9 C 97/2020-36 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce podal dne 3. 9. 2020 u soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhal zaplacení 3 435,02 Kč s úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnil tím, že na základě smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 6. 1. 2012 [číslo] dodával žalovanému elektřinu do sjednaného odběrního místa [adresa žalovaného]. Žalovaný však za takto dodanou elektřinu řádně nezaplatil sjednanou kupní cenu, a to za období od 17. 1. 2018 do 17. 1. 2019, dále za období od 18. 1. 2019 do 4. 2. 2019. Dále vznikl žalobci nárok na zaplacení částky 761,02 Kč za smluvní pokutu. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. Soud ho vyzval k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.”). Jelikož žalobce s rozhodnutím bez jednání souhlasil již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem. 3. Ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny a plynu [číslo] ze dne 6. 1. 2012 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], uzavřela se žalovaným smlouvu, ve které se zavázala poskytnout žalovanému sdružené služby dodávky elektřiny a žalovaný se zavázal v odběrném místě dodanou elektřinu odebrat a uhradit za ni a za související distribuční služby sjednanou cenu. Odběrné místo elektřiny bylo specifikováno číslem [anonymizováno] [číslo], odběrné místo plynu bylo specifikováno kódem [anonymizována dvě slova], vše na adrese [adresa žalovaného] faktury za dodávku plynu, daňový doklad [číslo] ze dne 5. 12. 2016 plyne, že žalobkyně účtovala žalovanému za období od 3. 2. 2016 do 12. 9. 2016 za dodávku plynu a služby s tím související částku 36 535 Kč. Splatnost uvedené částky byla stanovena na den 19. 12. 2016. 4. Z faktury [číslo] ze dne 24. 1. 2019 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 2 032 Kč za spotřebu elektřiny, a to se splatností do 7. 2. 2019. 5. Z faktury [číslo] ze dne 13. 2. 2019 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 642 Kč za spotřebu elektřiny, a to se splatností do 27. 2. 2019. 6. Ze všeobecných obchodních podmínek žalobce soud zjistil, že podle čl.6 je-li klient v prodlení s úhradou plateb je povinen zaplatit druhé straně smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. 7. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 8. 2020 bylo dále prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že jej současně upozornila na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou, nebude-li vše uhrazeno dobrovolně v dodatečné lhůtě. Ze souvisejícího poštovního podacího lístku plyne, že výzva byla žalovanému zaslána doporučeným způsobem. 8. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že s účinností k 1. 1. 2016 přešlo v důsledku fúze sloučením jmění zanikající [právnická osoba] na žalobkyni. 9. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 10. Žalobkyně na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu, kterou s žalovaným uzavřela dne 6. 1. 2012 její právní předchůdkyně, [právnická osoba], dodávala žalovanému do odběrného místa [anonymizováno] [číslo] elektrickou energii. Žalovaný ale nezaplatil žalobkyni za dodanou a odebranou elektřinu v období od 17. 1. 2018 do 17. 1. 2019 řádně vyúčtovanou částku 2 032 Kč splatnou dne 7. 2. 2019. Dále nezaplatil za dodanou a odebranou elektřinu za celkové období od 18. 1. 2019 do 4. 2. 2019 částku 642 Kč splatnou dne 27. 2. 2019. Dále žalobce vyúčtoval smluvní pokutu v celkové výši 761,02 Kč Celkem tak dluží žalobkyni žalovanou částku, k jejímuž zaplacení byl před podáním žaloby žalobkyní vyzván. 11. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne 6. 1. 2012, je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen„ obč. zák.“). 12. Podle § 588 obč. zák. z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. 13. Podle § 517 odst. obč. zák. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodu. 15. Po právním zhodnocení má soud za to, že žaloba byla podána po právu. Soud má za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], a žalovaným byla platně uzavřena smlouva ve smyslu § 50 a § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v platném znění, obsahující i kupní smlouvu o dodávce elektřiny a plynu ve smyslu § 2079 a následujících občanského zákoníku. Žalobkyně, která se stala nástupnickou [právnická osoba] v důsledku fúze sloučením, své povinnosti z této smlouvy splnila, když žalovanému v rozhodném období dodávala elektřinu do sjednaného odběrného místa. Naopak žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, neboť žalobkyni nezaplatil řádně vyúčtovanou kupní cenu za plyn a elektřinu a služby s dodávkou těchto energií spojené, a dluží tak žalobkyni celkem žalovanou částku. Současně tím, že se žalovaný se svým peněžitým dluhem ocitl v prodlení, vznikl žalobkyni nárok na zákonné úroky z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celou žalovanou částku včetně žádaného příslušenství, neboť současně ověřil, že žalobkyní žádané úroky z prodlení byly určeny v souladu s právními předpisy, zejména s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 16. Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, má tedy nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalovanému, který v tomto řízení úspěšný nebyl (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) Náklady žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu ve výši 400 Kč a dále odměnou advokáta ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) ve znění pozdějších předpisů, a částkou 3x 100 Kč jako paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby. Dále 21% DPH z těchto částek ve výši 189 Kč, kterou je advokát povinen z tohoto příjmu odvést. Celková výše nákladů žalobce tak činí 1 489 Kč. 17. Soud v projednávané věci aplikoval výše v citované ustanovení § 14b advokátního tarifu, protože návrh na zahájení řízení byl podán na ustáleném formuláři, a protože z úřední činnosti soudu je známo, že žalobce skutkově a právně obdobné návrhy podává u soudu opakovaně (viz např. 13 C 194/2020).