10 C 163/2022-151 — Okresní soud v Semilech

1. Předmětem řízení dle žaloby podané dne 9. 6. 2022 byl nárok žalobce na peněžité plnění ve výši 100 849,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 43 942,73 Kč od 4. 6. 2022 do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 34 716 Kč od 4. 6. 2022 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že prostřednictvím elektronického způsobu sjednání – v tzv. klientské zóně žalobce – byla mezi účastníky dne 20. 8. 2021 uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] (pozn. soudu – dále v odůvodnění rozsudku případně jen Smlouva o úvěru), podle níž žalobce splnil převzatý závazek poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, když jej vyplatil způsobem sjednaným v článku IV. odst. 4.3. Smlouvy o úvěru. Celková částka sjednaná účastníky ke splacení úvěru žalovaným činila 55 584 Kč, z toho 30 000 Kč jistina úvěru a 25 584 Kč úroky z úvěru za sjednanou dobu trvání úvěru v délce 72 měsíců, žalovaný ji měl uhradit v 72 měsíčních splátkách po 772 Kč, a to vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Roční úroková sazba z úvěru byla sjednána 23% ročně (spolu s tím úrok z úvěru zároveň vyčíslen za 72 měsíců na konkrétně výše uvedených 25 584 Kč), tzv. RPSN na 38,73% ročně. Spolu se Smlouvou o úvěru strany sjednaly také doplňkové služby – samostatnou smlouvou o zřízení Doplňkové služby Podpora, která byla zároveň součástí Smlouvy o úvěru; za tyto tzv. doplňkové služby měl žalovaný hradit spolu se splátkou úvěru a úroků (ve výši 772 Kč měsíčně) také 526 Kč měsíčně, přičemž tyhle služby zahrnovaly jednak možnost odkladu 3 splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti a možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění, hospitalizace nebo nezaviněné ztráty zaměstnání. Žalobce měl nárok na zaplacení plateb za tzv. doplňkové služby (za dobu trvání úvěrového vztahu mělo jít o celkem 37 872 Kč) i v případě, že by se úvěr stal dříve splatným, než uplyne doba, na kterou byl sjednán. Žalovaný měl celkem hradit na splátkách úvěru, úroků a cen za doplňkové služby 1 298 Kč měsíčně, avšak uhradil jen 6 splátek, naposledy 15. 3. 2022. Žalobce v souladu se Smlouvou o úvěru žalovanému zaslal upomínku ze dne 20. 3. 2022, se kterou byla spojena povinnost žalovaného k náhradě částky upomínání 300 Kč, dále druhou upomínku 5. 4. 2022 – s povinností k náhradě nákladů 500 Kč (článek V. odst. 5.4. Smlouvy o úvěru). Při absenci reakce žalovaného na tyto výzvy pak žalobce dle článku V. odst. 5.5. Smlouvy o úvěru zesplatnil úvěr k 21. 4. 2022 a vyčíslil nároky vůči žalovanému na 100 919,17 Kč, z čehož v řízení uplatnil 100 849,75 Kč (jistina úvěru 28 761,82 Kč, úroky z úvěru 22 192,02 Kč, neuhrazená část plateb za doplňkové služby v celkové výši 34 716 Kč, náklady dvou upomínek – celkem 800 Kč a smluvní pokuta 14 380,91 Kč; přičemž žalobce zohlednil oproti těmto nárokům úhradu částky 1 Kč žalovaným před poskytnutím úvěru). K nároku na smluvní pokutu 14 380,91 Kč žalobce tvrdil, že zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru připouští (§ 122 odst. 3) hranici smluvní pokuty ve výši 50% z dosud nesplacené výše jistiny, reguluje, že souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru (a to maximálně zároveň do 200 000 Kč) tudíž v případě žalobce tato může z nesplacené jistiny 28 761,82 Kč zjevně požadovat 50% - 14 380,91 Kč. Konečně žalobce popsal, že žalovaný vůči úhradě svých závazků ze Smlouvy zaplatil 7 788 Kč jako 6 splátek, poslední z nich uhradil 15. 3. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v průběhu řízení byl procesně zcela nečinný. 3. Soud věc projednal v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.)), neboť žalobce se prostřednictvím svého právního zástupce z jednání omluvil a nežádal o odročení jednání, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. 4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkové okolnosti. 5. Z právního titulu, který dle žalobce byl rozhodným pro vznik jeho nároku vůči žalovanému, tj. z listiny Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne 20. 8. 2021 soud zjistil, že žalobce jako poskytovatel úvěru měl žalovanému coby spotřebiteli poskytnout úvěr ve výši celkem 30 000 Kč, který měl být čerpán dílčím způsobem tak, že částka 8 352 Kč měla být vyplacena na účet žalovaného č. [bankovní účet] do 5 dnů od účinnosti Smlouvy, částka 15 648 Kč měla být vyplacena dle žádosti žalovaného ve prospěch žalobce za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného ze smlouvy [číslo] ze dne 17. 