10 C 182/2020-36 — Okresní soud v Semilech

Předmětem řízení bylo peněžité plnění s příslušenstvím, uvedené ve výroku I tohoto rozsudku. Tvrzeno bylo, že žalobci s žalovaným sjednali [datum] smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání ve znění dodatku [číslo] z [datum] a [číslo] z [datum]. Nájemní vztah byl ukončen k [datum] pro hrubé porušení povinností nájemce (prodlení s úhradou nájemného a záloh na služby). Mezi účastníky došlo k sepsání předávacího protokolu a seznamu pohledávek, dluh žalovaného 125 140 Kč byl snížen o kauci 36 300 Kč a částku 10 000 Kč jako hodnotu převedeného majetku z vlastnictví žalovaného do vlastnictví žalobců. [příjmení] dluhu 78 840 Kč tvoří -) nájemné za červen 2019 ve výši 24 200 Kč (vyúčtovaný fakturou [číslo]), na což bylo započteno z převedeného majetku celkem 3 700 Kč; nájemné bylo splatné dle čl. VI odst. 2 Smlouvy k [datum] -) nájemné za červenec 2019 ve výši 24 200 Kč (faktura [číslo]), splatné k [datum] -) nájemné za srpen 2019 ve výši 24 200 Kč (faktura [číslo]), splatné [datum] -) záloha na vodné za 2. a 3. čtvrtletí 2019 (faktura [číslo] každá za částku 4970 Kč). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení byl procesně nečinný. Za splnění podmínek v § 115a o. s. ř. soud rozhodl ve věci bez jednání, na základě listinných důkazů, když jejich obsah to umožňoval, a souhlas všech účastníků řízení s takovým postupem bylo možné dovodit za použití ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. (usnesení ze dne 9. 10. 2020, č. j. 10 C 182/2020-27 s výzvou k vyjádření se k otázce rozhodnutí bez jednání, na kterou nebylo – po upozornění soudu, že tak bude dovozen souhlas – reagováno). Z listinných důkazů zjistil soud následující skutkové okolnosti. Smlouvou z [datum] o nájmu prostor sloužících k podnikání, ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] a dodatku [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci jako pronajímatelé pronajali žalovanému jako nájemci nebytové prostory v prvním, druhém a třetím nadzemním podlaží budovy [adresa] (označené též jako penzion a restaurace„ [příjmení]“) na pozemku st. [parcelní číslo], skládající se zejm. z restaurace, kuchyně a zázemí (vše podrobně popsáno v čl. II. smlouvy, týkajícím se předmětu nájmu s odkazem na přílohu 2 – půdorysný plán a přílohu 3 – vybavení nebytového prostoru). Účelem nájmu bylo využití prostor nájemcem k provozování hostinské a ubytovací činnosti, doba nájmu byla sjednána od [datum] do [datum]. Měsíční nájemné bylo původně sjednáno na 30 000 Kč bez DPH, dodatkem [číslo] bylo nájemné za období od [datum] do [datum] sníženo na 18 000 Kč bez DPH měsíčně, a dále od [datum] do [datum] na částku 20 000 Kč bez DPH měsíčně. Splatnost nájemného byla čl. VI odst. 2 Smlouvy stanovena na 20. den měsíce předcházejícího měsíci, za který je nájemné placeno. Článkem VII. bod 2 byly stanoveny zálohy na služby v podobě spotřeby vody (vodné a stočné), bylo ujednáno, že žalovaný je bude hradit přímo žalobcům (nikoli dodavateli těchto služeb); podrobnosti pak byly upraveny přílohou [číslo] Smlouvy tak, že odhad ročních nákladů na vodné a stočné byl stanoven na 31 800 Kč včetně DPH, s placením záloh kvartálně (tj. 7 950 Kč za čtvrtletí). Splatnost záloh na vodné a stočné byla stanovena podle faktur vystavených pronajímatelem (žalobci). Podle čl. VI. odst. 4 Smlouvy strany ujednaly povinnost smluvní strany v případě prodlení s jakýmikoli platbami sjednanými dle Smlouvy úrok z prodlení ve výši 0,5 % z dlužné částky denně. Přílohou [číslo] – seznamem pohledávek a závazků za uplynulá období ke dni ukončení výše uvedené smlouvy, tj. k datu [datum], má soud za prokázané, že za stranu žalující žalobkyně b) a přímo žalovaný podepsali tento seznam, který vyčíslil dluhy nájemce na 78 840 Kč, přitom šlo o jednotlivé pohledávky žalobců vymezené v skutkových tvrzeních v prvním odstavci odůvodnění rozsudku, tj. po provedení zápočtu jistiny uhrazené dle nájemní smlouvy a hodnoty majetku nájemce (žalovaného) v nemovitostech byla vyúčtována částka celkem 78 840 Kč. Nezaplacen konkrétně zůstal nájem za červen 2019 (20 500 Kč, tj. ze sjednaného 24 200 včetně DPH, po započtení 3 700 Kč z majetku nájemce), červenec a srpen 2019 (zde 2 x 24 200 Kč), a konečně záloha na vodné a stočné za 2. a 3. kvartál 2019 (2 x 4 970 Kč, tj. do konce nižší, než bylo v předchozím odstavci zjištěno jako ujednaná). Po skutkové a právní stránce soud uzavřel, že mezi stranami došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání dle § 2302 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Žalovaný jako nájemce byl smlouvou zavázán k placení nájemného, a to ve výši dle dodatku [číslo] z [datum] pro období od [datum] do [datum] na částku celkem 24 200 Kč včetně DPH měsíčně. Nájemné bylo splatné k 20. dni předcházejícího měsíce. Negativní tvrzení, že žalovaný neuhradil nájemné za červen 2019 (po započtení pohledávky žalovaného ve zbývající výši 20 500 Kč), červenec a srpen 2019 (2 x 24 200 Kč), nemohou žalobci z hlediska zásad břemen tvrzení prokazovat. Žalovaný přitom žádné důkazy o splnění svého závazku zaplatit řádně nájemné nepředložil. Obdobně tak neučinil ve vztahu k tvrzení žalobců, že nebyla z jeho strany uhrazena záloha na vodné a stočné pro druhý a třetí kvartál 2019 (sjednána až na 7 950 Kč za čtvrtletí, požadována 2 x 4 970 Kč). Celkově tak byla žaloba v jistině shledána důvodnou co do částky uplatněné v řízení 78 840 Kč. Podle § 1968 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. platí, že věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ve smyslu citované úpravy přísluší žalobcům také sjednaný úrok z prodlení podle čl. VI. odst. 4 Smlouvy o nájmu, tj. 0,5 % denně z částky 78 840 Kč. Žalobci přitom stanovili počátek úročení až na [datum] (zjevně po podpisu seznamu pohledávek dne [datum] oběma smluvními stranami), ačkoli by zejm. u nájemného mohli úrok požadovat od data sjednané splatnosti (tj. od 21. dne předcházejícího měsíce ve vztahu k měsíci, za který je nájemné placeno. Ve věci úspěšným žalobcům bylo podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1, resp. 2 o. s. ř. (když po žalobcích není nutné spravedlivě požadovat zaslání písemné předžalobní výzvy žalovanému, jelikož e-mailovou komunikací ze dne 3. 7., 4. 7., 3. 8. a [datum] je zřejmé, že se touto formou pokoušeli vyzvat žalovaného k plnění před podáním žaloby) vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, představovaných jednak soudním poplatkem 3 154 Kč, a jednak náklady právního zastoupení 11 035,20 Kč, které byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále případně jen AT). Při tarifní hodnotě 78 840 Kč (§ 8 odst. 1 AT, neboť předmětem řízení byl peněžitý nárok v této výši jistiny) činí odměna advokátky za jeden úkon 4 260 Kč (§ 7 bod 5 AT). V posuzovaném případě dosáhla odměna advokátky, která v řízení učinila 2 úkony (převzetí a příprava zastoupení ze dne [datum], žaloba – nikoli však předžalobní výzva, byť byla advokátkou účtována v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), celkem 8 520 Kč. Dále jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 300 Kč - tj. celkem 600 Kč (2 x 300, § 13 odst. 3 AT). Konečně náklady právního zastoupení podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. tvoří náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. [číslo] Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokátky, tj. částka 1 915,20 Kč (0,21 x (8 520+ 600)). Lhůta k plnění předmětu řízení i nákladů byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v běžné délce tří dnů od právní moci rozsudku.