8 C 401/2023-17 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 25 000 Kč se shora uvedeným příslušenstvím, a to z titulu řádně a včas neuhrazené půjčky, kterou žalovaná získala na základě smlouvy ze dne [datum] od společnosti [právnická osoba], [IČO], jakožto právní předchůdkyně žalobkyně. 2. Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] včetně smluvních podmínek soud zjistil, že shora uvedená právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované půjčku ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 16 600 Kč, celkem tedy 41 600 Kč, v 52 týdenních plátkách po 800 Kč. 4. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu měl soud za prokázáno, že vymáhaná pohledávka byla ze společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena nejdříve na [právnická osoba] Capital S.á.r.L., reg. č. B [číslo], a z ní poté na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. 5. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně ještě před podáním žaloby vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu. 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil podle právních předpisů platných ke dni [datum], tedy ke dni vzniku závazkového právního vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou (§ 3028 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), tudíž podle § 657 a § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále též jen „obč. zák.“), podle nichž smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu, přičemž při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Dospěl poté k závěru, že žalovaná nevrátila žalobkyni řádně a včas peněžní prostředky, které jí byly poskytnuty, čímž se dostala podle § 517 odst. 1 obč. zák. do prodlení se shora uvedeným dluhem, vyplývajícím z prokázaných žalobních tvrzení. 8. Vzhledem k uvedenému soud nárok ve výši 25 000 Kč žalobkyni, na niž tato pohledávka podle § 524 a § 526 obč. zák. přešla (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2015, sp. zn. 33 Cdo 4148/2014), přiznal, a to včetně zákonných úroků z prodlení podle § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem. Tomu podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, žaloba) a podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý tento úkon, to vše podle § 137 odst. 3 o. s. ř. s náhradou za daň z přidané hodnoty se sazbou 21 % Celkem tak jde o částku 2 452 Kč.