3 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, přičemž splatnost je stanovena v § 7 odst. 2 citovaného zákona. Právo žalobkyně vymáhat dlužné poplatky s úroky z prodlení je pak uvedeno v § 10 citovaného zákona. 9. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a žalovaný se octl se zaplacením původně žalované částky v prodlení, když tuto žalobkyni uhradil až po podání žaloby. Ve smyslu § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích ve spojení s § 1968 zákona č. 89/2012. Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), je tak povinen zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení. Proto soud žalobě ve zbylém rozsahu výrokem II. tohoto rozsudku vyhověl. Výše příslušenství v podobě úroku z prodlení je dána § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně přitom požadovala kapitalizovaný úrok ve výši [částka] spočtený do dne podání žaloby, tj. do [datum], a to jako součet úroků z prodlení z jednotlivých dlužných měsíčních poplatků, vždy ode dne prodlení s jejich úhradou, tedy od 16. dne v měsíci, kdy měly být uhrazeny. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 2 věty druhé, neboť žaloba byla v rozsahu dle výroku I. vzata zpět pro chování žalovaného, a současně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za splnění podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 11. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.