6 C 120/2016-473 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu vůči městu , adresa, a společnosti , právnická osoba, domáhala určení, že je vlastníkem domů č. p. , číslo, stojících na pozemcích p. č. St. , číslo, , , číslo, a , číslo, a pozemku p. č. St. , číslo, , jehož součástí je dům č. p. , číslo, , vše v k. ú. , adresa, s event. petitem na zaplacení částky 16 889 618 Kč s přísl., pokud soud nebude moci vyhovět primárnímu petitu z důvodu neexistence domů č. p. , čísla, . Částku 16 889 618 Kč žalobkyně odvodila z účetní hodnoty převáděného majetku uvedené v Zápisu o předání majetku. Dále se žalobkyně domáhala uložení povinnosti Sklárnám vydat historickou sbírku skla. Uvedla, že předmětné movité a nemovité věci, které byly původně ve vlastnictví státu a hospodařil s nimi státní podnik , právnická osoba, , byly privatizovány na základě vládou schváleného privatizačního projektu č. , číslo, . Dodatkem k privatizačnímu projektu měly být privatizovány také rozestavěné bytové jednotky v , adresa, , dům č. p. , číslo, a historická sbírka skla , Anonymizováno, , , právnická osoba, to bezúplatným převodem, neboť hodnota aktiv (tj. nemovitých věcí v ceně 16 889 618 Kč) a se zhruba rovnala hodnotě pasiv (tj. dluhu na věcech váznoucích). V první fázi privatizace byl tento majetek , právnická osoba, převeden na , právnická osoba, , jehož právním nástupcem je žalobkyně. K žádnému dalšímu platnému převodu již nedošlo, protože ve druhé etapě privatizace uzavřel , právnická osoba, s městem , adresa, dne 1. 8. 1993 dohodu o bezúplatném převodu, přičemž zastupitelstvo města o převzetí předmětného majetku nerozhodlo a ani o tom nejednalo. Dohoda je proto absolutně neplatná. K tomu žalobkyně odkázala na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 42 Cm 23/2006 - 1287 a související rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2858/2010 a 32 Cdo 937/2012.2. Žalovaný 1. navrhl žalobu zamítnout, neboť je řádným vlastníkem předmětných nemovitostí, které nabyl platně na základě dohody ze dne 1. 8. 1993 uzavřené s , právnická osoba, . Rozsudek č. j. 42 Cm 23/2006 – 1287 je žalobkyní účelově vykládán tak, aby vyzněl v její prospěch. Souhlas příslušného orgánu obce nebyl dán pouze s převzetím závazku, přičemž nabytí majetku a převzetí závazku nebylo bez dalšího spojeno a bylo možné ho samostatně schválit. Není pravdivé tvrzení žalobkyně, že se jednalo o jedno právní jednání, na základě kterého žalovaný nabyl majetek a zároveň na něj přešel závazek. Dále žalovaný zpochybnil právní zájem na podané žalobě a vznesl námitku promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný byl po dobu více než 22 let v dobré víře, že je oprávněným vlastníkem předmětných nemovitostí, a proto je vlastníkem nemovitostí minimálně z titulu vydržení.3. Soud již pravomocným částečným rozsudkem ze dne 22. 5. 2020, č. j. 6 C 120/2016-252, rozhodl o zamítnutí žaloby se ve vztahu k žalované 2) v části, ve které se žalobkyně domáhala určení svého vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu ve výši ½ na pozemku p. č. St. , číslo, v katastrálním území , adresa, , jehož součástí je stavba č. p. , číslo, a dále vydání historické sbírky skla. Předmětem řízení po tomto částečném rozsudku zůstala otázka vlastnictví k druhé polovině pozemku p. č. St. 49 a k budovám č. p. 593, 594 a 595 v katastrálním území , adresa, , o čemž soud pravomocně rozhodl rozsudkem č. j. 6 C 120/2016 – 309 tak, že určil vlastnictví žalobkyně k polovině pozemku p. č. St. , číslo, a k budovám č. p. , čísla, jako celku a ohledně budovy č. p. , číslo, žalobu zamítl. Vyšel ze závěru, že v části týkající se převodu nemovitých věcí a závazku z úvěru č. , číslo, je dohoda ze dne 1. 8. 1993 uzavřená mezi , právnická osoba, a žalovaným 1) neplatná, v důsledku čehož k převodu vlastnického práva k pozemku p. č. St. , číslo, a k budovám č. p. , čísla, na žalovanou nedošlo a vlastnictví zůstalo na straně převodce , právnická osoba, , resp. žalobkyně jako jeho nástupce. Dům č. p. , číslo, byl dle výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, i podle zápisu ve formuláři č. , číslo, popsán tak, že jsou hotové pouze základy a navezen materiál na hrubou stavbu. Existence domu č. p. , číslo, ke dni 1. 8. 