4 C 69/2022-96 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vyklizení pozemku parc. č. st. 121, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník, pro katastrální území Sýkořice, obec Sýkořice, na listu vlastnictví [číslo] zaplacení částky ve výši 280 Kč s příslušenstvím za každý kalendářní měsíc užívání části tohoto pozemku (dále jen„ sporný pozemek“) a to od [datum] do dne, ve kterém vyklidí tento sporný pozemek. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je na základě usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník, pro [katastrální uzemí], obec Sýkořice, na [list vlastnictví], předchozím výlučným vlastníkem byl otec žalobkyně, který pozemek nabyl roku 1980 na základě kupní smlouvy. Žalovaný 1. a žalovaná 2 jsou vlastníci pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník, pro katastrální území Sýkořice, obec Sýkořice, na [list vlastnictví], (dále jen„ sousední pozemek“), který přímo sousedí se sporným pozemkem, a to každý v rozsahu jedné poloviny. Rodina žalovaného 1. a žalované 2. užívala sporný pozemek bez souhlasu vlastníka i v době před tím, než se stala výlučnou vlastnicí žalobkyně, jak vyplývá z komunikace matky žalovaných a otce žalobkyně z roku 2010. Žalovaný 1. a žalovaná 2. dlouhodobě užívají sporný pozemek, přičemž nejméně od roku 2020 mají zájem i o jeho koupi, neboť za tímto účelem v prosinci 2020 kontaktovali žalovaní žalobkyni. Následně dne [datum] žalovaní zažádali Ing. [jméno] [příjmení], úředně ověřeného zeměměřičského inženýra, o vyhotovení geometrického plánu. Poté, co se žalobkyně ke dni [datum] stala výlučnou vlastnicí sporného pozemku, dospěla k závěru, že nechce sporný pozemek prodat, byla ochotna užívaný sporný pozemek pronajmout za tzv. symbolické nájemné. Žalovaní s tímto souhlasili a účastníci vyčkávali na zhotovení geometrického plánu. Následně žalobkyně v lednu 2022 obdržela návrh, že pokud se s žalovaným 1. a žalovanou 2. smírně domluví na tom, že jsou tito vlastníky užívaného sporného pozemku na základě vydržení, obdrží za to finanční kompenzaci ve výši 50 000 Kč. Žalobkyně reagovala, že žalovaným vlastnické právo nesvědčí, že k legálnímu užívání sporného pozemku potřebují souhlas vlastníka a opětovně je vyzvala k uzavření nájemní smlouvy. Žalobkyně následně zaslala žalovaným předžalobní výzvu k vyklizení užívaného sporného pozemku a k vydání bezdůvodného obohacení v částce 4 125 Kč za dobu, po kterou fakticky užívali bez souhlasu žalobkyně sporný pozemek a současně neplatili nájemné. Žalovaní reagovali tak, že jsou vlastníky užívané části sporného pozemku a že požadavky žalobkyně nemají oporu v zákoně. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR, např. z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dále platí, že v případě užívání cizí nemovitosti bez platné nájemní smlouvy spočívá bezdůvodné obohacení uživatele v tom, že vykonával právo nájmu cizí věci. Žalovaný 1. a žalovaná 2. protiprávně vykonávali právo nájmu nejméně od [datum]. Žalobkyně má tedy ve smyslu § 2201 občanského zákoníku za to, že jí vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení v podobě nájemného za dobu, po kterou žalovaní právo nájmu fakticky vykonávají, tj. od [datum] dodnes. Obvyklou výší nájemného jsou dle průzkumu realitního trhu v posuzované věci 2 Kč měsíčně za každý 1 m² užívaného sporného pozemku. Dle geometrického plánu užívají žalovaní celkem 140 m². S ohledem na to činí měsíční nájemné 280 Kč a žalobkyně požaduje jeho zaplacení za každý měsíc užívání, a to od [datum] do doby, než užívaný sporný pozemek vyklidí a předají zpět žalobkyni. 2. Žalobkyně dále doplnila, že sporný pozemek je žalovanými užíván jako rekreační prostor k odpočinku, pěstování rostlin, příp. chování drobného zvířectva, a uchovávání movitých věcí různého druhu. Žalovaní dále na sporném pozemku postavili i zastřešenou stavbu typu kůlny. Nadto užívají žalovaní sporný pozemek i za účelem průchodu k zadní přístupové cestě. Užívaný sporný pozemek je oplocen podélně zděnou zídkou. Tímto způsobem má žalobkyně zcela znemožněn výkon vlastnického práva. Žalobkyně se na část pozemku nemůže vůbec fyzicky dostat, pročež je zcela zamezeno i jejímu přístupu ke studně, která se na sporném pozemku v dané části nachází. Žalovaní mají na sporném pozemku přinejmenším tyto věci: kůlnu, dřevěné palety, sušák na prádlo, záhony včetně zahradního vyvýšeného záhonu s treláží, houpačku, dřevěnou lavici, květináče a truhlíky včetně květin, slunečník, popelnici, plastové nádoby, budky pro ptáky, dekorace různého druhu. 