62 C 3/2020-82 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce podal dne 3. 2. 2020 u soudu žalobu, kterou se domáhal po žalované celkové částky 453 875 Kč a příslušenstvím, a to z titulu náhrady škody způsobené žalovanou trestným činem, za který byla pravomocně odsouzena. Žalobce doložil, že rozhodnutím ze dne 2. 8. 2016, čj. [číslo] rozhodl tak, že žalovaná je povinna vrátit podporu v nezaměstnanosti ve výši 17 069 Kč. Dále rozhodnutím žalobce ze dne 28. 2. 2017, [číslo jednací] rozhodl tak, že žalovaná je povinna vrátit přeplatek dávky mimořádné okamžité pomoci ve výši 4 999 Kč, obdobně rozhodnutím ze dne 28. 2. 2017, [číslo jednací] rozhodl žalobce tak, že žalovaná je povinna vrátit přeplatek dávky příspěvek na živobytí ve výši 195 566 Kč a rozhodnutím ze dne 28. 2. 2017, [číslo jednací] rozhodl žalobce tak, že žalovaná je povinna vrátit přeplatek dávky doplatek na bydlení ve výši 253 310 Kč. Právo na vrácení těchto finanční prostředků však již zaniklo, a to podle § 55 odst. 4 zák. č. 435/2004 Sb. a § 51 odst. 7 zák č. 111/2006 Sb. Žalobce uvedl, že však nedošlo k zániku trestní odpovědnosti žalované za trestný čin, neboť se jednalo se o trestný čin úmyslný, a proto nárok žalobce zde existuje samostatně. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a považuje ji za nedůvodnou, a to z následujících důvodů. Žalovaná namítla, že nárok žalobce je již promlčen. Dále uvedla, že o nároku žalobce bylo rozhodnuto samotným žalobcem, a proto nelze o dané věci rozhodovat znovu podle zásady ne bis in idem. Stěžejní námitku pak žalovaná spatřovala v té skutečnosti, že není dána příslušnost soudu o tomto nároku rozhodovat, neboť příslušný k rozhodnutí je pouze příslušný správní orgán, tedy žalobce, který již i rozhodl. Ostatně tento názor vyslovil i Krajský soud v Hradci Králové ve svém rozhodnutí ze dne 7. 9. 2017, č.j. [číslo], který ostatně žalobce soudu předložil. 3. Okresní soud následně usnesením ze dne 22. 9. 2020 pod čj. [číslo] řízení zastavil a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náklady řízení, neboť dovodil, že soud nemá pravomoc danou věc rozhodovat. Po odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové dne 25. 11. 2020 pod čj. [číslo] rozsudek okresního soudu změnil tak, že se řízení nezastavuje. Podle odvolacího soudu je předmětem řízení nárok na náhradu škody, který žalobce odvíjí od jednání žalované, za které byla pravomocně odsouzena pro přečin podvodu. K danému nároku došlo v důsledku jednání škůdce při podání žádosti o dávky sociální pomoci, je tedy založena trestní odpovědnost škůdce, a proto o těchto nárocích mají soudy pravomoc rozhodovat. 4. Žalovaná s žalobou nadále nesouhlasila. Uvedla, že žalobce měl být vyzván podle § 43 o.s.ř. k doplnění žaloby, neboť ve své žalobě konstatoval, že předmětná rozhodnutí již zanikla, avšak neuvedl jakým způsobem. Dále podle žalované není pravdou, že by dotčené finanční prostředky byly kdy žalované vyplaceny. Žalovaná také setrvala na názoru, že nárok žalobce je již promlčen, neboť žalobce byl ten, kdo inicioval zahájení trestního řízení, a tedy o případné škodě věděl již před zahájením tohoto trestního řízení a nikoli až v době jeho rozhodování. Žalovaná dále sporovala tvrzení žalobce, že až pravomocným rozhodnutím v trestním řízení došlo ke vzniku škody, neboť škoda vzniká podle žalované jednáním či opomenutím, nikoliv tímto způsobem. Dále žalovaná opětovně upozornila, že pokud by bylo žalobě vyhověno, pak by byla porušena zásada ne bis in idem, tedy ne dvakrát v téže věci, neboť by o tomto nároku bylo rozhodováno opětovně. Ze všech těchto důvodu má žalovaná žalobu za nedůvodnou. 5. Z Rozhodnutí Úřadu práce ČR, KrP v [obec] č.j.: [číslo] ze dne 2.8.2016 soud zjistil, že žalobce rozhodl o povinnosti vrátit podporu v nezaměstnanosti za období od 17. 12. 2012 do 16. 5. 2013 v částce 17 069 Kč, a to do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, když rozhodnutí nabylo právní moci dne 24. 8. 2016 a dne 8. 9. 2016 se stalo vykonatelným. Dle § 55 odst. 4 zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zaniklo právo na vrácení přeplatku na podpoře v nezaměstnanosti ve výši 17 069 Kč dne 1. 7. 2018. 