10 C 79/2022-18 — Okresní soud v Semilech

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 825 Kč s úrokem z prodlení, který žalobkyně kapitalizovala za dobu od 31. 7. 2020 do 19. 3. 2021 na částku 501 Kč, od 20. 3. 2021 do 14. 4. 2021 na 48 Kč a od 15. 4. 2021 do 10. 8. 2021 na 182 Kč. Tvrzeno bylo, že v řízení jde o dlužné pojistné za dobu trvání pojištění, a to podle smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky, a to ve výši 6 175 Kč za období od 30. 4. 2020 do 30. 7. 2020. Žalovaný měl podle smluvních ujednání platit pojistné za měsíční pojistné období ve výši 2 970 Kč, avšak smlouva zanikla v důsledku neplacení pojistného - ke dni 30. 7. 2020. Do doby zániku pojištění má žalobkyně jako pojistitel právo na pojistné, a zároveň jí dle smluvních podmínek vznikl nárok na poplatek 350 Kč za předčasné ukončení pojistné smlouvy a na poplatek za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné. Úrok z prodlení v celkové výši 731 Kč žalobkyně uplatnila za dobu po skončení pojištění, tj. od 31. 7. 2020 a konkrétně do 10. 8. 2021 (datum podání žaloby). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Podle § 115a o. s. ř. soud rozhodl ve věci bez jednání, na základě listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě a u žalovaného bylo možné souhlas dovodit za aplikace § 101 odst. 4 o. s. ř. Ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. je k stručnému závěru o skutkovém stavu a právním posouzení věci uváděno následující. Účastníci spolu sjednali s účinností ode dne 30. 8. 2019 pojistnou smlouvu čísla uvedeného shora ve skutkových tvrzeních žalobkyně, a to pro životní pojištění („ životní pojištění NA PŘÁNÍ“), s měsíčním pojistným ve výši 2 970 Kč. Z přehledu předepsaného a uhrazeného pojistného za období od 30. 8. 2019 do 29. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaný neplatil řádně sjednané pojistné. Již s úhradou prvního pojistného splatného k 30. 8. 2019 byl v prodlení až do 17. 9. 2019. I další splátky hradil opožděně, plnou částku měsíčního pojistného uhradil naposledy 16. 6. 2020, následně až dne 19. 3. 2021 zaplatil toliko 1 370 Kč. Po dobu trvání smlouvy do 29. (30.) 7. 2020 bylo žalovanému předepsáno na pojistném celkem 32 670 Kč, kdežto žalovaný uhradil pouze 26 495 Kč, resp. v řízení netvrdil a neprokázal opak. Konkrétně neuváděl, že by na pojistném zaplatil více, než eviduje žalobkyně. Žalobkyně přitom z hlediska zásad důkazního břemene nemůže prokazovat negativní skutečnosti, že žalovaný z části povinnost k placení pojistného neuhradil, naopak žalovaný má tvrdit a prokazovat pozitivní skutečnost, že pojistné zaplatil zcela. Tuto procesní povinnost však žalovaný během řízení nesplnil. Proto soud uzavřel, že žalovaný na pojistném žalobkyni dluží 6 175 Kč, dále dluží celkem 650 Kč za poplatek za předčasné zrušení smlouvy a za vymáhání dlužného pojistného. Závazkový právní vztah účastníků je vztahem z pojistné smlouvy, která byla uzavřena v souladu s právní úpravou pojištění dle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dál jen „o. z.“) a následujících. Podle smlouvy a ust. § 2782 odst. 1 o. z. má žalobkyně vůči žalovanému právo na úhradu dlužného pojistného, které za dobu trvání pojištění – od 30. 8. 2019 do 30. 7. 2020 – tvoří 6 175 Kč, dále má nárok na uhrazení dlužných poplatků 650 Kč. Podle § 1968 a § 1970 o. z. přísluší žalobkyni také nárok na úrok z prodlení, jenž je za dobu od 31. 7. 2020 (byť jej žalobkyně mohla požadovat již dříve – při prodlení s jednotlivými měsíčními platbami pojistného) do 10. 8 2020 při zákonné sazbě 10 % (§ 1970 o. z., a dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) ročně kapitalizován na částku 731 Kč. Ve smyslu ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl výrokem II tohoto rozsudku o povinnosti k náhradě nákladů prvostupňového řízení, neboť tímto rozsudkem se u něj tato fáze řízení končí. Ve věci úspěšné žalobkyni bylo vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř.) Náklady řízení tvoří jednak o soudní poplatek 400 Kč, a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby, a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014 (dále případně jen„ AT“). Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby – vždy po 200 Kč, dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) až c), bod 1., odst. 5 písm. a) AT), a konečně o náhradu za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokátky, tj. o částku 189 Kč (0,21 x (600 + 300)). Aplikace ust. § 14b AT vyplývá z toho, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (např. sp. zn. EPR 191214 2020, EPR 256829 2020 a EPR 294239 2020) a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaný ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdil) žádné relevantní důvody.