12 C 33/2020-628 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Dne 12. 2. 2020 podali žalobci u soudu žalobu, kterou se domáhali, aby žalovanému byla uložena povinnost uzavřít s nimi ve smyslu § 11a a následujících zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku v platném znění (dále jen„ zákon č. 229/1991 Sb.“ případně„ zákon o půdě“) smlouvu o převodu ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaných pozemků, jakož i pozemků dalších. Žalobci tvrdili, že jsou právními nástupci osoby oprávněné podle § 4 zákona č. 229/1991 Sb. a mají tak na základě rozhodnutí uvedených ve výroku I pod bodem 2 dosud nevypořádané nároky na převod náhradních pozemků za nevydané pozemky. Dále žalobci tvrdili, že současný skutečný neuspokojený nárok žalobce a/ je 4 022 241,43 Kč, u žalobců b/ a c/ je u každého z nich dosud nespokojený nárok 2 011 120,72 Kč. Žalovaný však uznává a eviduje nárok u žalobce a/ ve výši 129 940,57 Kč a u právní předchůdkyně žalobců b/ a c/ taktéž 129 940,57 Kč, tj. pro každého z žalobců b/ a c/ částka 64 970,28 Kč. Žalobci uvedli, že žalovaný přitom má zákonnou povinnost poskytnout adekvátní náhradní pozemky, což však v případě žalobce dosud neučinil. Žalobci rovněž tvrdili, že žalovaný při vydávání náhradních pozemků vůči nim postupuje liknavě, svévolně a diskriminačně. Konkrétní pochybení žalobci spatřovali v tom, že se dlouhodobě domáhají (či jejich právní předchůdci domáhali) svých restitučních nároků již od počátku devadesátých let 20. století, tyto nároky však žalovaný i přes takto dlouhou dobu dosud nevypořádal. A to i přesto, že se žalobci účastnili veřejných výběrových řízení, při kterých žalovaný nabízí formou veřejné soutěže pozemky vhodné k uspokojení restitučních nároků. Navíc žalovaný zpochybňuje výši jejich restitučních nároků, čímž jim brání v možnosti se aktuálně účastnit veřejných výběrových řízení. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval ji zcela zamítnout. U žalobců b/ a c/ žalovaný sporoval jejich aktivní legitimaci, neeviduje totiž jako osoby oprávněné, neboť žalovanému dosud neoznámili nabytí restitučního nároku a nedoložili patřičné dědické rozhodnutí. U žalobce a/ žalovaný nesporoval, že je osobou oprávněnou ve smyslu zákona o půdě, ostatně se tento žalobce účastnil veřejných nabídek a byl i v tomto úspěšný, avšak žalovaný poukázal na skutečnost, že k přecenění nároku žalobců došlo až následně a nemůže být tedy spatřována liknavost žalovaného v jeho postupu, když tento nárok žalobců dosud neuznává. Žalovaný nesouhlasí s aktuálním vyčíslením nároků žalobců podle jejich předloženého znaleckého posudku. Žalovaný nesouhlasil s tím, jak hodnotu nevydaných pozemků vyčíslila žalobci oslovená znalkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno]. K tomuto posudku žalovaný namítal, že znalkyně předmětné pozemky ocenila jako pozemky stavební, a to na základě územně plánovací dokumentace, konkrétně Návrhu regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] [anonymizováno] ([ulice] [část obce] a [část obce]) s přilehlým územím [obec] [anonymizováno] ([část obce] a [část obce]), pro část území [obec] [anonymizováno] ([část obce]), pro část území [obec] [anonymizováno] ([část obce]) a [obec] [anonymizováno] ([příjmení]) a pro část území [obec] [anonymizováno] ([příjmení]). Žalovaná namítala, že toto posouzení je v rozporu s tehdy platnou právní úpravou, neboť tato územně plánovací dokumentace mohla být platná jen do 1. 1. 1959, kdy nabyl účinnosti nový zákon o územním plánování a výstavbě obcí č. 84/1958 Sb. a už od 1. 6. 1950 se však předpokládal vznik nové závazné a platné územně plánovací dokumentace. Dále se znalkyně v daném posudku nezabývala důvodností aplikace všech srážek dle přílohy č. 7 oceňovací vyhlášky. Proto je dle žalovaného tento posudek nepřezkoumatelný. Žalovaný současně sporoval tvrzení, že by vůči žalobci postupoval nějak svévolně, liknavě či diskriminačně. Tvrdil, že postupně nabízí v rámci veřejných nabídek širokou škálu pozemků, které jsou vhodné k uspokojení nároků žalobce, ale podle zákona tak může činit jen formou veřejné soutěže. Dále tvrdil, že žalobce a/ a právní předchůdce žalobců b/ a c/ výši svého restitučního nároku původně nesporovali. Námitku nesprávné výše ocenění pak vznesli až v polovině roku 2019. Z toho žalovaný současně dovodil, že tento nárok žalobců již je promlčen a vznesl proto námitku promlčení, neboť správná výše nároků byla uspokojena již v roce 2012. Žalovaný současně namítal, že některé požadované pozemky nelze převést, neboť se jedná o pozemky nevhodné k bezúplatnému převodu náhradou za pozemky nevydané podle § 11 odst. 1 zákona o půdě. 3. