4 C 93/2021-18 — Okresní soud v Rakovníku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tento návrh odůvodnila tím, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] [číslo], na základě níž jí poskytla peněžní prostředky ve výši [částka] Tyto se zavázala žalovaná uhradit v 53 týdenních splátkách po [částka] do [datum]. Dále uzavřel s žalovanou dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž jí poskytla peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaná zavázala uhradit v 53 týdenních splátkách po [částka] do [datum]. Žalovaná řádně a včas nehradila splátky. Následně byly pohledávky Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupeny na žalobkyni. Ke dni podání návrhu žalovaná dluh neuhradila, přestože k tomu byla vyzývána. 2. Žalovaná se k návrhu přes výzvu soudu nevyjádřila. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v návrhu. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. 3. Z listin předložených žalobkyní, zejména ze smluv o půjčkách, dále ze Smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu pohledávek, oznámení zasílaného žalované o tomto včetně podacího archu, z předžalobní výzvy učinil soud níže popsaný závěr o skutkovém stavu věci: 4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně v souvislosti s touto půjčkou souhrnný poplatek v částce [částka], celkem tedy [částka]. Celkovou částku se zavázala uhradit v 53 týdenních splátkách po [částka]. Dále uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobkyně celkovou částku uhradit v 53 týdenních splátkách po [částka]. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], že pohledávky za žalovanou byly ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupeny na žalobkyni. Toto bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum], což žalobkyně doložila fotokopií podacího lístku příslušné pošty ze dne [datum]. 6. Z výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalované byla zaslána výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, neboť nehradila splátky řádně a včas, a byla vyzvána k úhradě pohledávek nejpozději do [datum]. Žalované byla výzva zaslána dne [datum], což rovněž žalobkyně řádně doložila. 7. Podle ustanovení § 3028 odst. 1, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 8. Soud proto předmětný závazkový právní vztah posuzoval podle předpisů platných ke dni vzniku, tedy podle ustanovení § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), s ohledem na datum uzavření smlouvy. 9. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 10. Dále soud aplikoval § 1970 o. z., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 11. Ohledně postoupení pohledávky soud vycházel z ustanovení § 1879 o. z., dle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. V posuzovaném případě mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o půjčce, na základě kterých právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující poskytl žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a [částka] a žalovaná se je jako úvěrovaná zavázala vrátit v sjednané době spolu s výslovně sjednaným souhrnným poplatkem. Ačkoliv žalovaná finanční prostředky obdržela, právnímu předchůdci žalobkyně ani žalobkyni, na kterou byly pohledávky za žalovanou v souladu se shora citovanými ustanoveními postoupeny, je do dne podání žaloby nevrátila, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná je s úhradou dluhu v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně úroku z prodlení, a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávek. Soud tak shledal žalobu zcela důvodnou. 13. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši [částka], kterou v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. [jméno] částku tvoří: - soudní poplatek ve výši [částka] - odměna za zastupování advokátem ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, sepis předžalobní upomínky) dle ustanovení § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14 b odst. 1 vyhl. č. 177/l996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT“), neboť žalobkyně podala svůj návrh na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech - náhrada hotových výdajů ve výši [částka] po [částka] za každý z úkonů právní služby dle § l3 odst. 1 a 3, § 14b odst. 5 AT - 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši [částka] (dle ustanovení § 137 odst. 2, 3 o.s.ř. za použití ustanovení § 14a AT, když dle předloženého osvědčení je zástupkyně žalobkyně registrována jako plátce daně). 14. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).