3. Žalovaní navrhli, aby soud v rámci řešení předběžné otázky určil, že žalovaní jsou každý jednou ideální polovinou vlastníky pozemkové parcely č. parc. [číslo], a vycházeje z této skutečnosti, žalobu žalobkyně o vyklizení nemovitosti a vydání bezdůvodného obohacení v plném rozsahu zamítl. Žalovaní a jejich právní předchůdci přinejmenším ode dne [datum] drží v dobré víře, že jsou jejími vlastníky, část parcely č. parc. [anonymizováno], vymezenou v geometrickém plánu [číslo] 2020 vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení] jako nově vzniklou parcelu parc. [číslo]. Tuto parcelu žalovaní a její předchozí vlastníci užívali jako jeden funkční celek s parcelou č. parc. 120 v dobré víře, že je její součástí. Parcela parc. [číslo] je oddělena od zbývající části parcely č. parc. [anonymizováno] zídkou. Kupní smlouvou ze dne [datum] prodal parcelu č. parc. [anonymizováno] Ing. [jméno] [příjmení], panu [celé jméno žalovaného] s tím, že v čl. I této smlouvy je uvedeno, že parcela č. parc. [anonymizováno] má výměru 201 m². Kupní smlouvou ze dne [datum] prodal parcelu č. parc. [anonymizováno] pan [celé jméno žalovaného], paní [jméno] [příjmení], s tím, že v čl. I této smlouvy je uvedeno, že parcela č. parc. [anonymizováno] má výměru 201 m². Darovací smlouvou ze dne [datum], resp. [datum], darovala parcelu č. parc. [anonymizováno] paní [jméno] [příjmení] žalovaným, a to každému její jednu ideální polovinu s tím, že v čl. I této smlouvy je uvedeno, že parcela č. parc. [anonymizováno] má výměru 201 m². Žalovaní i jejich právní předchůdci nebyli nikdy v držbě parcely [číslo] rušeni a nebylo jim nijak v této držbě bráněno či odporováno, a to až do roku 2021, kdy se stala vlastníkem parcely č. parc. [anonymizováno] žalobkyně. Žalovaní tvrdí, že jsou až do současnosti poctivými, řádnými a pravými držiteli parcely č. parc. [číslo] (tedy sporného pozemku), přičemž poctivost, řádnost a pravost své držby uvedené parcely žalovaní zakládají na tom, že na základě darovací smlouvy a předchozích kupních smluv a vzhledem k tomu, že v držbě nebyli nikým rušeni a jejich držba byla zpochybněna teprve žalobkyní poté, co se stala vlastníkem parcely č. parc. [anonymizováno], důvodně se domnívali, že parcela č. parc. [anonymizováno] v sobě zahrnuje rovněž pozemek, který je v geometrickém plánu [číslo] 2020 označován jako parcela č. parc. [číslo], přičemž poctivými, řádnými a pravými držiteli tohoto pozemku byli rovněž jejich právní předchůdci. 4. Žalovaní na výzvu soudu doplnili, že část sporného pozemku drželi v dobré víře jako jeho vlastníci Ing. [jméno] [příjmení] přinejmenším ode dne [datum], [celé jméno žalovaného] přinejmenším ode dne [datum], [jméno] [příjmení], dříve [příjmení] přinejmenším ode dne [datum], oba žalovaní přinejmenším ode dne [datum]. Žalovaní byli přesvědčeni o tom, že získávají do svého vlastnictví stavební parcelu č. par. [anonymizováno] v hranicích, které jsou vymezeny stavbou [adresa] v [obec], zdí, vedoucí od uvedené stavby k veřejné komunikaci, plotem, sloupem, vraty a plotem. Nově vzniklá parcela č. parc. [číslo], vyměřená geometrickým plánem [číslo] 2020 vyhotoveným Ing. [jméno] [příjmení] tvoří se stavební parcelou č. parc. [anonymizováno] jeden uzavřený funkční celek. Žalovaní se od dětství na sporném pozemku pohybovali, aniž by je kdokoliv napomenul či upozornil, že chodí po cizím pozemku, a to ani předchozí vlastník stavební parcely č. parc. [anonymizováno]. Žalovaní byli přesvědčeni o tom, že parcela č. parc. [anonymizováno] má výměru 201 m², což zjistili z darovací smlouvy ze dne 30. 8, 2011 a z výpisu z katastru nemovitostí, který jim předala jejich matka, paní [jméno] [příjmení], v souvislosti s převodem vlastnictví parcely č. parc. [anonymizováno] na ně. Pozemek nepřeměřovali, avšak odhad, že odpovídá výměře 201 m², učinili odhadem, kdy průčelí stavby [adresa] v [obec] měří přibližně 10 metrů, zeď oddělující parcelu č. parc. [číslo] od parcely č. parc. [anonymizováno] je dvakrát delší než průčelí uvedené stavby, brána se sloupy má délku necelé 4 metry, bok stavby [adresa] v [obec] má délku více než 7 metrů, což odhadli podle délky místností, nalézajících se v této stavbě, s ohlede