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že vlastnické právo k pozemkům, jejichž převodu se žalobce touto žalobou domáhá, je v katastru nemovitostí zapsáno ve prospěch České republiky s příslušností hospodařit s tímto majetkem státu ve prospěch [anonymizována tři slova]. To mezi účastníky ani nebylo sporné. 4. Z rozhodnutí: 1. Magistrátu hlavního města Prahy, [anonymizována dvě slova], č.j. PÚ 1322/92, k. ú. [část obce] ze dne 12. 3. 1993, 2. Magistrátu hl. města Prahy, [pozemkový úřad], č.j. 1708/97, k. ú. [část obce] ze dne 1.8.1997, potvrzené rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 38 Ca 266/97-40 ze dne 1.9.1998, 3. Magistrátu hl. města Prahy, [pozemkový úřad], č.j. PÚ 1940/97, k. ú. [část obce] ze dne 9. 9. 1997, 4. Magistrátu hl. města Prahy, [pozemkový úřad], č.j. PÚ 920/99, k. ú. [část obce] ze dne 16. 4. 1999, 5. Hlavního města Prahy, Magistrátu hlavního města Prahy, [anonymizována dvě slova], č.j. PÚ 580/01, k. ú. [část obce] ze dne 27. 2. 2001, 6. Hlavního města Prahy, Magistrátu hlavního města Prahy, [anonymizována dvě slova], č.j. PÚ 607/01, k. ú. [část obce] ze dne 28. 2. 2001, 7. Hlavního města Prahy, Magistrátu hlavního města Prahy, [anonymizována dvě slova], č.j. PÚ 608/01, k. ú. [část obce] ze dne 28. 2. 2001, 8. Hlavního města Prahy, Magistrátu hlavního města Prahy, [anonymizována dvě slova], č.j. PÚ 3000/01, k. ú. [část obce] ze dne 29. 10. 2001, 9. Hlavního města Prahy, Magistrátu hlavního města Prahy, [anonymizována dvě slova], č.j. PÚ 3226/01, k. ú. [část obce] a [část obce] ze dne 23. 11. 2001, 10. Hlavního města Prahy, Magistrátu hlavního města Prahy, [anonymizována dvě slova], č.j. PÚ 718/02, k. ú. [část obce] ze dne 7. 3. 2002, 11. Ministerstva zemědělství, [anonymizována dvě slova] [obec] č.j. PÚ 1519/03, k. ú. [část obce] ze dne 29. 4. 2003, 12. Ministerstva zemědělství, [anonymizována dvě slova] [obec] č.j. PÚ 1701/03, k. ú. [část obce] ze dne 20. 5. 2003, 13. Ministerstva zemědělství, [anonymizována dvě slova] [obec] čj. PÚ 734/04, k. ú. [část obce] ze dne 30. 3. 2004, 14. Ministerstva zemědělství, [anonymizována dvě slova] [obec] čj. PÚ 2563/04, k. ú. [část obce] ze dne 30.11.2004, 15. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [obec] čj. PÚ 1365/05, k. ú. [část obce] ze dne 12.5.2005 Ministerstva zemědělství, [anonymizována dvě slova] [obec] čj. PÚ 2549/05, k. ú. [část obce] ze dne 26. 10. 2005, 17. Ministerstva zemědělství, [anonymizována dvě slova] [obec] čj. PÚ 3330/05, k. ú. [část obce] ze dne 16. 11. 2005, 18. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [obec] čj. PÚ 992/06, k. ú. [část obce] ze dne 20. 3. 2006, 19. Ministerstva zemědělství, [anonymizována dvě slova] [obec] čj. PÚ 1805/06, k. ú. [část obce] ze dne 31. 5. 2006, 20. Ministerstva zemědělství, [anonymizována dvě slova] [obec] čj. PÚ 2440/07, k.ú. [část obce] ze dne 18. 10. 2007, 21. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [obec] čj. PÚ 1107/92/3, k. ú. [část obce] ze dne 9. 12. 2009, vyplývá, že těmito rozhodnutími žalovaná a její právní předchůdci rozhodli tak, že neurčil spoluvlastníky v rozhodnutích specifikovaných pozemků a tyto pozemky nelze oprávněným osobám vydat a bude jim poskytnut jiný pozemek, případně finanční náhrada (přílohy č. 40 – 60 Posudku na čl. 218 spisu). 5. Z usnesení Státního notářství pro Prahu 3 dne 13. 5. 1965, čj. 3 D 79/64-26, z potvrzení Finančního odboru ONV Praha 5, majetkové oddělení ve věci 3 D 79/64 ze dne 19. 6. 1964, z rozhodnutí Státního notářství Praha-západ ze dne 7. 11. 1978, čj. D 521/78, z rozhodnutí Státního notářství pro Prahu 1 dne 18. 9. 1990, čj. 1 D 970/90-11, soud zjistil, že na žalobce a) a na [jméno] [příjmení] přešel nárok původní osoby oprávněné [jméno] [příjmení]. 6. Z usnesení Okresního soudu Praha – západ, č.j. 20 D 721/2014-520 ze dne 16. 2. 2015, které nabylo právní moci dne 16. 2. 2015, soud zjistil, že dědictví po zemřelé [jméno] [příjmení], nabyli dědicové, a to žalobce b/ a žalobkyně c/ rovným dílem. 7. Žalobci předložili soudu posudek č. 528/23/ 2019 ze dne 20. 9. 2019, vypracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], znalkyní z oboru stavebnictví a z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí. Z tohoto posudku soud zjistil, že znalkyně provedla ocenění pozemků nevydaných dle rozhodnutí pod bodem 4. Na základě všech uvedených podkladů (listy vlastnictví, snímky z pozemkové mapy, ortofotomapy pozemků, Návrhu regulačního a zastavovac