8 C 349/2023-24 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 796 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 19 797,41 Kč, úroků ve výši 24,48 % ročně z částky 22 852,31 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 8 087,18 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 22 852,31 Kč od [datum] do zaplacení, a to z titulu řádně a včas neuhrazeného úvěru ve výši 26 000 Kč, který na základě smlouvy ze dne [datum] žalovanému poskytla společnost [právnická osoba], [IČO], jakožto právní předchůdkyně žalobkyně. 2. K výzvě soudu, zda její právní předchůdkyně splnila povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), žalobkyně sdělila, že před uzavřením smlouvy posoudila majetkovou situaci žalovaného z jeho výplatní pásky, pracovní smlouvy a rozhodnutí o výplatě výsluhy žalovanému. Měsíční výdaje na bydlení, osobní výdaje a splátky úvěrů/zápůjček (vč. hypoték) byly ověřeny na základě sdělení žalovaného. Žalovaný neměl žádnou vyživovací povinnost. Poskytnuté informace od žalovaného byly ověřeny doklady uvedenými a zaškrtnutými v kartě zákazníka. Pravdivost a úplnost poskytnutých informací a předání příslušných dokladů žalovaný stvrdil svým podpisem, teprve poté byla uzavřena předmětná smlouva, neboť právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k názoru, že schopnost žalovaného splácet je dostatečná. Úvěruschopnost žalovaného si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila též v insolvenčním rejstříku a v interním úvěrovém registru právního předchůdce žalobkyně. S ohledem na výše uvedené právní předchůdkyně žalobkyně tedy neměla důvod pochybovat o úvěruschopnosti žalovaného. 3. Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně s tímto výslovně předem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že shora uvedená právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky, úroky ve výši 5 200 Kč, administrativní poplatek ve výši 5 200 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 400 Kč, poplatek za pojištění ve výši 660 Kč, celkem tedy 47 460 Kč zaplatit v 60 týdenních splátkách po 791 Kč. Předmětný spotřebitelský úvěr byl použit na zaplacení zůstatku předchozího spotřebitelského úvěru [číslo] ve výši 11 429 Kč, ve skutečnosti byl žalovanému tedy vyplacen právní předchůdkyní žalobkyně spotřebitelský úvěr ve výši 14 571 Kč. 5. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že v rozhodné době bydlel ve spolubydlení s partnerkou, byl zaměstnán v rámci hlavního pracovního poměru u [právnická osoba] s. r. o., [IČO], s čistým měsíčním příjmem ve výši 21 130 Kč, dále pobíral výsluhu měsíčně ve výši 7 901 Kč, celkem tedy 29 031 Kč měsíčně. Dle prohlášení žalovaného neměl žádnou vyživovací povinnost, nebyly proti němu vedeny žádné exekuce. Výdaje na bydlení činily 4 000 Kč měsíčně, osobní výdaje činily 5 000 Kč měsíčně, splátka předchozích úvěrů u právní předchůdkyně žalobkyně činila 3 650 Kč měsíčně, celkové výdaje tedy činily 12 650 Kč měsíčně. Jako použitelný příjem byla uvedena částka ve výši 16 381 Kč měsíčně. Zákaznická karta obsahuje podpis žalovaného a obchodního zástupce, obsahuje pouze prohlášení, že předmětné údaje byly ověřeny z výplatních pásek, pracovní smlouvy a rozhodnutí o výplatě výsluhy. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně její přílohy a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. 7. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně ještě před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 8. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a také podle zákona o spotřebitelském úvěru (§ 3016 o. z.). 9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 15. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 16. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k platnému uzavření shora uvedené smlouvy, kterou soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a následujících o. z. Zároveň se však ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jedná o spotřebitelský úvěr a také o spotřebitelskou smlouvu podle § 1810 a následujících o. z., přičemž zákon o spotřebitelském úvěru do českého právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele spotřebitelského úvěru) ještě před uzavřením smlouvy posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Takový postup zahrnuje též povinnost ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný spotřebitelský úvěr, neboť teprve poté smí věřitel úvěr poskytnout. Věřitel je tedy povinen náležitě a aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a vyžadovat také doklady k jeho tvrzením. Své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti přitom nedostojí, vyjde-li jen z objektivně nijak nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele totiž nejsou míněny informace získané pouze od spotřebitele, odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (k tomu srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). 17. Rozhodující okolností pro posouzení věci zdejším soudem je tak skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně a s odbornou péčí tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Otázkou, zda došlo ke splnění této předsmluvní povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru je přitom soud povinen zabývat se z úřední povinnosti (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18). Z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele má kromě toho vyplývat, pokud je úvěr poskytnut, že zde nejsou žádné dů