6 C 122/2024-18 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 26. 1. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 41 302,42 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 8. 4. 2016 mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, (dále jen banka), na základě které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr 10 000 Kč čerpaný prostřednictvím kreditní karty. Úvěr se žalovaný zavázal splatit měsíčními splátkami ve výši min. 5 % z čerpané částky úvěru, minimálně 500 Kč. Měsíční platba za pojištění byla sjednána ve výši 1 % z výše měsíční splátky a úroková sazba činila 25,08 % ročně. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, a proto banka od smlouvy odstoupila a prohlásila dne 31. 7. 2023 úvěr za splatný. Ke dni zesplatnění činil dluh na jistině 40 622,92 Kč, na úroku 4 303,99 Kč, na poplatcích 725 Kč a na smluvní pokutě 462,50 Kč.2. Podle § 115a o. s. ř. rozhodl soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovaný žádné důkazy nepředložil a k žalobě se nevyjádřil.3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupení pohledávky žalobkyni je doloženo smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 16. 8. 2023 a oznámením věřitele o postoupení ze dne 28. 8. 2023. Žalobkyně je proto oprávněna k podání žaloby.4. Podle smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 12. 4. 2016 se žalovaný jako dlužník a banka jako věřitel dohodli na poskytnutí revolvingového úvěru 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v měsíčních splátkách ve výši min. 5 % z čerpané částky úvěru, minimálně 500 Kč. Měsíční platba za pojištění byla sjednána ve výši 1 % z výše měsíční splátky, poplatek za správu a vedení úvěrového účtu 69 Kč a úroková sazba činila 25,08 % ročně. Dále byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta za prodlení s úhradou splátky s povolením odkladu (4 % z odložené splátky), pokuta za spuštění vymáhacího procesu 400 Kč, pokuta za druhé a další spuštění vymáhacího procesu 800 Kč, pokuta za prodlení delší než 30 dnů 8 % ze splátky, poplatek za 1. upomínku 100 Kč a poplatek za 2. upomínku 200 Kč.5. Přihláškou k pojištění se banka jako pojistitel a žalovaný jako pojistník dohodli na pojištění k revolvingovému úvěru se sjednaným pojistným 1 % z výše sjednané měsíční splátky.6. Z historického výpisu revolvingového úvěru soud zjistil, že žalovaný počínaje 20. 4. 2016 průběžně čerpal revolvingový úvěr, dohodnuté splátky však nehradil řádně a včas a poslední úhradu provedl dne 17. 1. 2023 ve výši 6 000 Kč. Celkem čerpal 150 488,80 Kč (jedná se o součet položek označených ve výpisu jako Čerpání FMRB F, FIN.VE PROSP. KLT a FIN.VE PROSP. PJC) a uhradil 140 118 Kč, což je výslovně uvedeno v závěru výpisu.7. Dopisem ze dne 27. 6. 2023 žalobkyně odstoupila od smlouvy o revolvingovém úvěru s účinky ke dni 31. 7. 2023 a vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 46 115 Kč.8. Dnem 11. 1. 2024 je datována předžalobní upomínka, ve které právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Z předložených listin soud zjistil, že mezi žalovaným a bankou byla uzavřena smlouva o úvěru, ve které se banka zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr 10 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v dohodnutých splátkách včetně sjednaného úroku a poplatků. Žalobkyně však ani přes výzvu a poučení soudu nepředložila důkazy k tomu, že banka náležitě zkoumala úvěruschopnost žalovaného podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to zjištěním a ověřením jeho příjmů a výdajů. Banka se v daném případě spolehla na tvrzení žalovaného ohledně jeho příjmu, který žalovaný uvedl ve výši 20 000 Kč, aniž by tuto skutečnost nějak ověřila a blíže nezkoumala ani jeho ostatní závazky lustrací v příslušných databázích či další výdaje. V takovém případě je sjednaná smlouva neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).13. Z historického výpisu plyne, že žalovaný průběžně vyčerpal pro své potřeby částky 150 488,80 Kč a uhradil 140 118 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit rozdíl mezi čerpanou a zaplacenou částkou ve výši 10 370,80 Kč představující bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, kterého se mu dostalo na základě neplatné úvěrové smlouvy. V části převyšující tuto částku soud žalobu zamítl včetně požadovaných úroků, poplatků a smluvní pokuty, neboť k těmto ujednáním nelze pro neplatnost smlouvy přihlížet.14. Úrok z prodlení soud přiznal podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. pouze z částky 10 370,80 Kč. S ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy nenastala splatnost úvěru dle smlouvy, ale je vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z. Dopisem ze dne 27. 6. 2023 vyzvala banka žalovaného k plnění do 31. 7. 2023. Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení od následujícího dne do zaplacení a ve zbytku požadovaného úroku z prodlení žalobu zamítl.15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. Žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, nicméně v řízení neučinil žádné účelně vynaložené úkony, když jeho vyjádření fakticky nepřineslo žádné skutkové tvrzení ani důkazy.