7 C 228/2023-31 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá vydání rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] smlouvu o nezajištěném spotřebitelském úvěru ve výši [částka], kdy úroková sazba byla účastníky dohodnuta ve výši 5,9 % ročně (dále jen„ Smlouva“), včetně dodatku ze dne [datum]. Součástí Smlouvy jsou též Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], soukromá klientela (dále jen„ VOP“) a [právnická osoba] platný ke dni poskytnutí placené služby (dále jen„ Ceník“). Před uzavřením Smlouvy žalobkyně aktivně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, přičemž neshledala žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly to, aby žalobkyně žalovanému úvěr za účelem konsolidace neposkytla. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal splácet úvěr ve 120ti pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 20. dni každého měsíce. Dle Smlouvy je žalobkyně oprávněna připisovat k jistině úvěru řádné úroky, úroky z prodlení a poplatky. Žalovaný žalobkyni sjednané splátky úvěru řádně a včas nehradil, v důsledku čehož žalobkyně využila svého oprávnění dle smlouvy a dne [datum] prohlásila celý úvěr za okamžitě splatný, neboť žalovaný byl k tomuto datu v prodlení s více než dvěma splátkami. Dlužná částka činí [částka] a sestává z jistiny ve výši [částka] a poplatků ve výši [částka]. Žalobkyně se vůči žalovanému dále domáhá zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši [částka] od [datum] do [datum], úroku ve výši 5,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně. Žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky před podáním žaloby vyzývala, avšak žalovaný ani poté na svůj dluh ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Zhodnocením předložených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemných souvislostech a s přihlédnutím ke všem okolnostem, které v řízení vyšly najevo, dospěl soud k těmto zjištěním a závěrům o skutkovém stavu: 5. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], jejíž součástí byly VOP a Ceník; účelem úvěru byla konsolidace úvěrů v minulosti poskytnutých žalovanému žalobkyní, konkrétně vymezených v čl. 2 Smlouvy jako splátkový úvěr, č. úvěrového účtu [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splácet žalobkyni poskytnutý úvěr ve splátkách ve výši [částka] (dle Smlouvy ve znění Dodatku ze dne [datum] pak ve výši [částka]) sjednaných ve smlouvě spolu s úroky z úvěru ve výši 5,9 % ročně; dle označené smlouvy je žalobkyně oprávněna připisovat k jistině úvěru zmíněné smluvní úroky, úroky z prodlení a poplatky. V souladu s čl. 2 Smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který byl žalovanému dle čl. 2 Smlouvy poukázán přímo na příslušné účty určené ke splacení konsolidovaných dluhů a přebytek na bankovní účet č. [bankovní účet] (Důkaz: smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], soukromá klientela, Ceník, Dodatek ke Smlouvě ze dne [datum]) Žalobkyně před uzavřením smlouvy dne [datum] zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Vycházela přitom jednak z dostupných interních i externích informací, jež aktivně zjišťovala, a dále též z údajů, které poskytl žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru (zde žalovaný deklaroval měsíční příjmy ve výši [částka] a měsíční výdaje na nájemném ve výši [částka]). Podle přiznání k dani činily čisté příjmy žalovaného za rok 2018 částku [částka], přičemž daň činila [částka]. Žalobkyně stanovila měsíční životní výdaje žalovaného na základě dat sdělených žalovaným v kombinaci s interními informacemi žalobkyně, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, a to částkou [částka]. Žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného zohlednila též závazek žalovaného hradit měsíčně částku [částka] jako splátku úvěru, který byl předmětným úvěrem konsolidován, přičemž dospěla k závěru, že příjem klienta je dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů, když po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů zbyla žalovanému částka [částka] k pokrytí jeho životních nákladů. (Důkaz: Žádost o poskytnutí úvěrového produktu, Posouzení úvěruschopnosti klienta, Přiznání k dani z příjmů fyzických osob žalovaného za zdaňovací období roku 2018) Žalovaný však nesplácel úvěr řádně a včas, v důsledku čehož žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky před zesplatněním úvěru (důkaz: Výpis z úvěrového účtu žalovaného, Poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne [datum]). Jelikož žalovaný ani na základě výzvy žalobkyně dlužné splátky do dne stanoveného ve výzvě neuhradil, postupovala žalobkyně v souladu se Smlouvou a VOP a celý úvěr ke dni [datum] zesplatnila (důkaz: Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne [datum]). Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dluhu před podáním žaloby (důkaz: Předžalobní výzva k úhradě dluhu včetně poštovního podacího archu). 6. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a dle též podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni [datum], neboť smlouvu o úvěru, kterou je třeba posuzovat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, uzavřela žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel. 7. Podle § 2395 o.z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 1751 odst. l a 3 obč. zák. lze část obsahu smlouvy určit i pouhým odkazem na obchodní podmínky vypracované odborovými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám uzavírajícím smlouvu známy. 9. Podle ustanovení § 1969 obč. zák. je-li dlužník v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 10. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2048 obč. zák. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Dle § 1789 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohl