7 C 195/2020-654 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1 Žalobci se domáhali svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 5. 10. 2020 vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost uzavřít s nimi ve smyslu § 11a a násl. zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen zákon o půdě) smlouvu o převodu pozemků, a to pozemků v obci [obec] [anonymizováno] [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova] parc. č. 260/3, 269/1 a 320/1, v obci a [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova] parc. č. 5749, 5797 a 5851, v obci [obec] a [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova] parc. č. 128/7, 138 a 226, v obci a katastrálním území [obec] parc. č. 3963 a 4018 a v obci a [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova] parc. č. 1015/1, 1015/4, 1015/5 a 1318. Tvrdili, že jsou oprávněnými osobami ve smyslu ustanovení § 4 zákona o půdě, když jejich právní předchůdce řádně uplatnil u Ministerstva zemědělství ČR [anonymizována dvě slova] svůj restituční nárok, týkající se v minulosti mu odňatých pozemků, kterému nebyly vydány. Žalobcům tak vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě, každému jednou polovinou, a to rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne 18. 9. 2014 čj. PÚ 3451/92/14, rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] ze dne 4. 12. 2014 čj. PÚ 3451/92/15, rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] ze dne 12. 8. 2015 čj. PÚ 3451/92/17, rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] ze dne 12. 1. 2015 čj. PÚ 3451/92/18, rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] ze dne 25. 2. 2015 čj. PÚ 3451/92/20, rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] ze dne 9. 3. 2016 čj. PÚ 3451/92/21, rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] ze dne 8. 3. 2016 čj. PÚ 3451/92/22, rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] ze dne 15. 3. 2016 čj. PÚ 3451/92/23, rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] ze dne 14. 3. 2016 čj. PÚ 3451/92/24 rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] ze dne 16. 3. 2016 čj. PÚ 3451/92/25. 2 Restituční nárok žalobců plynoucí z těchto rozhodnutí byl žalovanou původně vyčíslen na 330 294,24 Kč, přičemž na podíl každého z žalobců připadala částka 165 147,12 Kč. Žalobci ale s takto nesprávnou výší restitučního nároku nesouhlasili a žalovanou opakovaně upozorňovali na nesprávné ocenění nevydaných pozemků, které byly pozemky stavebními. Až v průběhu vedených soudních řízení žalovaná uznala své pochybení při ocenění nevydaných pozemků a restituční nárok žalobců přecenila tak, jak bylo rozhodnuto v řízení vedeném u Okresního soudu v Příbrami rozsudkem ze dne 26. 9. 2017 čj. 11 C 215/2016-431 (čl. 80) ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2018 čj. 27 Co 104/2018- 516 (čl. 93), tedy na částku 6 541 745,10 Kč. Aktuální výše restitučního nároku žalobců po započtení jeho částečného uspokojení ke dni uplatnění této žaloby činila v souhrnu 2 464 930,15 Kč, když se žalobci vypořádání svého restitučního nároku plynoucího z výše uvedených rozhodnutí a jeho správného ocenění domáhali i v jiných soudních řízení, ve kterých jim bylo v jejich obdobné žalobě na základě shledané liknavosti a svévole ze strany žalované vyhověno. Žalovaná postupovala při uspokojování nároků žalobců a jejich právních předchůdců svévolně a liknavě tak, že ani po téměř 30 letech, když byl restituční nárok žalobců uplatněn již v průběhu roku 1992, není jejich restituční nárok zcela vypořádán, a tato doba je dle jejich názoru zjevně nepřiměřeně dlouhá a zcela svědčí o liknavosti žalované bez dalšího. Dále žalobci poukázali na to, že se k jejich oprávněnému nároku vyjádřil i dovolací soud ve svém rozhodnutí ze dne 21. 6. 2016 čj. 28 Cdo 155/2016-252 (čl. 190), kde dovodil správnost postupu soudů včetně jejich závěrů o oprávněnosti přecenění restitučního nároku žalobců a liknavosti a svévoli žalovanému, dále v rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 1191/2020-682 ze dne 2. 6. 