8 C 40/2022-37 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, vzniklého poskytnutím finančních prostředků na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené žalovaným dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], jakožto právní předchůdkyní žalobkyně. 2. Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný, zastoupený opatrovníkem, se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Rozsudkem Okresního soudu v Rokycanech ze dne 4. 10. 2018, č. j. 6 Nc 1003/2018-78, v právní moci dne [datum], byl žalovaný omezen ve svéprávnosti na dobu pěti let tak, že není způsobilý nakládat s finančními prostředky nad 1 000 Kč týdně, nakládat s majetkem, uzavírat smlouvy, jednat s úřady, uzavírat manželství, popírat otcovství, osvojovat dítě včetně souhlasu s osvojením, pořizovat pro případ smrti, být volen, jednat v pracovněprávních vztazích a rozhodovat o vlastní léčbě a o zásahu do své duševní a tělesné integrity. Jeho opatrovníkem byl jmenován shora uvedený [jméno] [příjmení]. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí plyne, že žalovaný trpí duševní poruchou trvalého rázu, kvůli které není v plné míře schopen samostatného života a nemůže samostatně právně jednat, nakládat s finančními prostředky je schopen jen co do částky 1 000 Kč týdně. 4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že shora uvedená právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč a žalovaný se je zavázal, včetně poplatků ve výši celkem 11 441 Kč, vrátit v 60 týdenních splátkách. Celkem tak měl žalovaný, který danou smlouvu vlastnoručně podepsal, uhradit 24 441 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně její přílohy bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni a Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně ještě před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem o stránce právní. 8. Podle § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. 9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 11. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 12. V posuzované věci ze zjištěného skutkového stavu jednoznačně vyplývá, že žalovaný dne [datum] podepsal se zmíněnou právní předchůdkyní žalobkyně uvedenou smlouvu, na jejímž základě získal částku ve výši 13 000 Kč. Nicméně v dané době žalovaný trpěl duševní poruchou, která ho činila neschopným takto právně jednat, jakkoli omezen ve svéprávnosti byl až shora citovaným rozsudkem ze dne [datum], neboť podle zjištění soudu je jeho duševní porucha trvalého rázu. Z toho pak ovšem bez dalšího plyne, že jde o takovou neplatnost právního jednání, která odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud by k ní proto přihlédl, i kdyby žalobkyně zřejmě právě z tohoto důvodu nepožadovala po žalovaném jen vydání bezdůvodného obohacení, namísto plnění podle smlouvy. 13. Jednoznačné v této věci je, že neplatnost uvedeného právního jednání je dána již od počátku (ex tunc), shora zmíněná smlouva tedy nebyla platně uzavřena a nemohla tak ve vztahu právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného založit žádná práva nebo povinnosti. V důsledku toho ovšem částka 13 000 Kč, která byla poskytnuta žalovanému, představuje právě bezdůvodné obohacení, neboť z jeho strany šlo o majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu. V rozsahu tohoto plnění tedy soud žalobě vyhověl, když měl současně za prokázáno, že daná pohledávka za žalovaným byla v souladu s § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. postoupena na žalobkyni. Platí totiž, že na postupníka může přejít postoupená pohledávka z bezdůvodného obohacení, i když ji účastníci v postupní smlouvě kvalifikovali jako pohledávku vyplývající např. ze smlouvy o zápůjčce (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009, publikován pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen„ Sbírka“). 14. Soud žalobkyni přiznal také požadované zákonné úroky z prodlení ve výši podle § 1970 o. z., a to od [datum] (kapitalizované do [datum] a dále do zaplacení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), kdy měl žalovaný zapůjčené finanční prostředky vrátit, neboť v daném případě soud nemá za to, že by tyto úroky měly za primární cíl poškození dlužníka nebo že by jej mohly zatížit přímo likvidačním způsobem (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2001, sp. zn. 25 Cdo 2895/99, [číslo] Sbírky). 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem. Tomu podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 300 Kč a podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, a to za každý ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání ve věci samé), obojí s náhradou za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. se sazbou 21 % Celkem tak jde o částku ve výši 2 252 Kč.