8 C 319/2022-99 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se původně domáhala rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že žalobkyni svědčí věcné břemeno jako vlastníku staveb čistírny odpadních vod (ČOV) služebnost užívacího práva k pozemkům, na kterých uvedené stavby stojí, a to na základě vydržení. V průběhu řízení žalobu změnila; nově tvrdila, že žalobkyni pro užívání pozemků parc. č. st. 220 a parc. č. st. [číslo] svědčí zákonné věcné břemeno ve smyslu § 59a vodního zákona, když ČOV je vodním dílem. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobkyně spatřuje v tom, že je nutno, aby byla situace mezi účastníky postavena najisto, neboť mezi nimi je vedeno vícero sporů týkajících se předmětných pozemků o zaplacení bezdůvodného obohacení, požadované určení může do budoucna zamezit dalším sporům. 2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s odůvodněním, že není dostatečně odůvodněn naléhavý právní zájem na požadovaném určení, přičemž odkázal na rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka], které řešilo obdobný případ, navíc je otázkou, zda je vůbec dána pravomoc soudu v případě legálního věcného břemene. 3. S ohledem na námitku nedostatku pravomoci soud uvádí, že vycházel (ve smyslu § 13 o. z.) při posouzení otázky pravomoci soudu z rozhodnutí o prakticky totožné věci (částečně i shodných účastníků) Krajským soudem v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Tento vycházel mj. z rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález] a rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka] a uvedl, že žádnému vodoprávnímu úřadu vodní zákon výslovně nesvěřuje pravomoc poskytovat vlastníkům vodních děl vybudovaných před [datum] a umístěných na pozemcích třetích osob mimo koryto vodního toku nebo sousedících s nimi ochranu před zásahy ze strany vlastníka pozemků do výkonu práv odpovídajících věcnému břemenu. Předmětný spor je sporem vyplývajícím z poměrů soukromého práva, příslušným vydat rozhodnutí o tomto návrhu je proto podle § 7 odst. 1 o. s. ř. soud. 4. Podle § 80 písm. c) o. s. ř. žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. 5. Vzhledem k tomu, že projednávaná žaloba má povahu určovací žaloby podle § 80 písm. c) o. s. ř., zabýval soud dále nejprve otázkou, zda existuje na požadovaném určení naléhavý právní zájem a zda-li jsou účastníci ve věci věcně legitimováni. Věcnou legitimaci má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o které v řízení jde. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: Žalovaní jsou spoluvlastníky – 1. žalovaná, 2. žalovaná a 3. žalovaný s podílem o velikosti [číslo] a 4. žalovaný s podílem o velikosti ¾ - mj. pozemků parc. č. st. 220 a parc. č. st. [číslo], vše v kat. úz. a obci [obec], žalobkyně je vlastníkem budov bez č. p. na pozemcích parc. č. st. 220 a parc. č. st. [číslo] v kat. úz. [obec] (informace a výpisy z KN). 7. Žalobce pozemky užívá, a to provozováním čistírny odpadních vod (mezi účastníky nesporné). 8. Stavba ČOV byla povolena rozhodnutím ONV [okres] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (zjištěno z tohoto rozhodnutí). Dne [datum] byl vodním a lesním hospodářstvím a zemědělstvím vydán souhlas se zahájením zkušebního provozu této stavby (zjištěno z tohoto souhlasu). Zkušební provoz byl následně prodloužen (rozhodnutí Okresního úřadu [okres] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]). Rozhodnutím ONV [okres] ze dne [datum] byl povolen provoz této čističky (zjištěno z tohoto rozhodnutí). ČOV byla zkolaudována dne [datum] (zjištěno z kolaudačního rozhodnutí stavebního úřadu [obec] ze dne [datum]). Trvalé užívání ČOV bylo žalobkyni povoleno rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] (rozhodnutí [číslo jednací]). 