6 C 93/2022-30 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 28. 1. 2022 domáhala vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 172 275 Kč s přísl. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela Rámcovou smlouvu [číslo] na základě které mu byl zřízen běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 23. 11. 2017 uzavřeli účastníci Dodatek č. 1 k Rámcové smlouvě, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 246 238 Kč (HU00483775). Žalovaný se zavázal splácet úvěr v měsíčních splátkách 4 009 Kč počínaje 18. 12. 2017. Dodatkem č. 2 ze dne 17. 4. 2020 byla provedena změna splatnosti splátek z 18. na 24. den v měsíci. Až do 24 9. 2021 žalovaný úvěr splácel, počínaje 24. 10. 2021 již nic nezaplatil. Dne 27. 12. 2021 proto žalobkyně úvěr zesplatnila. Ke dni zesplatnění činil dluh na jistině 171 675 Kč a na úroku 11 884,31 Kč. 2. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovaný žádné důkazy nepředložil a k žalobě samé se nevyjádřil. 3. K prokázání skutkového stavu provedl soud následující důkazy. 4. Rámcovou smlouvu [číslo] ze dne 1. 8. 2017 se účastníci dohodli na zřízení běžného účtu žalovanému č. [bankovní účet] a poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč (HU00423597). Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky žalobkyně a Ceník. Dodatkem č. 1 k rámcové smlouvě byl dne 23. 11. 2017 sjednán úvěr ve výši 246 238 Kč s tím, že částka 96 238 Kč je určena ke splacení původního úvěru a 150 000 Kč není vázáno žádným účelem. Doba trvání úvěru byla 96 měsíců, výše měsíční splátky činila 4 009 Kč a byla splatná vždy 18. den v měsíci. Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 11,90 % ročně. Smlouva dále obsahovala údaj o RPSN a žalovanému byly předány předsmluvní informace o úvěru. Podle Podmínek pro používání úvěru bylo sjednáno, že v případě prodlení s úhradou splátek může žalobkyně požadovat předčasné splacení všech úvěrů a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů na vymáhání dlužné částky. 5. Výpisem z účtu č. [bankovní účet] je doloženo, že dne 23. 11. 2017 žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 246 238 Kč, přičemž částka 95 487,79 Kč byla převedena na úhradu úvěru č. HU00423597. 6. Historií úvěru je prokázáno, že žalovaný splácel dluh nepravidelně a poslední platbu provedl 18. 10. 2021. Ke dni 26. 12. 2021 dlužil na jistině 171 675 Kč a na úroku 11 884,31 Kč. 7. Dnem 27. 12. 2021 je datován dopis žalobkyně, ve kterém byl žalovaný vyzván k okamžitému uhrazení celého dluhu ve výši 183 559, 31 Kč a nákladů upomínání 600 Kč, neboť nezaplatil, co dluží. Dopis obsahoval upozornění, že v případě nezaplacení dluhu bude podána žaloba k soudu. 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. V řízení bylo prokázáno, že na základě žádosti žalovaného byla mezi žalobkyní jako bankou a žalovaným jako klientem uzavřena smlouva o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 246 238 Kč. Žalobkyně své smluvní povinnosti splnila, žalovaný však dohodnuté splátky od 24. 10. 2021 nehradil, a proto žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila ke dni 27. 12. 2021. Dluh k tomuto dni činil 171 675 Kč na jistině a 11 884,31 Kč na kapitalizovaném úroku. Žalovaný zůstal v řízení nečinný a neprokázal, že by dluh uhradil, a proto soud žalobě vyhověl včetně nákladů vymáhání ve výši 2x 300 Kč. Nárok na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z. a § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. Protože sjednaný úrok přesahuje výši zákonného úroku z prodlení, přiznal soud žalobkyni počínaje 90 dnem prodlení (tj. od 24. 1. 2022) místo smluvního úroku 11,9 % ročně úrok v zákonné výši podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 10. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany věřitele podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud posoudil jako dostatečné a tedy nezakládající neplatnost smlouvy o zápůjčce, která je podle § 87 odst. 1 zákona neplatností absolutní (k tomu srov. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). Věřitel vycházel z příjmů a výdajů uvedených dlužníkem, přičemž tyto údaje ověřil potvrzením zaměstnavatele a lustrací v příslušných databázích. Při sjednané výši splátky a předchozí platební kázni žalovaného neshledal soud žádnou okolnost, která by nasvědčovala tomu, že žalovaný nebude schopen sjednaný úvěr řádně splácet. 11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložila k účelnému uplatňování práva proti žalovanému. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 6 892 Kč. Jiné náklady žalobkyně nepožadovala. Soud přiznal žalobkyni náklady řízení i přes absenci řádné předžalobní upomínky, kdy zesplatňující dopis nelze za takovou upomínku považovat, neboť ta může logicky následovat až poté, co dlužník svůj dluh ve stanovené lhůtě nesplní. Jejím smyslem je totiž připomenout dlužníkovi jeho již existující dluh, aby nevznikaly zbytečné soudní náklady. Nicméně při rozhodování o nákladech řízení je nutno přihlédnout i k chování žalovaného po obdržení žaloby a k účelnosti takové výzvy (srov. Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 506/2015 ze dne 30.3.2015). Protože žalovaný po doručení žaloby smluvní pokutu nezaplatil, jeví se zbytečné trvat na zaslání úplné předžalobní upomínky pro zjevnou neúčelnost a nadbytečnost. 12. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).