6 C 118/2024-21 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 14. 6. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 31 871,09 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným prostřednictvím mandatáře uzavřela dne 23. 1. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které mandatář poskytl žalovanému úvěr 21 000 Kč. Splatnost úvěru byla sjednána ve 30 měsíčních splátkách po 1 020 Kč počínaje 15. 2. 2023. Žalovaný nic neuhradil a dostal se do prodlení se splátkami splatnými 15. 2. 2023, 15. 3. 2023, 15. 4. 2023, 15. 5. 2023 a 15. 6. 2023. Z důvodu prodlení s úhradou splátek žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 16. 6. 2023. Dluh na splatných splátkách činil 5 100 Kč, na jistině 18 400,09 Kč, na smluvní pokutě 7 217 Kč (0,1 % denně z jistiny 18 400,09 Kč od 19. 7. 2023 do 14. 6. 2024) a 306 Kč (10 % ze 3 dlužných splátek), na úroku z prodlení 498 Kč, na poplatcích 450 Kč (3 upomínky à 150 Kč) a 200 Kč (za zesplatnění úvěru).2. Podle § 115a o. s. ř. rozhodl soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovaný žádné důkazy nepředložil a k žalobě se nevyjádřil.3. Podle smlouvy o úvěru ze dne 2. 3. 2023 se žalovaný jako dlužník a banka jako věřitel dohodli na poskytnutí úvěru 21 000 Kč určeného na pořízení mobilního telefonu, který se žalovaný zavázal uhradit ve 30 měsíčních splátkách po 1 020 Kč počínaje dnem 15. 2. 2023. Mobil byl zakoupen u společnosti , právnická osoba, která také jako mandatář uzavřela jménem žalobkyně úvěrovou smlouvu. Úrok byl sjednán ve výši 32,14 % ročně. Dále bylo sjednáno, že za každou měsíční splátku tvořenou splátkou jistiny, úroku a pojistného poplatku (bylo-li sjednáno placené pojištění), která nebude zcela uhrazena do Data splatnosti, zaplatí dlužník jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % z dlužné měsíční splátky. Pokud se dlužník ocitne současně v prodlení i s další měsíční splátkou, vzniká také nově povinnost zaplatit smluvní pokutu z této další měsíční splátky, která nebyla zaplacena ke svému Datu splatnosti. Ocitne-li se dlužník v prodlení s úhradou jiné Dlužné částky, než je měsíční splátka, vzniká mu povinnost platit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Dostane-li se dlužník do prodlení s úhradou tří a více měsíčních splátek a neuhradí-li veškeré Dlužné částky ani poté, co ho k zaplacení věřitel vyzve a poskytne k tomu lhůtu alespoň 30 dnů, může věřitel prohlásit jistinu úvěru za okamžitě splatnou. Stejné právo máme v případě, že se dlužník dostane do prodlení s úhradou tří a více splátek, které má povinnost platit na základě jiné smlouvy o úvěru či obdobné smlouvy, kterou spolu účastníci uzavřeli, a neuhradí-li dlužník Dlužné částky, přestože k tomu byl vyzváni a poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V těchto případech se stává dosud nesplacená jistina úvěru splatnou ke dni uvedenému v oznámení o okamžité splatnosti, které věřitel zašle společně s vyčíslením dlužné částky. Ke svým poměrům žalovaný ve Smlouvě uvedl čistý měsíční příjem 30 000 Kč, příjem domácnosti 55 000 Kč, výdaje na bydlení 5 500 Kč, ostatní výdaje 1 500 Kč, splátky ostatních úvěrů 7 000 Kč. Rovněž uvedl počet vyživovacích osob 2 a rodinný stav ženatý.4. Potvrzením o poskytnutí úvěru je doloženo, že dne 24. 1. 2023 byla ve prospěch prodávajícího , právnická osoba, odeslána žalobkyní částka 21 000 Kč. Podle tabulky umoření žalovaný neuhradil žádnou splátku a dopisem ze dne 29. 6. 2023 žalobkyně úvěr zesplatnila s ohledem na neplnění sjednaných splátek úvěru a vyzvala žalovaného k neprodlené úhradě dluhu. Odeslání dopisu je prokázáno poštovní dodejkou.5. Dopisem ze dne 26. 3. 2024 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu s poučením o možnosti podání soudní žaloby v případě nezaplacení.6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Z předložených listin soud zjistil, že mezi žalovaným a žalobkyní byla dne 2. 3. 2023 uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému účelový úvěr 21 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 30 měsíčních splátkách po 1 020 Kč. Žalobkyně však ani přes výzvu soudu a poučení o následcích nepředložila důkazy k tomu, že náležitě zkoumala úvěruschopnost žalovaného podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to zjištěním a ověřením jeho příjmů a výdajů. V takovém případě je sjednaná smlouva neplatná podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní (k tomu srov. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18). Žalobkyně sice sdělila, v jakých registrech hledala informace o žalovaném, nicméně základní povinnost v podobě ověření tvrzeného příjmu ve výši 30 000 Kč neprovedla. Rovněž ostatní výdaje ve výši 1 500 Kč lze v případě ženatého dlužníka se dvěma vyživovacími povinnostmi považovat za jednoznačně podhodnocené, přičemž věřitel se s tímto spokojil a neprovedl ani žádný vlastní výpočet nákladů posuzované osoby založený na podložených statistických datech. V tomto ohledu soud uvádí, že ani přes deklaraci povinnosti dlužníka uvést úplné a pravdivé informace není věřitel zbaven povinnosti uvedené informace řádně a důvěryhodně ověřit. Pokud žalobkyně odkazuje na možné trestní následky ohledně uvedení nepravdivých údajů při uzavírání úvěrové smlouvy, pak hrozba trestního stíhání sama o sobě negarantuje správnost uvedených údajů, a proto je povinnost věřitele k náležitému zkoumání úvěruschopnosti za účelem ochrany společnosti před neuváženým zadlužováním výslovně uvedena v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Nesplnění zákonem uložené povinnosti nelze omlouvat tím, že druhé straně v případě neuvedení správných údajů hrozila trestněprávní sankce. Neprovedení řádného posouzení úvěruschopnosti ze strany věřitele se projevilo i v tom, že žalovaný nevrátil na poskytnutý úvěr ani korunu.11. Výplatou částky 21 000 Kč ve prospěch žalovaného na základě neplatné smlouvy tedy vzniklo žalovanému bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z. a žalovaný je povinen částku 21 000 Kč vrátit, a to bez dalších sjednaných úroků a poplatků, neboť k těmto ujednáním nelze pro neplatnost smlouvy přihlížet. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 21 000 Kč a pro částku 10 871,09 Kč včetně příslušenství žalobu zamítl.12. S ohledem na neplatnost smlouvy nenastala splatnost úvěru dle smlouvy ani dle zesplatňujícího dopisu, ale žalovaný je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené svým schopnostem. Protože splatnost závazku odpovídajícího bezdůvodnému obohacení je dána zákonem právě v ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, platí ust. § 1958 odst. 1 o. z., podle kterého je-li čas plnění jinak stanoven (v daném případě zákone