8 C 94/2022-78 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobce se domáhal zaplacení 15 000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení jakožto vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalovaná bývalá manželka i po rozvodu nadále bydlí v domě žalobce, aniž by mu za to cokoli platila. Část domu dokonce uzamyká. Žalobce za toto užívání bez právního důvodu za období od [datum], tj. od zániku manželství, do [datum] žádal na náhradě za užívání domu, ekvivalentu nájemného, částku 3 200 Kč měsíčně a na náhradě za služby částku 1 800 Kč měsíčně. 2. Žalovaná uplatněný nárok odmítla, protože nebyla uzavřena řádná nájemní smlouva, denně dochází za svou matkou, o kterou pečuje, pravidelně několik dní v měsíci bydlí u svého syna a celý měsíc leden byla v lázních. V domě žalobce tak pobývá sporadicky, žije zde navíc v neutěšených podmínkách. Dále uvedla, že dosud neproběhlo vypořádání společného jmění manželů, žalobce měl disponovat s jejím majetkem bez jejího souhlasu a od srpna 2021 by jí měl hradit výživné, jehož výši stanovila na 10 000 Kč měsíčně. Zatímco žalobce vlastní dům, polovinu bytu matky, automobil a úspory, ona nemá dostatek financí, když její příjem činí pouze důchod. První patro, které obývá, zamyká z toho důvodu, že nemá k žalobci důvěru. 3. V průběhu řízení účastníci učinili nesporným vlastnictví domu [adresa] na adrese [ulice] v [obec], tedy že je ve výlučném vlastnictví žalobce. Dále mezi sebou učinili nesporným, že k zániku jejich manželství došlo na základě rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v právní moci dne [datum] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a to, že žalovaná uvedený dům od té doby až do jednání soudu dne [datum] obývala. K prokázání ostatních tvrzení soud provedl dokazování. 4. Ze série fotografií předložených žalovanou soud zjistil, že zachycují detaily koberců, zdí, stropů a schodů, neuklizeného obývacího pokoje, nevybalené lednice a poničené vodovodní baterie a sedačky v kuchyni. Z fotografií předložených žalobcem zjistil, že zachycují celkový stav kuchyně, obývacího pokoje, chodby v přízemí a koupelny. 5. Z potvrzení Úřadu práce České republiky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná poskytuje péči [jméno] [příjmení], narozené [datum], bytem [adresa], od roku 2019 ve třetím stupni závislosti. 6. Z propouštěcí zprávy [právnická osoba], ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná zde byla od [datum] do [datum] na základním léčebném pobytu. 7. Z oznámení [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] soud zjistil, že žalované od června 2022 náleží starobní důchod ve výši 17 067 Kč měsíčně. 8. Z platebních dokladů SIPO soud zjistil, že žalobce uhradil na elektřině, plynu, televizních a rozhlasových poplatcích, vodném a dalších poplatcích v prosinci 2021 celkem 3 686 Kč a v lednu 2022 celkem 2 152 Kč. Z faktur společnosti [právnická osoba], zjistil, že žalobce na vodném a stočném hradil za rok 2020 celkem 1 382 Kč a za rok 2021 celkem 1 534 Kč. Z faktur společnosti [právnická osoba], zjistil, že vyúčtování elektřiny za rok 2020 skončilo nedoplatkem 2 165,51 Kč a za rok 2021 nedoplatkem 1 642,32 Kč. Z dokladů o platbách společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že žalobce za černé uhlí uhradil dne [datum] celkem 14 938,60 Kč, dne [datum] celkem 3 669,60 Kč a dne [datum] celkem 26 399,10 Kč. Z potvrzení o úhradě pak soud zjistil, že žalobce na poplatcích za komunální odpad na rok 2021 za sebe i za žalovanou uhradil městu [obec] celkem 1 440 Kč. 9. Z odborného vyjádření [právnická osoba] reality holding a. s., pobočka [obec], ze dne [datum] soud zjistil, že odhad obvyklého nájemného pro užívání prvního patra a společných prostor v předmětném domě činí 14 500 Kč až 16 000 Kč měsíčně, výše nákladů na služby pak 3 000 Kč až 4 000 Kč měsíčně. Vše v závislosti na pohyblivosti cen na trhu, služby i podle četnosti užívání. 