12 C 108/2021-19 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 20. 8. 2021 domáhá na žalovaném zaplacení částky v celkové výši 16 400 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené zápůjčky dle smlouvy [číslo] ze dne 11. 3. 2007, kdy tato částka se sestává z jistiny ve výši 10 000 Kč, souhrnného poplatku ve výši 6 400 Kč a úroků. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, žádné důkazy nepředložil. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen jako „o. s. ř.“) rozhodl proto soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 2. Na základě předložených důkazů soud učinil následující závěry o skutkovém stavu. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 11. 3. 2007 bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 11. 3. 2007 smlouvu, na základě níž předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému před podpisem smlouvy zápůjčku ve výši 10 000 Kč, a ten se ji zavázal uhradit spolu se souhrnným poplatkem 6 400 Kč, a to v 40 týdenní splátkách po 410 Kč. Dopisem ze dne 6. 1. 2021 informovala společnost o postoupení pohledávky vůči žalovanému na žalobkyni. Dnem 29. 7. 2021 je datována předžalobní upomínka právního zástupce žalobkyně adresovaná žalovanému k zaplacení dlužné částky, kdy odeslání upomínky bylo prokázáno podacím archem. 3. Tyto skutková zjištění soud posuzoval podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 4. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 5. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 6. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 7. Podle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, v rámci níž žalovaný stvrdil poskytnutí zápůjčky 10 000 Kč dle podmínek smlouvy před jejím podpisem. Dle smlouvy se jistinu žalovaný zavázal vrátit s částkou ve výši 6 400 Kč, to ve 40ti týdenní splátkách po 410 Kč. Žalobkyně prokázala smlouvou poskytnutí zápůjčky žalovanému ve výši 10 000 Kč, úhradu dluhu však prokázána nebyla. Soud proto vyhověl nároku žalobkyně a přiznal ji neuhrazenou jistinu ve výši 10 000 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že u předchůdkyně žalobkyně tvoří souhrnný poplatek administrativní náklady a náklady za hotovostní inkaso, kdy dané je sjednáno převážně v poměru jedna ku jedné. Soud proto přiznal žalobkyni souhrnný poplatek pouze v rámci 1/2, tj. 3 200 Kč, neboť dané odpovídá nákladům za administrativní činnost, které soud shledal na rozdíl od inkasních nákladů jako oprávněné. Dále soud přiznal žalobkyni požadovaný zákonný úrok z prodlení z částky 13 200 Kč od 21. 8. 2007 do zaplacení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), ve zbylém rozsahu, tedy co do částky 3 200 Kč a odpovídajícího zákonného úroku z prodlení soud žalobu zamítl. U hotovostního inkasa splátek v místě bydliště dlužníka se sice nejedná o případ nepřípustného ujednání uzavřeného v neprospěch spotřebitele dle § 1813 o. z., protože poplatky jsou cenou za poskytnuté služby ze strany poskytovatele půjčky a vztahuje se na ně § 1815 o. z. To ovšem nevylučuje posouzení, zda je takové ujednání a výše poplatku v souladu s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z. Soud v tomto ohledu dospěl k závěru, že poplatek za hotovostní inkaso splátek v týdenní četnosti je nepoctivý, nepřiměřený a odporující dobrým mravům, neboť představuje neodůvodněné náklady věřitele. Je nepochybné, že inkaso splátek pracovníkem věřitele v bydlišti dlužníka sebou nese určité náklady, avšak z obdobných smluv věřitele vyplývá, že poplatek za inkaso splátky roste úměrně s výší zapůjčené částky. Právě v tom soud spatřuje nepoctivost a porušení dobrých mravů, neboť poplatek je charakteristický tím, že má pokrýt náklady spojené s určitou činností bez ohledu na výši zapůjčené částky a je bez významu, zda věřitel váží cestu, v rámci které inkasuje splátku v řádech tisíců korun nebo sto korun. V daném případě však neúměrně vysoký poplatek, jehož výše se zvyšuje úměrně s výší zapůjčené částky, nasvědčuje tomu, že se jedná o skrytý nástroj podobný úroku, pomocí kterého měl věřitel získat další značný finanční profit za poskytnutí půjčky. Nadto je třeba zdůraznit, že žalobkyně požaduje předmětný poplatek též bez ohledu na faktické vymožení závazku, kdy jak sama uvedla, neuhradil žalovaný na závazku ničeho. Soud proto souhrnný poplatek v rozsahu poplatku za hotovostní inkaso shledal jako neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 o. z. Nicméně se jedná o ujednání, které není obligatorní náležitostí smlouvy o zápůjčce a lze jej oddělit od ostatního ujednání (srov. § 576 o. z.). Proto je v ostatním smlouva o zápůjčce platná. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 495 Kč, přičemž tato částka představuje 60,98 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80,49 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 19,51 % v části zamítnuté části souhrnného poplatku). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 400 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.