2020 (čl. 196) a v rozhodnutí ze dne 12.8.2020 čj. 28 Cdo 1666/2020-853 (čl. 200). Protože Nejvyšší soud uzavřel, že závěr o liknavém a svévolném přístupu žalovaného je v případě žalobců dán, není namístě jej revokovat. Ve vztahu k žalobcům a jejich nároku se tak jedná o konkrétní rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, kterými dovolací soud odmítl argumentaci žalované a ve vztahu k žalobcům dovodil liknavost a svévoli ze strany žalované, včetně jejích pochybení při ocenění nároku žalobců a ti mají právo domáhat se vydání i pozemků které nejsou žalovanou zařazeny do veřejné nabídky (viz např. rozhodnutí NS ČR 31 Cdo 3767/2009). Dále žalobci upozornili na to, že počet vhodných pozemků, které mohou být nabídnuty ve veřejné nabídce, se rok od roku snižuje, což významně eliminuje možnosti oprávněných osob k jejich získání. Žalobci pravidelně sledovali a sledují veřejné nabídky pozemků a těchto nabídek se též v několika případech aktivně účastnili, ale bezúspěšně, když do těchto nabídek nejsou zařazovány takové pozemky, jež by odpovídaly vlastnostem pozemků nevydaných tak, aby byly uspokojeny jejich zákonné nároky. Ze strany žalované navíc docházelo dlouhodobě k nesprávnému ocenění restitučního nároků žalobců, což žalobce poškodilo v tom, že jim znemožnilo se plnohodnotně účastnit veřejných nabídek, jak ostatně uzavřel i dovolací soud. 3 Žalovaná učinila nesporným, že žalobci jsou oprávněnými osobami, které disponují platným restitučním nárokem s tím, že jim, ale nic nebrání v tom, aby svůj restituční nárok uspokojili zákonem předvídaným způsobem – ve veřejných nabídkách, a pro úspěšnost jejich žaloby tedy nebyla splněna tato nezbytná podmínka. Od roku 2018 je celková výše restitučního nároků žalobců mezi účastníky řízení nesporná a ke dni podání žaloby v souhrnu činí 2 464 930,15 Kč. Veřejné nabídky jsou dostatečně kvalitní po kvantitativní i kvalitativní stránce a žalobci nijak neprokazují, že by jim po přecenění nároku bránily v uspokojení jejich nároku ve veřejných nabídkách jakékoli překážky. Žalobci svou žalobou nesprávně uplatnili i ty restituční nároky, které již byly plně uspokojeny a tedy zanikly. Jedná se o restituční nároky z rozhodnutí čj. PÚ 3451/92/14, čj. PÚ 3451/92/15, čj. PÚ 3451/92/17, čj. PÚ 3451/92/20, čj. PÚ 3451/92/21, čj. PÚ 3451/92/24 a čj. PÚ 3451/92/25 a ve vztahu k těmto rozhodnutím žalobci nemají aktivní legitimaci. 4 Usnesením zdejšího soudu ze dne 20. 1. 2023, čj. 7 C 195/2020-632 soud nepřipustil návrh žalobců na rozšíření žaloby týkající se pozemků parc. č. 3061, 3111, 3183, 3246, 3247, 3417, 3418, 3425, 3432 a 3494 v obci [obec] [anonymizováno] [katastrální uzemí] [obec], pozemků parc. č. 3160 v obci [obec] a [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] [obec], pozemků parc. č. 3024/1, 3102, 3212 a 3213 v obci [obec] [anonymizováno] [katastrální uzemí], pozemků parc. č. 3145, 3162 a 3192 v obci [obec] [anonymizováno] [katastrální uzemí] a pozemků parc. č. 827/4, 827/5, 1514/1, 1811/1 a 1811/11 v obci a [katastrální uzemí] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], když výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu (§ 95 odst. 2 o.s.ř.) 5 Usnesením zdejšího soudu ze dne 3. 2. 2023, čj. 7 C 195/2020-636 bylo řízení ohledně převodu pozemků parc. č. 5749, 5797 a 5851 v obci a [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova], pozemků parc. č. 128/7, 138 a 226 v obci [obec] [anonymizováno] [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova], pozemků parc. č. 3963 a 4018 v obci a katastrálním území [obec] a pozemků parc. č. 1015/1, 1015/4, 1015/5 a 1318 v obci a [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova] z důvodu zpětvzetí žaloby v tomto rozsahu zastaveno dle § 96 odst. 2 o.s.ř. a předmětem řízení tak zůstaly pozemky v obci [obec] [anonymizováno] [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova] parc. č. 260/3, 269/1 a 320/1. 6 Žalovaná k těmto žalobci požadovaným pozemkům tvrdila, že předmětné pozemky sice nejsou vyloučeny na základě zákonné překážky dle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., o [anonymizována tři slova], ale všechny se nachází v rozsáhlém chráněném území a nelze vyloučit, že při jejich obhospodařování nevzniknou jiné obtíže, které je dle u