34 C 210/2023-61 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o hotovostním úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky formou 60 měsíčních splátek ve výši [částka], a to včetně úroku ve výši 7,90 % ročně z dosud nesplacené části čerpané jistiny. Žalovaný ale neuhradil splátky za měsíce únor, březen a duben 2022, žalobkyně proto od smlouvy odstoupila a celý dluh se tak stal splatným ke dni [datum]. Dlužnou částku žalovaný ani přes upomínky nesplatil. Co se týká posouzení schopnosti žalovaného úvěr splatit, vycházela žalobkyně z informací poskytnutých žalovaným a zároveň nahlédla do relevantních databází. Žalovaný uvedl v žádosti příjem [částka], což žalobkyně ověřila výpisy z účtu žalovaného, ze kterých je patrný měsíční příjem žalovaného v měsících předcházejících úvěrové žádosti ve výši [částka]. Výdaje žalovaný uvedl v nulové hodnotě, žalobkyně proto vycházela z vlastního ekonomického modelu zohledňujícího statistická data a normativní náklady na bydlení a určila částku [částka]. Žalovaný měl v době úvěrové žádosti poskytnuté úvěry se splátkovým zatížením ve výši [částka]. Maximální zatížení žalovaného pro novou splátku tak činilo [částka], nové splátkové zatížení činilo [částka]. Dle žalobkyně tak příjem žalovaného postačoval k pokrytí splátek i životních nákladů. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání. 4. Z žádosti o poskytnutí hotovostního úvěru č. [anonymizováno] soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši [částka] se splatností 60 měsíců při výši úrokové sazby 7,9 % ročně. V žádosti uvedl, že je rozvedený, má jedno dítě, ke kterému má vyživovací povinnost. Jeho čistý příjem činí [částka] měsíčně. Požádal i o sjednání pojištění schopnosti splácet s tím, že úhrada pojistného ve výši 0,25 % z počáteční výše úvěru bude účtována jednou měsíčně k tíži jeho účtu vedeného u žalobkyně. 5. Ze smlouvy o hotovostním úvěru soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum], a to prostřednictvím mobilní aplikace. Žalobkyně se zavázala zaslat žalovanému částku ve výši [částka] převodem na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal splatit tuto částku spolu v 60 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Úrok byl sjednán ve výši 7,9 % ročně. Celková částka, kterou žalovaný zaplatí, činí [částka]. Přílohu smlouvy tvoří podmínky pro poskytování hotovostních úvěrů žalobkyně, všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů fyzických osob a sazebník, ze kterých soud nezjistil nic rozhodujícího pro rozhodnutí věci. 6. Z transakční historie účtu [číslo] [bankovní účet], jehož majitelem je žalovaný, a to za období od září 2008 do srpna 2022 soud zjistil, že žalovanému byla na účet dne [datum] připsána částka [částka]. Z uvedeného výpisu není zřejmý žádný stálý příjem žalovaného před poskytnutím úvěru (např. ze zaměstnání), ani náklady na bydlení, naopak z něj vyplývá, že na žalovaného byly minimálně v minulosti vedeny exekuce a že v relativně krátkém časovém úseku před poskytnutím úvěru žalovanou čerpal i jiné úvěry a půjčky (například opakovaně [právnická osoba]). 7. Ze smlouvy o vedení účtu a o užívání platebních karet ze dne [datum] a potvrzení o zřízení účtu [číslo] soud zjistil, že majitelem tohoto účtu u žalobkyně je žalovaný. 8. Z historie úvěru [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že výše jistiny úvěru činila [částka]. Žalovaný hradil ve splátkách za období od listopadu 2021 do května 2022 celkem [částka]. 9. Z výzvy žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky ve výši [částka] do sedmi dnů od doručení této výzvy s tím, že nebude-li uhrazena, je tato výzva zároveň i odstoupením od smlouvy č. [bankovní účet], jelikož žalovaný je v prodlení s placením více než dvou splátek poskytnutého úvěru. Z poštovní doručenky pak soud zjistil, že žalovanému byla doručována písemnost, která byla dne [datum] uložena na poště, dne [datum] vrácena zpět odesílateli, tj. žalobkyni. 10. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení splatného úvěru poskytnutého na základě smlouvy č. [anonymizováno], a to ve výši [částka] a ve lhůtě 7 dnů od odeslání výzvy. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že dne [datum] byla žalovanému odeslána písemnost. 11. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu relevantnímu pro následné právní posouzení věci, které na tomto místě soud uvádí a shrnuje v částech nejdůležitějších pro rozhodnutí věci: Žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní prostřednictvím mobilní aplikace dohodu označenou jako smlouva o hotovostním úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala zaslat žalovanému částku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal splatit tuto částku spolu s úrokem ve sjednané výši v pravidelných měsíčních splátkách. Žalobkyně zaslala na účet žalovaného dne [datum] částku [částka]. Žalovaný plnil dle historie úvěru pouze co do částky [částka]. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky ve výši [částka] do sedmi dnů od doručení této výzvy. Následně byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum], která mu byla odeslána dne [datum], k zaplacení celkové dlužné částky vyplývající ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] ve výši [částka]. Před poskytnutím úvěru uvedl žalovaný ve své žádosti, která se vztahovala k možnému úvěru ve výši [částka], že je rozvedený s jednou vyživovací povinností, má čistý příjem ve výši [částka], co se týká nákladů na bydlení, neuvedl ničeho. Z výpisu z účtu žalovaného nevyplývá žádný pravidelný příjem ze zaměstnání, naopak je zřejmé, že žalovaný měl i další závazky. 12. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) ve znění účinném v době uzavření smlouvy, neboť smlouvu uzavíral žalobce jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel (viz i níže). 13. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). 16. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný mož