9 C 203/2021-17 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení peněžitého plnění uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku, a to jako nezaplacené jistiny ve výši [částka] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a zákonných úroků prodlení z dlužné částky, přičemž tyto nároky žalobkyně dovozovala ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], kterou se žalovaným uzavřel věřitel [právnická osoba] a žalobkyni byla pohledávka z této smlouvy postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 5. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2) 8. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (2). 9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav věci: Mezi žalovaným a společností [právnická osoba], byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl původní věřitel žalované částku ve výši [částka] převodem na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]; pod ID (VS) [číslo]. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku [částka] včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] vrátit nejpozději do [datum]. Pohledávka původního věřitele byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy ze dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jako původní věřitel a žalobkyní. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Původní věřitel žalobkyně však nesplnil řádně svou povinnost a neposoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. K dispozici měl pouze občanský průkaz žalovaného. Žalovaný byl o zaplacení dluhu upomínána i předžalobní výzvou ze dne [datum]. Oba dopisy byly odeslány téhož dne. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. 12. Jelikož původní věřitel nesplnil svou předsmluvní povinnost, která je nezbytnou podmínkou pro poskytnutí spotřebitelského úvěru, a neposoudil úvěruschopnost žalovaného, má toto pochybení původního věřitele za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy ve smyslu § 588 o. z., neboť toto porušení povinnosti původního věřitele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud přitom zkoumá splnění této povinnosti věřitelem z moci úřední, neboť se jedná o povinnost věřitele, která přispívá k udržování veřejného pořádku a k ochraně spotřebitele před tzv. zneužívajícími klauzulemi (srov. závěry rozsudku Soudního dvora Evropské Unie ve věci„ OPR-Finance“ C [číslo] ze dne [datum]). Jelikož je důsledkem výše uvedeného nesplnění zákonné povinnosti absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, má žalobkyně podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezený nárok vůči žalovanému na vrácení toliko zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru se zákonným úrokem z prodlení. Soud uznal jako důvodně uplatněný nárok žalobkyně na vrácení části nesplacené jistiny ve výši [částka], neboť žalovaný do data vyhlášení tohoto rozsudku z poskytnuté jistiny ničeho nesplatil. Současně uložil žalovanému zaplatit úroky z prodlení ve výši odpovídající zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne prodlení, tj. ode dne následujícího po sjednané splatnosti úvěru od [datum] O lhůtě k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř., v zákonné lhůtě tří dnů. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v 78%, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].