1993 jako samostatné nemovité věci tedy nebyla prokázána, ke dni převodu neexistoval, a proto k němu nemohl mít , právnická osoba, vlastnické právo, které by mu zůstalo v důsledku neplatného převodu zachováno. Vlastnické právo tak vzniklo originálně výstavbou ve prospěch současného vlastníka, kterým je žalovaný 1). Protože v části primárního petitu (dům č. p. , číslo, ) byla žaloba zamítnuta, rozhodl soud v rozsudku č. j. 6 C 120/2016 – 309 také o eventuálním petitu na zaplacení částky 16 889 618 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, který zamítl z důvodu promlčení. V této části však byl rozsudek odvolacím soudem zrušen a soud o něm musel znovu rozhodnout, přičemž je vázán právním názorem odvolacího soudu, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení není promlčen. Žalobkyně následně svůj eventuální návrh na vydání bezdůvodného obohacení upřesnila na částku 935 689 Kč s ohledem na skutečnost, že primárnímu petitu nebylo vyhověno pouze ve vztahu k domu č. p. , číslo, , kdežto k ostatním nemovitostem bylo určeno vlastnické právo žalobkyně. Otázkou pro zbytek řízení tedy zůstalo, zda v důsledku neplatného převodu majetku na základě smlouvy ze dne 1. 8. 1993 vzniklo na straně žalované bezdůvodného obohacení a v jaké výši.4. Ke zjištění skutkového stavu ohledně shora uvedených otázek soud provedl následující důkazy.5. Fotografie předložené , tituly před jménem, , jméno FO, vyhotovené v roce 1993 ukazují dva na sebe navazující bytové domy těsně před dokončením, kdy jsou patrná 2 nadzemní patra budov opatřená venkovní omítkou a zakončená sedlovou střechou, z nichž jedna je dokončena a na druhé chybí pouze střešní krytina. , tituly před jménem, , jméno FO, k tomu při své výpovědi uvedl, že v dubnu 1993 již stály oba domy č. p. , čísla, . Dům č. p. , číslo, měl již dokončenou fasádu, střechu a lidé v něm bydleli již na Vánoce 1993. Dům č. p. , číslo, byl rovněž vybudován až po střechu, neměl pouze zabudovaná okna a střecha byla provizorně opatřená lepenkou. Dům č. p. , číslo, v roce 1993 ještě nestál, na místě byly pouze základy a navezen materiál na hrubou stavbu v podobě cihel, trámů a řeziva. Žádné obvodové zdi nebyly postaveny.6. Na formuláři č. , Anonymizováno, , na kterém je rozepsán privatizační projekt týkající se rozestavěných bytových jednotek, je uvedeno, že z celkového počtu 45 bytů je rozestavěno 23 bytů, z čehož 8 bytů je těsně před dokončením, dům má hotovou střechu, fasádu, omítky, nainstalované topení, chybí dodělat podlahy a několik stavebních úprav. 6 bytů je v domě, který navazuje na předcházející, ale pouze v hrubé stavbě bez omítek a bez definitivní krytiny. 9 bytů má pouze hotové základy a navezen materiál na hrubou stavbu. Majetek činí aktiva 15 971 211 Kč, cizí pasiva tvoří úvěr 15 421 211 Kč a neuhrazené faktury 550 000 Kč.7. Smlouvou ze dne 1. 8. 1993 , právnická osoba, a žalovaný 1. uzavřeli dohodu o bezúplatném převodu majetku, kdy podle privatizačního projektu č. , číslo, přešel do vlastnictví , právnická osoba, , tj. dům č. p. , číslo, s pozemkem p. č. St. , číslo, v k. ú. , adresa, , stavby obytných domů na pozemku p. č. , číslo, v k. ú. , adresa, a historická sbírka skla včetně výpůjček a zákresových knih v hodnotě 0 Kč s výhradou upřesnění dle účetní uzávěrky. Dohodou stran , právnická osoba, tento majetek převedl na město , adresa, , které jej přijalo. Za město dohodu podepsal starosta , jméno FO, .8. Zápisem o předání majetku dle privatizačního projektu č. , adresa, ze dne 1. 8. 1993 zástupci s. p. Crystalex a FNM předali městu nedokončenou bytovou výstavbu obytných domů, dům č. p. 96 se stavební parcelou a historickou sbírku skla včetně výpůjček a zákresových knih. Účetní hodnotu majetku 89 709 Kč činily aktiva 16 889 618 Kč a cizí zdroje 16 799 909 Kč.9. Rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 25. 4. 2014, č. j. , spisová značka, , byla vůči městu , adresa, zamítnuta žaloba o zaplacení úvěru ve výši 16 799 909 Kč ze smlouvy č. , číslo, ze dne 4. 1. 1993 a povinnost k úhradě této částky byla uložena , organizační složka státu, . V odůvodnění rozsudku na str. 6 je uvedeno, že se provedeným dokazováním nepodařilo zjistit, že by zastupitelstvo města , adresa, nejenom převzetí úvěru spolu s privatizovaným majetkem projednalo, ale že by o něm řádně rozhodlo. Za daného stavu nezbývá, než posoudit dohodu ze dne 1. 8. 1993 jako absolutně neplatnou s tím, že k absolutní neplatnosti musí soud přihlédnout z úřední povinnosti. Vzhledem k tomu, že na základě absolutně neplatné dohody nemohl privatizovaný majetek a tedy ani závazek k tomu majetku se vztahující přejít na město , adresa, , byla žaloba proti němu zamítnuta. K zaplacení žalované částky soud zavázal , organizační složka státu, , na které (resp. na jeho předchůdce , právnická osoba, ) přešel v první fázi privatizace majete