6 C 120/2022-88 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobci se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhali určení existence pozemkové služebnosti specifikované ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Tvrdili, že jsou vlastníky pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa]. Tento dům se od svého vzniku napojuje na stavební konstrukci stavby [adresa], stojící na pozemcích p. č. st. [číslo] a [číslo], které patří žalovanému. Ten proti napojení nikdy nevznesl žádné námitky. V roce 2018 přistoupili žalobci k rekonstrukci domu [adresa] a svůj záměr popsali i žalovanému, který souhlasil s přesahem společného úžlabí na jeho pozemek. V průběhu stavebního řízení č. j. [spisová značka] žalovaný odmítl udělit souhlas podle § 184a stavebního zákona a začal zpochybňovat existenci věcného břemene. Žalobci se proto domáhají určení pozemkové služebnosti, jak je specifikována ve výroku rozsudku, neboť ta dům žalovaného obtěžkávala již ode dne vzniku obou domů, a proto došlo k vydržení služebnosti. Žalobci nabyli dům [adresa] spolu se služebností v roce 2017 od původních vlastníků. Držba tohoto věcného práva byla ze strany žalobců poctivá, řádná a pravá a trvala nejméně 10 let při započtení držby práva předchozích vlastníků. Naléhavý právní zájem na určení služebnosti je dán tím, že v důsledku nepoctivého a obstrukčního jednání žalovaného není žalobcům umožněno získat příslušné veřejnoprávní povolení na stavební úpravy. Mohlo by dokonce dojít k odstranění jejich domu. Rekonstrukce domu [adresa] byla stavebním úřadem povolena na základě projektové dokumentace vypracované [titul] [příjmení]. V průběhu rekonstrukce bylo zjištěno napadení konstrukčních prvků domu dřevokazným hmyzem a špatný stavebně-technický stav. Zachování těchto prvků bylo ze statického pohledu nevyhovující. Tento stav nebylo možné před zahájením prací předvídat. Žalobci proto byli nuceni přistoupit k odstranění nevyhovujících konstrukcí. Na základě podnětu žalovaného provedl stavební úřad kontrolní prohlídku, při které shledal, že došlo k odstranění základových konstrukcí, k odchylkám v řešení společného úžlabí a k navýšení výšky hřebene domu žalobců. Dále žalobci poukazovali na následný postup stavebního úřadu, který je mimo jiné vyzval k doložení souhlasu žalovaného podle § 184a stavebního zákona. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že je vlastníkem stavby [adresa], která byla z hlediska užívání a konstrukčního propojení se stavbou [adresa] součástí jednoho horského stavení. Stavby byly od počátku propojeny stěnami, krovy a zádveřím a měly společné úžlabí, přičemž žádná ze střech nebyla v tomto místě vyšší a nepřesahovala ani nepatrnou částí na sousední stavbu. Stavební úřad v roce 2019 vydal územní souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru podle projektové dokumentace, podle které mělo společné úžlabí zůstat zachováno a stavba vikýře neměla stavbu navyšovat. Další výhrady žalovaný směřoval k nátlakovému a nepoctivému jednání žalobců, kteří ho neúplně informovali o rozsahu budoucích prací a jejich rizikovosti na statiku jeho domu. Žalovaný zpochybnil, že služebnost existovala po dobu potřebnou k vydržení a především poukázal na skutečnost, že žalobci v roce 2019 svou stavbu zcela odstranili, čímž skončil běh lhůty potřebné k vydržení. Umístěním nové stavby mohla započít běžet nová vydržecí doba, která v daném případě běžet nezačala, neboť se nejedná o držbu poctivou a pravou. Podstatné je také to, že stavba žalobců od svého vzniku nikdy svou střechou na pozemek žalovaného nepřesahovala a z toho důvodu nelze vydržet služebnost, která nikdy neexistovala. K povinnosti strpět technicko-provozní napojení nebyl předložen žádný důkaz, jak bylo toto napojení řešeno do doby odstranění stavby. I v tomto případě platí, že odstraněním stavby přestala lhůta k vydržení běžet a současná stavba žalobců je k domu žalovaného pouze přistavěna a žádné napojení není patrné. 3. Z obsahu podané žaloby vyplývá, že se žalobci domáhají určení existence věcného práva, které není zapsáno ve veřejném seznamu (§ 985 o. z.), přičemž na základě rozhodnutí soudu o existenci takového práva by k takovému zápisu došlo. Proto je dán naléhavý právní zájem na podané určovací žalobě podle § 80 o. s. ř. spočívající v uvedení stavu zapsaného v katastru nemovitostí do souladu se stavem skutečným. 4. K prokázání skutkového stavu provedl soud následující důkazy. 5. Výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] vedeným u [stát. instituce], [stát. instituce], je prokázáno, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je dům [adresa] stojící na pozemcích p. č. st. [číslo] a [číslo]. V oddílu C – věcná práva zatěžující nemovitost je list vlastnictví bez zápisu. 6. Výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] vedeným u [stát. instituce], [stát. instituce], je prokázáno, že žalobci jsou v režimu SJM vlastníky pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je dům [adresa] stojící na pozemku p. č. st. [číslo]. Nabývacím titulem byla smlouva kupní ze dne 22. 12. 2017 a právní účinky vkladu nastaly 3. 1. 2018. V oddílu C – věcná práva zatěžující nemovitost je list vlastnictví bez zápisu. 7. Koordinační situační výkres zachycuje navrhovaný stav tak, že dům žalobců na pozemku p. č. st. [číslo] bude upraven tak, že bude zbudován nový vikýř a okraj střechy bude přímo navazovat na okraj střechy sousedního domu žalovaného. Oba okraje tak budou tvořit společné úžlabí. Jihovýchodní pohled ukazuje, že mělo být zachováno původní úžlabí a hřeben střechy včetně vikýře domu [adresa] neměl být výše, než hřeben domu [adresa]. Rovněž štíty vikýřů obou domů byly v jedné výšce. 8. Předložené fotografie zachycují původní stav, ze kterého je patrné, že domy měly společné úžlabí, přičemž neexistoval žádný přesah na střechu sousedního domu, ať již ze strany domu [adresa] nebo domu [adresa]. Jejich střešní konstrukce byla fakticky ve stejné úrovni. Z fotografií dále vyplývá, že v průběhu výstavby byly zcela odstraněny všechny obvodové zdi domu [adresa] a vybudovány nové základy. Nová obvodová zeď byla vystavěna do výšky přesahující okraj střechy (okap) sousedního domu [adresa] a nový okraj střechy domu [adresa] přesahuje nad původní společné úžlabí a zasahuje až nad střechu domu [adresa]. 9. Podle protokolu z kontrolní prohlídky, kterou provedl MěÚ [obec], stavební úřad, dne 24. 11. 2020, bylo na místě zjištěno, že stavba domu na pozemku p. č. st. [číslo] je provedena v rozporu s vydaným oznámením stavebního záměru a ověřenou stavební dokumentací. Společné úžlabí bylo provedeno v rozporu s provedenou ověřenou projektovou dokumentací a došlo k navýšení výšky hřebene oproti původní povolené výšce. 10. Rozhodnutím MěÚ [obec] č. j. [spisová značka] a ŽP ze dne 4. 5. 2022 byli žalobci vyzvání, aby do 30. 6. 2022 předložili souhlas podle § 184a stavebního zákona od vlastníka pozemku p. č. st. [číslo] včetně souhlasu s technickým provedením a napojením konstrukcí na společné hranici pozemků p. č. st. [číslo] a [číslo]. 11. Rozhodnutím MěÚ [obec] č. j. [spisová značka] a ŽP ze dne 26. 8. 2022 bylo stavební řízení přerušeno do vyřešení předběžné otázky týkající se zřízení věcného břemene dohodou stavebníků a vlastníka sousedního pozemku p. č. st. [číslo] nebo zřízení takového věcného břemene soudem. 12. V rozhodnutí Krajského úřadu pro [územní celek] [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] dne 4. 4. 2023 bylo zrušeno rozhodnutí MěÚ [obec] č. j. [spisová značka] a ŽP. V odůvodnění je mimo jiné uvedeno, že naplnění obecných požadavků na umístění stavby nelze řešit zřízením služebnosti ke strpění stavebně-technického zásahu do sousední nemovitosti. Dále se uvádí, že v důsledku stavebních úprav se ze stavby [adresa] staly dvě provozně nepropojené stavby, které k sobě těsně přiléhají, tedy stavba vedle stavby. 13. Z dalších provedených důkazů nezjistil soud skutečnosti významné pro rozhodnutí věci, kdy se převážně jedná o postup správních orgánů při řešení rozporu schválené změny stavby se skutečným stavem. Podle § 1 odst. 1 o. z. je však uplatňování soukromého práva nezávislé na uplatňování práva veřejného. Jinými slovy postup stavebního úřadu při povolování stavby nemá na existenci věcného břemene vliv. Další důkazní návrhy zamítl soud pro nadbytečnost. 14. Podle § 1257 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. 15. Podle § 1260 odst. 1 o. z. se služebnost nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. 16. Podle § 1091 odst. 2 o. z. je k vydržení vlastnického práva k nemovité věci potřebná nepřerušená držba trvající deset let. 17. Podle § 1092 o. z. se do vydržecí doby ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce. 18. Z provedeného dokazování (především z předložených fotografií) vyplynulo, že domy [adresa] měly původně společné úžlabí, a to v jednotné vý