9. Později došlo k rekonstrukci ČOV, podstata původní ČOV zůstala zachována, došlo pouze k obnovení, úpravě a též k rozšíření dřívější stavby. Z vyhodnocení zkušebního provozu je zřejmé, že se jedná o tutéž stavbu, pouze zrekonstruovanou (vyhodnocení zkušebního provozu čistírny odpadních vod [obec] ze dne [datum]). Na pozemcích, na kterých čistička stojí, přibyly po rekonstrukci určité stavby (zjištěno z leteckých snímků pozemků parc. [číslo] z let 2001 až 2010). 10. Další provedené důkazy soud blíže nerozebírá, když pro rozhodnutí význam nemají. 11. Všichni účastníci jsou ve věci věcně legitimováni, když žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky předmětných pozemků a žalobkyně tvrdí, že jí svědčí věcné břemeno pozemky zatěžující. 12. Následně se soud zabýval otázkou naléhavého právního zájem na požadovaném určení. 13. Podle § 59a v zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona, vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání. 14. Vodním dílem se stavba ve smyslu veřejného práva (bez ohledu na to, zda jde již o způsobilý předmět vlastnického práva – věc ve smyslu práva občanského – či nikoliv) stane okamžikem, kdy je způsobilá plnit funkce uvedené v 55 odst. 1 vodního zákona (rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka]). 15. Podle § 55 odst. 1 vodního zákona jsou vodním dílem mj. stavby čistíren odpadních vod. 16. Žalobci se v daném případě domáhají určení existence zákonného věcného břemene k pozemkům, na kterých je stavba čistírny odpadních vod, která byla vybudována nejpozději ke dni [datum] (tehdy bylo povoleno trvalé užívání, tedy stavba svému účelu již sloužit musela). 17. Podle rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka] zákonná neboli legální věcná břemena (platí i pro veřejnoprávní omezení podle § 59a vodního zákona) ve skutečnosti představují veřejnoprávní omezení vlastnického práva, která se nezapisují do katastru nemovitostí; jejich obsah vyplývá přímo ze zákona. 18. Pro potřebu zápisu do katastru nemovitostí tedy nemůže být dán naléhavý právní zájem, když se tvrzené věcné břemeno do katastru nemovitostí nezapisuje. Žalobkyně spatřuje naléhavý právní zájem na určení v tom, že mezi účastníky bylo a je vedeno vícero sporů. Žádné důkazy k tvrzení o právním zájmu přes výzvu soudu nenavrhla. Soudu je známo z úřední činnosti, že spory mezi účastníky v minulosti byly vedeny, zejména o zaplacení bezdůvodného obohacení. Po rozhodnutích Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterými byla existence právního důvodu pro užívání předmětných pozemků žalobkyní potvrzena (právě s ohledem na existenci zákonného věcného břemene dle § 59a vodního zákona), však žalobci již nepodali žádnou novou žalobu, kterou by dále požadovali vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků (např. v řízení sp. zn. [spisová značka] požadují bezdůvodné obohacení již pouze za užívání jiných pozemků). Soud má tak za to, že požadované rozhodnutí v této věci by již žádným dalším sporům účastníků nezabránilo. 19. Soud proto žalobu zamítl z důvodu neexistence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, aniž se dále zabýval žalobou po věcné stránce. 20. Pokud jde o náklady řízení, soud o nich rozhodoval podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaní byli v řízení zcela úspěšní. Náklady žalovaných představují náklady právního zastoupení – [částka] je sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 9 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., [částka] režijní paušál podle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky, zástupce žalovaných učinil v řízení 4,5 úkonů (převzetí zastoupení, vyjádření ve věci samé z [datum], nahlížení do spisu, účast na jednání [datum], v rozsahu půl úkonu pak účast u vyhlášení rozsudku), odměna proto činí 4,5 x [částka] (částka [anonymizována dvě slova] násobená čtyřmi a snížená o 20 % podle § 12 odst. 4 vyhl. [číslo] Sb)., tedy [částka], dále náleží [částka] za 5 režijních paušálních náhrad hotových výdajů, celkem Kč, k tomu přísluší náhrada za 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši [částka], celkem [částka].