7 C 319/2023-19 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo uloženo žalovanému zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] (dále též„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě které byla žalovanému poskytnuta částka [částka] v hotovosti, což žalovaný potvrdil svým podpisem na Smlouvě. Právní předchůdce žalobkyně dle tvrzení žalobkyně před poskytnutím půjčky posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy; žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané Ověřené dokumenty, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva; uvedené dokumenty nicméně žalobkyně nedoložila a zároveň v žalobě uvedla, že právní předchůdce žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Žalovaný se ve Smlouvě - vedle vrácení finančních prostředků - zavázal zaplatit částku v celkové výši [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 24,36 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy, odměny za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]; z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Ke dni [datum] provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení, přičemž dlužná jistina činila částku [částka] a dlužný poplatek částku [částka]. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem [částka]. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši [částka] dále smluvním úrokem ve výši 24,36 % ročně, a to od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. S ohledem na uvedené se žalobkyně předmětnou žalobou po žalovaném domáhá zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka] sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka], dále pak kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 24,36 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru: Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti částku [částka], kterou se žalovaný zavázal vrátit za podmínek dle Smlouvy a příslušných smluvních podmínek, tedy spolu se sjednanými úroky a poplatky (důkaz: smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]). Právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím půjčky posuzoval schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet, a to na základě informací poskytnutých žalovaným; žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry; poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného (důkaz: zákaznická karta žalovaného). Žalovaný uhradil žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci, na své závazky ze Smlouvy částku v celkové výši [částka] (důkaz: tabulka umoření). Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovaným žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem, který byl žalovanému odeslán dne [datum] (důkaz: smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku). Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, a to dopisem, který byl žalovanému odeslán dne [datum] (důkaz: výzva k plnění včetně podacího lístku). 5. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1879 obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o. z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o. z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] C - [číslo]). 13. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr či nikoliv, a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, přičemž vycházel z údajů, které mu žalovaný poskytl při uzavření smlouvy, jež byly zaneseny do zákaznické karty a které byly dle tvrzení žalobkyně i způsobem uvedeným v zákaznické kartě ověřovány. Dle zákaznické karty činily čisté příjmy žalovaného [částka] a odhadované měsíční výdaje [částka]. Potvrzení o příjmu přitom bylo předloženo pouze za jeden měsíc – červenec, údaje o měsíčních výdajích však nebyly právním předchůdcem žalobkyně nikterak ověřeny, a to ani výpisem z bankovního