10. Z výzvy k vyklizení domu a vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum] včetně dokladu o podání k poštovní přepravě a z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně dokladu o podání k poštovní přepravě soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce žalovanou vyzval, aby se do [datum] ze shora zmíněného domu vystěhovala, neboť jej po rozvodu užívá bez právního důvodu. Dále žádal, aby mu zpřístupnila uzamčené prostory a poskytla náhradu ve výši 5 000 Kč měsíčně, odpovídající obvyklému nájemnému a spotřebovaným službám za období od zániku manželství do [datum] Částku ve výši celkem 15 000 Kč měla podle výzvy ze dne [datum] uhradit do [datum] na účet označený žalobcem. 11. Další návrhy na doplnění dokazování ze strany žalované soud jako nadbytečné zamítnul, neboť skutkový stav, vymezený nespornými tvrzeními a zjištěný provedeným dokazováním, byl pro právní posouzení věci zcela dostačující. Navržené výpisy z účtů žalobce a žalované a výpis z katastru nemovitostí ohledně bytu [číslo] se nijak netýkaly předmětu řízení, stejně jako dopis JUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení], jímž byl žalobce vyzván, aby žalované přispíval na výživném částkou 10 000 Kč měsíčně. Zjištěný skutkový stav soud tedy posoudil následujícím způsobem po stránce právní. 12. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 13. Podle § 2999 věta první o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. 14. Po posouzení věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Nebylo sporu o tom, že manželství účastníků zaniklo rozvodem dne [datum] a že od té doby žalovaná bývalá manželka obývala první patro a společné prostory domu ve vlastnictví žalobce. Dům podle vlastního tvrzení opustila až v průběhu řízení, tedy minimálně v žalované době od [datum] do [datum] jej užívala, aniž by k tomu měla právní titul, neboť k žádné dohodě v tomto směru mezi bývalými manžely nedošlo. Je tudíž irelevantní námitka žalované, že nebyla uzavřena nájemní smlouva, když naopak taková skutečnost by jen potvrzovala závěr o tom, že v rozhodné době získala majetkový prospěch plněním, tj. užíváním nemovité věci, bez právního důvodu (lze dodat, že právo podle § 768 o. z. žalované vzhledem k výlučnému vlastnictví žalobce nesvědčí, naopak žalobce měl možnost postupovat podle § 769 o. z., k žalobě na vystěhování žalované ovšem nepřistoupil). Jde-li o námitky žalované, že se zde zdržovala pouze sporadicky a v měsíci lednu 2022 vůbec, neboť byla na lázeňském léčebném pobytu, což v řízení bylo prokázáno, ani těmto nemohl soud, alespoň z hlediska uplatněného nároku na ekvivalent nájemného, přisvědčit. Není totiž, podobně jako např. v případě nájmu bytu či domu, rozhodné, jak často se žalovaná v domě žalobce zdržovala, ale to, že jej v daném období užívala a že z jeho užívání tímto způsobem žalobce vyloučila. Soud totiž již jen na základě souhlasných tvrzení obou účastníků také zjistil (§ 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“), že první patro domu žalovaná uzamykala a žalobce sem tak neměl přístup. Nevztahují-li se pak ostatní námitky žalované (neproběhlo vypořádání společného jmění manželů, žalobce disponoval s jejím majetkem bez jejího souhlasu a od srpna 2021 jí měl hradit výživné ve výši 10 000 Kč měsíčně) k předmětu řízení, lze shrnout, že základ nároku žalobce na peněžitou náhradu ve výši obvyklého nájemného a ve výši obvyklé pro hrazení služeb je podle § 2991 a § 2999 o. z. dán. 15. Co se týče výše uplatněného nároku, rozhodující zde pro soud bylo odborné vyjádření realitní kanceláře, podle nějž by obvyklé nájemné v daném případě činilo 14 500 Kč až 16 000 Kč měsíčně a výše nákladů na služby 3 000 Kč až 4 000 Kč měsíčně. Z toho plyne, že i kdyby po rozhodnou dobu od [datum] do [datum] žalovaná nevyužívala žádné služby, celková požadovaná částka ve výši 15 000 Kč, tj. 5 000 Kč měsíčně, je pouze minimálním nárokem, který by mohl žalobce po žalované požadovat, a to i s přihlédnutím k jisté opotřebovanosti vybavení domu. 16. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně požadovaných úroků z prodlení podle § 1970 o. z. od [datum], kdy je žalovaná podle shora uvedené výzvy ze dne [datum] v prodlení, ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci náleží plná náhrada nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem. Tomu podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 1 700 Kč a podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z pěti úkonů práv