6. Rozhodnutí Úřadu práce ČR, KrP v [obec] č.j.: [číslo] ze dne 28.2.2017 soud zjistil, že žalobce rozhodl o vzniku a povinnosti vrácení přeplatku na dávce hmotné nouze mimořádná okamžitá pomoc na úhradu nezbytných nebo odůvodněných nákladů v celkové výši 4 999 Kč, a to nejpozději do 40 dní od vydání rozhodnutí, tj. do 10. 4. 2017. Dle § 51 odst. 7 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zanikla povinnost vrátit dávku hmotné nouze mimořádná okamžitá pomoc ve výši 4 999 Kč dne 21. 5. 2018. 7. Rozhodnutí Úřadu práce ČR, KrP v [obec] č.j.: [číslo] ze dne 28. 2. 2017 soud zjistil, že žalobce rozhodl o vzniku povinnosti vrácení přeplatku na dávce hmotné nouze příspěvek na živobytí v celkové výši 195 566 Kč, a to nejpozději do 40 dní od vydání rozhodnutí, tj. do 10. 4. 2017. Dle § 51 odst. 7 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zanikla povinnost vrátit přeplatek na dávce hmotné nouze příspěvek na živobytí ve výši 195 566 Kč dne 26. 4. 2019. 8. Rozhodnutí Úřadu práce ČR, KrP v [obec] č.j.: [číslo] ze dne 28. 2. 2017 soud zjistil, že žalobce rozhodl o vzniku povinnosti vrácení přeplatku na dávce hmotné nouze doplatek na bydlení v celkové výši 253 310 Kč, a to nejpozději do 40 dní od vydání rozhodnutí, tj. do 10. 4. 2017. Dle § 51 odst. 7 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zanikla povinnost vrátit přeplatek na dávce hmotné nouze doplatek na bydlení ve výši 253 310 Kč dne 19. 5. 2019. 9. Z rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 20. 2. 2017 č. j. [číslo] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 9. 2017 č. j. [číslo], soud zjistil, že žalovaná byla pravomocně 7. 9. 2017 odsouzena z přečinu podvodu, kterého se dopustila tím, že zamlčela podstatné skutečnosti při získávání dávek státní sociální pomoci. 10. Z předžalobní upomínky ze dne 31. 7. 2019 a z 16. 12. 2019 soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby žalovanou upomínal o zaplacení žalované částky, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Z doručenky předžalobní výzvy ze dne 31. 7. 2019 soud zjistil, že žalovaná si dne 12. 8. 2019 osobně převzala podání žalobce s předžalobní výzvou. 11. Ze zprávy Policie České republiky ze dne 20. 5. 2020, čj.: [číslo], soud zjistil, že žalovaná se zdržuje na drese jejího trvalého bydliště na adrese [adresa žalované]. 12. Podle § 55 odst. 4 zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, nárok na vrácení podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci nebo jejich splátek poskytnutých neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 5 let ode dne, od kterého nenáležela vůbec nebo v poskytnuté výši. 13. Podle § 51 odst. 7 zák. č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, povinnost vrátit dávku poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku nebo o žalobě proti rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek, po dobu řízení o výkonu rozhodnutí a jeho provádění a po dobu, kdy jsou na úhradu přeplatku prováděny srážky z dávky nebo jiného příjmu. 14. Podle § 2894 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). 15. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 16. Soud po přezkoumání věci dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 17. Po skutkové stránce lze uzavřít, že žalobkyni na základě rozhodnutí žalobce byly vyplaceny finanční prostředky na podporu v nezaměstnanosti, dávky hmotné nouze mimořádné okamžité pomoci, příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení v celkové výši 453 875 Kč Tyto finanční prostředky byly žalované vyplaceny neoprávněně. Následně rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 20. 2. 2017 č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 9. 2017 č. j. [číslo jednací] byla žalovaná pravomocně odsouzena z přečinu podvodu, kterého se dopustila tím, že zamlčela podstatné skutečnosti při získávání dávek státní sociální pomoci. Výrok o náhradě škody v rozhodnutí soudu 1. stupně byl však odvolacím soudem zrušen. Žalobce rozhodl o vrácení vyplacených dávek, avšak žalovaná tuto povinnost nesplnila a tato povinnost poté zanikla. Žalobce se ptozo následně domáhal náhrady škody po žalované v tomto řízení. 18. Soud v dané věci má pravomoc rozhodovat, neboť jak konstatoval i odvolací soud, jedná se v daném případě o nárok na náhradu škody, který žalobce odvíjí od jednání žalované, za které byla pravomocně odsouzena v trestním řízení (usnesení NS ČR ze dne 20. 9