3 C 266/2022-28 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce podal dne 27. 10. 2022 žalobu ve věci výše rubrikované. Domáhal se náhrady škody, obdobně jako v předchozích sporech mezi týmiž účastníky, sp. zn. 3 C 16/2019 a 53 C 16/2021. Tvrdil, že žalovaný mu způsobil škodu. V r. 2009 jej uvedl v omyl ohledně toho, že bude žalobci poskytnuta dotace ze strany Státního fondu [anonymizována dvě slova] na stavbu mostu přes řeku [název]. Vydával se za zástupce Státního fondu [anonymizována dvě slova] a dokonce žalobci předložil padělanou smlouvu, jejímž prostřednictvím mu měla být poskytnuta dotace 85 % z ceny díla. Žalobce tedy zadal stavbu. Když žalobce zjistil během stavby, že žádnou dotaci ve skutečnosti neobdrží, byl nucen zajistit jiné zdroje financování stavby. Vznikla mu tak škoda ve výši 10.157.542 Kč (85 % z celkové ceny díla ve výši 11.950.050 Kč), neboť v případě poskytnutí dotace by tuto částku nemusel vynaložit. Žalobci nezbylo než zajistit financování prostředky získanými půjčkou od [jméno] [příjmení] a později úvěrem od [právnická osoba]. Dále musel zajistit sepsání dvou notářských zápisů, které od něho požadoval zhotovitel díla jako zajištění financování díla. I po rozhodnutí soudu v předchozím sporu musí žalobce stále splácet úvěr u [právnická osoba]. Na úrocích jí zaplatil 46182,55 Kč za dobu od července 2019 do září 2020. Dopisem ze dne 25. 11. 2020 vyzval žalovaného k zaplacení, avšak ten nic nezaplatil. Je tedy v prodlení se zaplacením. Dále žalobce kapitalizoval úrok z prodlení z částky přiznané žalobci rozsudkem v předchozí věci 3 C 16/2019, za dobu od rozšíření předchozí žaloby 27. 7. 2019 do 25. 11. 2020, a vyjádřil jej částkou 15014 Ani ten mu žalovaný nezaplatil, přestože k tomu byl vyzván dopisem ze dne 25. 11. 2020. Dále žalovaný nezaplatil žalobci ani 28680,35 Kč (rozdíl mezi 112510,35 Kč přiznanými žalobci proti žalovanému rozsudkem tohoto soudu ze dne 11. 3. 2020, č.j. 3 C 16/2019 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 8. 2020, č. j. 20 Co 164/2020-141 a 83830 Kč přiznanými týmž rozsudkem žalovanému proti žalobci jako náhradu nákladů řízení), přestože jej žalobce vyzval k zaplacení dopisem ze dne 25. 11. 2020, ocitl se tedy v prodlení se zaplacením, a proto je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení z oné částky. 2. Soudu je známo z úřední činnosti (z řízení 3 C 16/2019), že skutková tvrzení žalobce o škodním ději odpovídají skutečnosti. K tomu soud vedl dokazování již v předchozím řízení. Soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin (ust. § 135 odst. 1 občanského soudního řádu). Žalovaný byl odsouzen pro skutek výše popsaný rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] za trestný čin poškozování cizích práv podle ust. § 209 odst. 1 písm. a) trestního zákona. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Usnesením Krajského soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo zamítnuto odvolání žalobce proti tomu, že byl prvoinstančním soudem odkázán s nárokem na náhradu škody na občanskoprávní řízení. Usnesení nabylo právní moci dne [datum] a bylo doručeno žalobci dne [datum]. Již v předešlém řízení žalobce prokázal splacení půjčky od [jméno] [příjmení] na úhradu ceny díla, a také úvěr 3.345.025 Kč od [právnické osoby] na úhradu výše popsané půjčky. 3. Výpisem z úvěrového účtu u [právnická osoba] žalobce doložil, že zaplatil bance úroky v souhrnné výši výše uvedené, za dobu od října 2021 do září 2022 Tomu odpovídá i obsah zprávy téže banky, již si vyžádal soud. 4. Dopisem ze dne 17. 10. 2022 žalobce doložil, že vyzval žalovaného k zaplacení ještě před podáním žaloby u soudu. Z přiloženého podacího lístku plyne odeslání výzvy. 5. Žalovaný se ničím nebránil. 6. V posuzovaném případu uplatnil žalobce nárok na náhradu škody. Podle přechodného ust. § 3079 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (pozn. 1. 1. 2014), se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. (2) Nerozhodl-li soud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona o náhradě škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může na návrh poškozeného člověka, jsou-li pro to mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele (§ 2 odst. 3), přiznat poškozenému i náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona. Skutek se stal v r. 2009, proto se případ posoudí podle úpravy obsažené ve„ starém“ občanském zákoníku, a to dle ust. § 420 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů: Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Porušená právní povinnost je vymezena v ust. § 209 odst. 1 písm. a) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů. Podle něho platí, že bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem, kdo jinému způsobí vážnou újmu na právech tím, že uvede někoho v omyl. Škoda se chápe jako újma, která nastala (která se projevuje) v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi, a je tedy (nedochází-li k naturální restituci) napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především poskytnutím peněz. Skutečnou škodou se rozumí újma spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného a reprezentující hodnoty, které by bylo nutno vynaložit, aby došlo k uvedení věci do předešlého stavu (viz R 55/1977 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Pojem události, z níž škoda vznikla ve smyslu ust. § 106 odst. 2 občanského zákoníku, zahrnuje nejen protiprávní úkon či právně kvalifikovanou událost, které vedly ke vzniku škody, ale i vznik škody samotné. Z rozhodnutí v trestní věci plyne, že žalovaný nedovoleně (tj. protiprávně) uvedl žalobce v omyl a tím mu způsobil újmu na jeho právech. Je přirozené, že se žalobce snažil minimalizovat škodu a uzavřel smlouvu o půjčce a později smlouvu o úvěru, aby zajistil prostředky na dokončení rozestavěného mostu. Úroky z úvěru představují to, oč se jeho majetek snížil, tedy skutečnou škodu. Žalovaný je tak škůdcem a má povinnost nahradit žalobci škodu odpovídající zaplaceným bankovním úrokům. Je v prodlení s jejich zaplacením na základě výzvy k zaplacení z 25. 11. 2020, a proto je povinen zaplatit žalobci i úroky z prodlení z úroků. Žalobci tak vznikl nárok i na úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Účastníku soudního sporu, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. (ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu). I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. (ustanovení § 142 odst. 3 občanského soudního řádu) Žalobce uspěl ve sporu z převážné části, proto mu soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Právním předpisem upravujícím výši náhrady nákladů je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 6 odst. 1 advokátního tarifu se výše mimosmluvní odměny stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. Podle ust. § 7 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty: do 500 Kč 300 Kč, přes 500 Kč do 1000 Kč 500 Kč, přes 1000 Kč do 5000 Kč 1000 Kč, přes 5000 Kč do 10 000 Kč 1500 Kč, přes 10 000 Kč do 200 000 Kč 1500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 Kč, přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč. 9100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10 000 Kč, o které hodnota převyšuje 200 000 Kč, přes 10 000 000 Kč. 48300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 000 Kč. Není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva a jejich příslušenství v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i závazku. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok. (ust. § 8 advokátního tarifu) 8. Advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, tel