8. 2021, a konečně částka 6 000 Kč měla být započtena na náklady žalobce specifikované v bodu 4.8. Smlouvy (tj. na 400 Kč za lustrum v registrech, 100 Kč za náklady na expresní vyplacení úvěru, 3 700 Kč na ostatní administrativní náklady žalobce, 1 200 Kč na odměnu zprostředkovateli za jeho činnost a 600 Kč na náklady na ověření úvěrového případu). Podle bodu 4.10 Smlouvy žalovaný prohlásil, že má pro účely úhrady spotřebitelského úvěru zřízen shora uvedený účet č. [bankovní účet], přičemž zároveň výslovně souhlasil s inkasem měsíčních splátek úvěru, konkrétně na částku 1 298 Kč (pozn. soudu zjevně splátka úvěru a úroků – 772 Kč, dále splátka 526 Kč za tzv. doplňkové služby) z tohoto účtu. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr, úrok v celkové výši 25 584 Kč (s výslovným uvedením celkové částky dlužné ze spotřebitelského úvěru – 55 584 Kč), a to dle článku 4.9., výše uvedenými splátkami 772 Kč měsíčně k 15. dni kalendářního měsíce (článek 5.1. Smlouvy). 6. Pokud částka 15 648 Kč z prostředků uvedených jako úvěr ze Smlouvy měla být dle shora uvedených ujednání použita na úhradu předchozího dluhu žalovaného vůči žalobci, pak existence tohoto dluhu byla prokázána smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou strany měly sjednat pouhé 3 dny před předmětnou Smlouvou. Okolnost, že žalovanému z této předchozí smlouvy byla vyplacena částka 12 000 Kč jako úvěr na výše uvedený účet č. [bankovní účet], byla prokázána výpisem z internetového bankovnictví žalobce. K poukázání platby 12 000 Kč došlo 17. 8. 2021. 7. Účet žalovaného č. [bankovní účet] byl jako jeho bankovní spojení uveden též v dokumentu ohledně předsmluvních informací (č. l. 27 spisu). 8. Žalobce prokázal výpisem z internetového bankovnictví ohledně svého účtu č. [bankovní účet], že provedla dne 20. 8. 2021 vůči žalovanému na jeho účet č. [bankovní účet] výplatu částky 8 352 Kč, zatímco vůči účtu [bankovní účet] poukázala částku 15 648 Kč, zároveň ohledně této částky informovala žalovaného potvrzením z 20. 8. 2021, že ji v souladu se Smlouvou použil k úplné úhradě závazků z předchozí smlouvy [číslo] ze dne 17. 8. 2021. 9. Okolnost, že částka 8 352 Kč skutečně byla do dispozice žalovaného připsána, byla prokázána zprávou vyžádanou soudem od [právnická osoba], díky níž má soud za prokázané, že žalovaný byl v srpnu 2021 majitelem předmětného účtu č. [bankovní účet], byl zároveň jeho jediným disponentem, přičemž 23. 8. 2021 byla na tento účet uvedená částky připsána z účtu žalobce č. [bankovní účet] pod VS korespondujícím číslu Smlouvy – [číslo]. 10. K procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy o úvěru uvedl žalobce tvrzení až na základě výzvy soudu (usnesení ze dne 14. 12. 2022, č. j. 10 C 163/2022-49). V obecné rovině vyložil, že takovou schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet pravidelně splátky spotřebitelského úvěru posoudil dle podepsaného dokumentu Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Měla dále za to, že fakt, že žalovaný zaplatil 6 splátek a k zesplatnění úvěru došlo až po 8 měsících od jeho uzavření, svědčí jednoznačně o tom, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena řádně a náležitým způsobem, plně v souladu s příslušnými právními předpisy. Uváděla, že měla k dispozici mj. doklady o výši příjmu žalovaného a výpisy z jeho bankovního účtu. Schopnost žalovaného úvěr splácet posuzovala i dle toho, že žalovaný neprocházel insolvenčním rejstříkem, centrální evidencí exekucí, databází neplatných dokladů; řídil se i absencí záznamu v lustraci [příjmení]. 11. Z žalobcem předložených důkazů ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalobce měl k dispozici potvrzení České správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 6. 2021 o výši invalidního důchodu žalovaného pro invaliditu třetího stupně – 16 791 Kč měsíčně. Dále bylo zjištěno, že disponovala výpisy z účtu žalovaného u [právnická osoba], č. [bankovní účet] (pozn. soudu – z účtu, ve vztahu ke kterému mělo na základě souhlasu žalovaného s inkasem probíhat splácení úvěru ze Smlouvy o úvěru) za období měsíců květen, červen a červenec 2021, tj. tří kalendářních měsíců před uzavřením Smlouvy o úvěru. Z těchto výpisů soud zjistil, že ve všech těchto měsících byl pravidelným, tím pádem spolehlivým příjmem žalovaného toliko uvedený invalidní důchod 16 791 Kč, spolu s částkou 550 Kč poskytovan