10 C 99/2022-18 — Okresní soud v Semilech

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 192 Kč s úrokem z prodlení, který žalobkyně kapitalizovala za dobu od 6. 2. 2021 do 28. 2. 2022 na částku 105 Kč. Tvrzeno bylo, že v řízení jde o dlužné pojistné za dobu trvání pojištění, a to podle smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky, a to ve výši 1 192 Kč za období od 31. 10. 2020 do 15. 3. 2021. Žalovaná měla podle smluvních ujednání platit pojistné za roční pojistné období ve výši 2 268 Kč, avšak smlouva zanikla v důsledku neplacení pojistného - ke dni 5. 2. 2021. Do doby zániku pojištění má žalobkyně jako pojistitel právo na pojistné. Úrok z prodlení v celkové výši 105 Kč žalobkyně uplatnila za výše uvedenou dobu (28. 2. 2022 – datum podání žaloby). Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Podle § 115a o. s. ř. soud rozhodl ve věci bez jednání, na základě listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě a u žalované bylo možné souhlas dovodit za aplikace § 101 odst. 4 o. s. ř. Ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. je k stručnému závěru o skutkovém stavu a právním posouzení věci uváděno následující. Účastnice spolu sjednaly s účinností ode dne 31. 10. 2012 pojistnou smlouvu čísla uvedeného shora ve skutkových tvrzeních žalobkyně, a to pro pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, s ročním pojistným ve výši 2 268 Kč. Z přehledu předepsaného a uhrazeného pojistného za období do 5. 2. 2021 soud zjistil, že žalovaná neplatila řádně sjednané pojistné a zůstala žalobkyni dlužna 1 192 Kč, resp. v řízení netvrdila a neprokázala opak. Konkrétně neuváděla, že by na pojistném zaplatila více, než eviduje žalobkyně. Žalobkyně přitom z hlediska zásad důkazního břemene nemůže prokazovat negativní skutečnosti, že žalovaná z části povinnost k placení pojistného neuhradila, naopak žalovaná má tvrdit a prokazovat pozitivní skutečnost, že pojistné zaplatila zcela. Tuto procesní povinnost však žalovaná během řízení nesplnila. Proto soud uzavřel, že žalovaná na pojistném žalobkyni dluží 1 192 Kč. Závazkový právní vztah účastníků je vztahem z pojistné smlouvy, která byla uzavřena v souladu s právní úpravou pojištění dle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dál jen „o. z.“) a následujících. Podle smlouvy a ust. § 2782 odst. 1 o. z. má žalobkyně vůči žalované právo na úhradu dlužného pojistného, které za dobu do zániku trvání pojištění – do 5. 2. 2021 – tvoří 1 192 Kč. Podle § 1968 a § 1970 o. z. přísluší žalobkyni také nárok na úrok z prodlení, jenž je za dobu od 6. 2. 2021 do 28. 2. 2022 kapitalizován na částku 105 Kč. Ve smyslu ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl výrokem II tohoto rozsudku o povinnosti k náhradě nákladů prvostupňového řízení, neboť tímto rozsudkem se u něj tato fáze řízení končí. Ve věci úspěšné žalobkyni bylo vůči neúspěšné žalované přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř.) Náklady řízení tvoří jednak o soudní poplatek 400 Kč, a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby, a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014 (dále případně jen„ AT“). Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby – vždy po 200 Kč, dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) až c), bod 1., odst. 5 písm. a) AT), a konečně o náhradu za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokátky, tj. o částku 189 Kč (0,21 x (600 + 300)). Aplikace ust. § 14b AT vyplývá z toho, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (např. sp. zn. EPR 191214/2020, EPR 256829/2020 a EPR 294239/2020, 10 C 116/2021 nebo 10 C 79/2022, 10 C 98/2022 atd.) a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaná ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdila) žádné relevantní důvody.