10 C 59/2023-31 — Okresní soud v Semilech

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 50 160 Kč jako příspěvků (ve výši 6 110 Kč, 5 720 Kč, 7 475 Kč, 6 825 Kč, 5 980 Kč a 16 250 Kč) z titulu § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, za vozidlo [registrační značka] a [registrační značka], [VIN kód] a [VIN kód], ke kterým žalovaný jako provozovatel neměl v období od 28. 2. do 31. 5. 2020, 25. 9. 2020 do 17. 1. 2021, resp. druhého z vozidel v období od 20. 10. 2020 do 15. 1. 202, a následně kontinuálně až do 7. 4. 2022 sjednáno povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, resp. v částkách 6 x 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb.). Žalovaný neuváděl žádné skutečnosti, jimiž by sporoval existenci nároku žalobkyně. K žalobě se vůbec nevyjádřil. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud rozhodl ve věci bez jednání, na základě listinných důkazů. S takovým postupem žalobkyně souhlasila již v podané žalobě, u žalovaného bylo možné takový souhlas dovodit postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. na základě doručené výzvy ohledně sdělení stanoviska žalovaného k rozhodnutí bez nařízení jednání (usnesení z 8. 3. 2023, č. j. 10 C 59/2023-16, doručené žalovanému dne 27. 3. 2023) a vzhledem k absenci negativního stanoviska žalovaného ohledně takového postupu ve lhůtě 21 dnů od doručení usnesení. Ze zprávy [stát. instituce], datované 17. 3. 2023, zn. OD [číslo] soud zjistil, že předmětná vozidla uvedená v 1. odstavci odůvodnění (reg. zn. [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo]) byla pro období rozhodná v této věci – jak je rovněž popsáno v prvním odstavci odůvodnění - registrováno na žalovaného jako vlastníka i provozovatele. Z výzev žalobkyně datovaných dnem 5. 11. 2020, 11. 3. 2021, 23. 9. 2021, 13. 12. 2021, 3. 3. 2022 a 26. 5. 2022, adresovaných žalovanému na adresu bydliště [obec a číslo], má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvků ve výši 6 110 Kč, 5 720 Kč, 7 475 Kč, 6 825 Kč, 5 980 Kč a 16 250 Kč za nepojištěná předmětná vozidla pro období uvedená v prvním odstavci odůvodnění, zároveň vždy uplatnila také náklady na uplatnění pohledávky 300 Kč. Uvedla, že vozidla jsou druhem osobního automobilu s objemem válců nad 1 850 cm3 a do 2 500 cm3, v těchto obdobích nebyla pojištěna po dobu 94, 88, 115, 105, 92 a 250 dní, a odkázala na zák. č. 168/1999 Sb. a povinnost mít každé vozidlo zapsané v registru silničních vozidel pojištěné tzv. povinným ručením. Poučila žalovaného o možnosti prokázat okolnosti vylučující vznik nároku žalobkyně na příspěvek, k čemuž uvedla podrobnosti na druhé straně výzvy. Konečně zmínila předchozí pojištění u [právnická osoba] v případě prvního z vozidel – pod č. smlouvy [číslo] (pojištění skončilo 21. 11. 2019), a dále u druhého z vozidel u [právnická osoba] pod č. smlouvy [číslo] (naposledy do 19. 10. 2020). Při právním hodnocení vzal soud v úvahu níže citovanou právní úpravu. Podle § 1 odst. 1 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb. ve znění účinném k období uvedeném v prvním odstavci odůvodnění nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle písm. b) téhož ustanovení může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Podle § 1 odst. 3 nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. Podle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 2 se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle odst. 6 povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Podle odst. 7 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. Podle § 2 odst. 1 vyhl. č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro – mj. h) osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. Podle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. činí výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč Podle § 1968 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. platí, že věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ke skutkovým a právním závěrům je uváděno následující. Žalobkyně jako příjemkyně příspěvků vlastníků, popř. provozovatelů motorových vozidel, které jsou provozovány bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to na základě zák. č. 168/1999 Sb. zjistila, že automobil uvedený v prvním odstavci odůvodnění neměl v tam uvedenou dobu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle registru vozidel byl provozovatelem i vlastníkem vozidla pro uvedenou dobu zaznamenán žalovaný, kterému proto žalobkyně zaslala výzvy uvedené shora ve skutkových zjištěních (u prvního z vozidel byla první výzva zaslána 5. 11. 2020, u druhého 11. 3. 2021, tj. vždy před uplynutím jednoho roku od vzniku povinnosti žalovaného zaplatit příspěvek, neboť tato povinnost vznikla u prvního z vozidel dne následujícího po zániku posledního pojištění, tj. dne 22. 11. 2019 a u druhého z vozidel ze stejného důvodu dne 20. 10. 2020, když od tohoto data nebyla vozidla pojištěna a roční lhůta podle § 4 odst. 6 zák. č. 168/1999 Sb. k uplatnění příspěvku by žalobkyni uplynula až 22. 11. 2020 či 20. 10. 2021) k zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1, ve výši dle § 4 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb., § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb. a stanovila splatnost příspěvků v jednotlivých výších – v součtu pak 48 360 Kč (94, 88, 115, 105, 92 250 dní po 65 Kč, ohledně této výše bylo uvedeno výslovně, že jde o denní sazbu příspěvku) do 60 dnů od doručení výzvy. Dále v některém z případů rovnou uplatnila i nárok na zaplacení poplatku spojeného s uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 cit. zák., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.) ve výši 300 Kč, případně žalovaného na vznik takového nároku alespoň upozorni