8 C 183/2022-26 — Okresní soud v Rakovníku

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř., neboť žalobkyně s tímto předem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 2. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 3 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení, částky 2 600 Kč, částky 900 Kč a částky 3 204 Kč, a to z titulu řádně a včas neuhrazeného úvěru, který žalovaný získal na základě smlouvy ze dne [datum]. 3. Z listinných důkazů, předložených stranami, zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaný uzavřel dne [datum] prostřednictvím prostředků elektronických komunikací a s posouzením jeho schopnosti úvěr vrátit s žalobkyní smlouvu, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal jej vrátit do 30 dnů a zaplatit také poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč, resp. v případě splacení řádně a včas ve výši pouze 744 Kč. V případě prodlení se žalovaný zavázal uhradit všechny náklady, které v důsledku toho vznikly, dále zákonné úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] včetně předsmluvních informací, posouzení úvěruschopnosti a potvrzení o platbě). Vzhledem neuhrazení úvěru včetně úroků a poplatku došlo k zesplatnění, žalobkyně žalovaného ještě před podáním žaloby několikrát písemně vyzvala k dobrovolné úhradě dluhu (upomínky ze dne [datum] a [datum] a předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně dokladů o podání k poštovní přepravě). 4. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 5. Po právní stránce soud nárok posoudil podle § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dospěl k závěru, že žalovaný nevrátil žalobkyni řádně a včas peněžní prostředky, které mu byly poskytnuty jako spotřebiteli oprávněně. Tím se dostal podle § 1968 o. z. do prodlení s dluhem tvořeným nesplacenou jistinou úvěru ve výši 3 000 Kč, neuhrazeným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč a smluvní pokutou ve výši 900 Kč. 6. Vzhledem k uvedenému soud nárok ve výši 9 704 Kč žalobkyni přiznal, a to včetně úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., počítaných z dlužné jistiny úvěru ode dne prodlení, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.