6 C 118/2020-57 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1 Žalobou doručenou soudu dne 24. 8. 2020 a doplněnou podáním ze dne 4. 1. 2021 se žalobce po žalovaném domáhal nejprve zaplacení částky 17.620 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z uvedené částky od 25. 9. 2015 do zaplacení, a po úpravě žaloby (a žalobních tvrzení) částky 13.015,53 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z uvedené částky od 2. 6. 2016 do zaplacení. Žalobu vzal zpět co do části úroku z prodlení a ve zbytku (v části žádající zaplacení 4.604,47 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % jdoucím z uvedené částky od 25. 9. 2015 do zaplacení) sám navrhl, aby soud řízení zastavil a věc postoupil k rozhodnutí Českému telekomunikačnímu úřadu, protože šlo o cenu telekomunikačních služeb podle smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací. Ohledně zbylé částky tvrdil, že žalovaný uzavřel dne 18. 3. 2013 s původním věřitelem ([právnická osoba]) účastnickou smlouvu [číslo] následně uzavřel k této smlouvě dva dodatky a to dne 23. 12. 2014 a 11. 4. 2015. Těmito dodatky byla mimo jiné sjednána koupě koncových zařízení Samsung G357FZ GALAXY Ace 4 a Samsung T535 Galaxy Tab4. Žalovaný měl tato zařízení splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 150 Kč a 350 Kč. Tuto povinnost nedodržel, a proto došlo 18. 5. 2016 k zesplatnění do té doby neuhrazené části kupní ceny těchto zařízení. Žalovanému byly rovněž účtovány smluvní pokuty podle článku 8 obchodních podmínek původního věřitele, na které odkazují i oba dodatky ke smlouvě [číslo]. Žalobce v žalobě uvedl, že požaduje zákonný úrok z prodlení od data prodlení se splatností nejmladší z faktur. Žalovaná částka se konkrétně skládá z následujících částí: • splátky koncových zařízení, pojištění a smluvní pokuty podle vyúčtování [číslo] ze dne 6. 6. 2015 v celkové výši 1 799 Kč splatné 24. 6. 2015, • splátky koncových zařízení a pojištění podle vyúčtování [číslo] ze dne 6. 9. 2015 v celkové výši 649 Kč splatné 24. 9. 2015, • smluvní pokuty a splátky koncových zařízení podle vyúčtování [číslo] ze dne 6. 10. 2015 v celkové výši 649 Kč splatné 26. 10. 2015, • splátky koncových zařízení, pojištění a smluvní pokuty podle vyúčtování [číslo] ze dne 6. 11. 2015 v celkové výši 1 799 Kč splatné 24. 11. 2015, • pojištění podle vyúčtování [číslo] ze dne 6. 12. 2015 v celkové výši 69,53 Kč splatné 28. 12. 2015, • neuhrazené části kupní ceny koncových zařízení podle vyúčtování [číslo] ze dne 18. 5. 2016 v celkové výši 8 050 Kč splatné 1. 6. 2016. 2 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3 Soud v rozsahu zpětvzetí řízení podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil (výrok II. rozsudku). 4 Projednání části nároku, který sám žalobce označil jako cenu služby elektronických komunikací, není v pravomoci soudu. Podle § 7 odst. 1 občanského soudního řádu soudy projednávají a rozhodují věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných, družstevních, jakož i z obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Soud přihlíží kdykoliv za řízení k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může jednat ve věci (§ 103 o. s. ř.). Mezi podmínky řízení patří i podmínka pravomoci soudu ve věci jednat a rozhodnout. Pokud tato podmínka není splněna, jde o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení a je povinností soudu řízení zastavit (§ 104 odst. 1 o. s. ř.). Ustanovení § 108 odst. 1 písm. g) zákona o elektronických komunikacích zakládá pravomoc Českého telekomunikačního úřadu (dále jen Úřadu) rozhodovat ve sporech tam, kde tak stanoví cit. zákon; podle § 129 odst. 1 zákona pak Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost na straně jedné, a účastníkem, popř. uživatelem na straně druhé, a to na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Cit. zákon stanoví (viz § 63) povinnost podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou službu elektronických komunikací činit tak na základě smlouvy, jejíž náležitosti zákon vyjmenovává, a uživateli veřejně dostupné služby elektronických komunikací ukládá povinnost platit cenu ve výši platné v době poskytnutí služby. Z výše uvedeného vyplývá, že rozhodnutí o nároku na zaplacení vyúčtování za služby elektronických komunikací nepřísluší soudu, nýbrž Úřadu, což zakládá nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit. Proto soud řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř. částečně zastavil a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena k vyřízení orgánu, do jehož pravomoci rozhodování o ní patří, v dané věci tedy Českému telekomunikačnímu úřadu (výrok III. rozsudku). Právní účinky spojené s podáním návrhu na zahájení řízení zůstávají přitom zachovány. 5 Soud zjistil, že žalovaný dne 18. 3. 2013 uzavřel s předchůdcem žalobce účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na jejímž základě se stal žalovaný účastníkem mobilní telefonní stanice číslo [tel. číslo] (viz smlouvu na č. l. 38). Žalobce tvrdil, že jeho předchůdce žalovanému prodal na splátky dvě zařízení a že smlouvy obsahovaly ujednání o poplatku za pojištění a smluvní pokutě pro případ prodlení s úhradou dluhu. Z vyúčtování na č. l. 40-44, která svým obsahem odpovídají žalobním tvrzením, vyplývá, že předchůdce žalovanému vyúčtoval splátky kupní ceny dvou koncových zařízení a poté ještě zůstatek kupní ceny. Faktury obsahují také vyúčtování smluvních pokut za prodlení s úhradou splátek kupních cen a vyúčtování splátek pojištění. Výše vyúčtovaných pohledávek zcela odpovídá údajům uvedeným v doplnění žaloby. S ohledem na předložené důkazy a při naprosté procesní pasivitě žalovaného soud uzavřel, že žalobce vyúčtováními doložil pohledávky z kupních cen, poplatků za pojištění a smluvních pokut. 6 Pohledávky postoupil předchůdce žalobce žalobci (viz smlouvu na č. l. 15-23 soudního spisu). Žalobce vyzval žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 19. 7. 2019 (č. l. 6 p. v. soudního spisu). 7 Podle § 588 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák.), vznikne u kupní smlouvy prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. Podle § 559 odst. 2 obč. zák. musí být dluh splněn řádně a včas. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. se dlužník ocitne v prodlení, pokud svůj dluh řádně a včas nesplní. 8 Povinností žalovaného bylo zaplatit ceny zakoupených koncových zařízení, sjednané poplatky za pojištění (§ 51 obč. zák.) a ujednané smluvní pokuty pro případ prodlení s úhradou dluhu (§ 544 obč. zák.). Protože tak neučinil (z obsahu spisu neplyne opak), dostal se následující den po splatnosti posledního vyúčtování s úhradou dluhu do prodlení. Žalobci tak vznikl podle § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši podle prováděcího právního předpisu (§ 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). S ohledem na tyto skutečnosti soud žalobě zcela vyhověl. 9 Právo na náhradu nákladů řízení náleží podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. žalobci, který byl v řízení ze 74 % úspěšným. Náklady řízení žalobce sestávají z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 300 Kč (§ 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč (§ 14b odst. 5 advokátního tarifu), náhrady 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), a také náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Poměrná část 48 % z uvedených nákladů pak činí částku 1.081 Kč.