3 C 73/2024-73 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, prostřednictvím internetových stránek žalobkyně www.kamali.cz úvěrovou smlouvu, na základě které byl žalovanému dne , datum, poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Za poskytnutí úvěru měl být uhrazen poplatek ve výši , částka, . V úvěrové smlouvě byly rovněž sjednány další poplatky související s úvěrem, náklady spojené s vymáháním pohledávky a smluvní pokuty pro případ prodlení s úhradou úvěru. Úvěr společně s poplatky měl být splacen za 30 dnů ode dne jeho poskytnutí. Žalovaný v průběhu trvání úvěru splatil celkem částku , částka, . Žalovaná částka pak představuje neuhrazenou jistinu ve výši , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatky za bezpečnou splátku ve výši , částka, , poplatky za SMS servis v celkové výši , částka, , poplatku za prodloužení splatnosti tzv. korunovým odkladem ve výši , částka, , poplatku za prodloužení splatnosti tzv. desetiprocentním odkladem ve výši , částka, , účelně vynaložené náklady ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . V žalobě žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žadatelů posuzuje prostřednictvím veřejných i externích registrů a tzv. credit scoringu, kdy posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné.2. V reakci na písemnou výzvu soudu k doplnění žaloby o tvrzení důkazy, jimiž by bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že posuzovala úvěruschopnost žalovaného, dle metodiky žalobkyně, přičemž pokud jde o konkrétní údaje žalovaného, vycházela žalobkyně z údajů obsažených v kartě klienta (žalovaného), a dále provedla lustraci žalovaného v registrech NRKI, SOLUS, CRIBIS a ISIR, a to s pozitivním vyhodnocením.3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.4. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti žalovaného, který byl k jednání řádně a včas předvolán, avšak z jednání se neomluvil a nepožádal o jeho odročení.5. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato skutková zjištění:6. Z úvěrové smlouvy ze dne , datum, , kopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že žalovaný uzavřel za použití prostředků komunikace na dálku s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru. Celková výše úvěru byla , částka, . Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 0 % a žalovaný měl úvěr splatit dne , datum, . Celkem měl žalovaný uhradit částku , částka, (v částce nebyla zahrnuta úhrada za doplňkové služby). V úvěrové smlouvě byly sjednány mj. tyto poplatky: poplatek za poskytnutí úvěru , částka, , poplatek za tzv. korunový odklad ve výši , částka, , poplatek za službu sms servis ve výši , částka, měsíčně, poplatek za službu bezpečná splátka ve výši , částka, měsíčně a účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním v částce min. , částka, za měsíc vymáhání. Dále byla v úvěrové smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Splatnost úvěru mohla být prodloužena o 30 dnů tím, že žalovaný uhradí nejpozději do 15 dnů po splatnosti úvěru částku ve výši , částka, (tzv. korunový odklad). Tuto možnost mohl žalovaný využít v průběhu trvání úvěrového vztahu 2krát. Žalovaný mohl dále docílit prodloužení splatnosti úvěru o 30 dnů též tím, že nejpozději v den splatnosti úvěru zaplatí alespoň 10 % z jistiny úvěru společně s poplatkem za tzv. desetiprocentní odklad. Tuto možnost mohl žalovaný využít v průběhu trvání úvěrového vztahu 9krát.7. Z opisů výpisu proplacení smlouvy společnosti , právnická osoba, soud zjistil, že žalovanému byl dne , datum, poskytnut úvěr ve výši , částka, , a to bezhotovostní platbou na bankovní účet žalovaného.8. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný uhradil dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku ve výši , částka, . Celkem tedy žalovaný uhradil žalobkyni částku ve výši , částka, , která byla žalobkyní započtena v rozsahu , částka, na jistinu, a , částka, na poplatek za minimální splátku.9. Z předžalobní výzvy k plnění z , datum, a podacího archu k ní soud zjistil, že k zaplacení dlužné částky byl žalovaný žalobkyní upomínán s tím, aby dlužnou částku sestávající se mj. z jistiny úvěru uhradil do , datum, , přičemž tato upomínka byla odeslána dne , datum, na adresu uvedenou v úvěrové smlouvě.10. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta soud zjistil, že žalovaný při sjednávání úvěru uvedl, že má jedno dítě, příjem , částka, plynoucí ze zaměstnání, příjem ostatních členů domácnosti ve výši , částka, a výši splátek jiným společnostem ve výši , částka, . Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaný měl v době sjednání úvěru již 12 ukončených úvěrových vztahů, jejichž předmětem bylo spíše krátkodobé půjčování nižších částek; pouze v jednom případě jistina úvěru přesáhla , částka, . V rámci těchto ukončených úvěrových vztahů se žalovaný občas dostal do krátkodobého prodlení (v řádu jednotek dnů) se splácením. V době sjednání úvěru byl žalovaný účastníkem jednoho existujícího splátkového úvěrového vztahu se splátkou ve výši , částka, , a výše dosud nesplacené částky činila celkem , částka, . V době sjednání úvěru byl žalovaný rovněž vlastníkem kreditní karty s úvěrovým rámcem ve výši , částka, . Z úvěrové zprávy vyplývá, že žalovanému bylo odmítnuto 28 žádostí o uzavření úvěru, 10 žádostí o kontokorentní úvěry a 4 žádosti o vydání kreditní karty.11. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož došlo mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření smlouvy, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému částku ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni tuto částku společně s poplatkem za poskytnutí úvěru do , datum, . Žalovaný si třikrát prostřednictvím sjednané možnosti odkladu splatnost úvěru prodloužil, a to vždy o 30 dnů. Žalobkyně tedy žalovanému poskytla částku , částka, , přičemž žalovaný jí v průběhu trvání úvěrového vztahu zaplatil , částka, . Z předložených listinných důkazů nijak nevyplynulo, že by žalobkyně při sjednávání úvěru ověřovala příjmy žalovaného či si žádala informace k jeho výdajům, natož aby takovéto výdaje ověřovala. Z předložených listinných důkazů naopak vyplynulo, že v době sjednávání úvěrové smlouvy měl žalovaný jiný úvěrových ve výši , částka, a že výše měsíční splátky na tento úvěry činila částku , částka, (ačkoli žalovaný v žádosti uvedl, že výše jeho měsíčních splátek na jiné úvěry činí částku , částka, . Současně bylo zjištěno, že v době sjednávání úvěrové smlouvy již bylo žalovanému odmítnuto 28 žádostí o uzavření úvěru, 10 žádostí o kontokorentní úvěry a 4 žádosti o vydání kreditní karty a že žalovaný a byl vlastníkem kreditní karty s úvěrovým rámcem ve výši , částka, . V minulosti se žalovaný navíc občas se splácením úvěrů dostal do krátkodobého prodlení.12. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy, kterou je namístě posuzovat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, jíž uzavřela žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle § 3 odst. 1 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečn