6 C 213/2023-40 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 27. 8. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 33 540 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 26. 5. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, resp. 30 000 Kč na základě Dodatku ze dne 29. 6. 2020. Úvěr se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách 600 Kč, resp. 900 Kč spolu s úrokem 16,90 % ročně a dalšími poplatky. Protože žalovaný neplatil splátky řádně a včas, prohlásila žalobkyně úvěr za splatný dne 25. 11. 2022 a žalovaný ke dni 17. 7. 2023 dluží na jistině 30 000 Kč, 3 540 Kč na poplatcích, 4 996,10 Kč na kapitalizovaném úroku a 2 921,56 Kč na úroku z prodlení. 2. Podle § 115a o. s. ř. rozhodl soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovaný žádné důkazy nepředložil a k žalobě samé se nevyjádřil. 3. Podle předložené smlouvy uzavřel dne 26. 5. 2020 žalovaný s žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v měsíčních splátkách 600 Kč vždy k 20. dni v měsíci. Úroková sazby byla dohodnuta ve výši 16,90 % ročně. Žalovaný se rovněž zavázal zaplatit poplatek za využití účtu Peníze na klik 50 Kč za každé čerpání. Podle čl. 7 písm. a/ Smlouvy se za porušení smlouvy ze strany žalovaného považuje prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce nebo prodlení s úhradou více než 2 splátek. V takovém případě byla žalobkyně podle čl. 7 písm. b/ Smlouvy oprávněna prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. Nedílnou součástí smlouvy byl Ceník žalobkyně a Všeobecné obchodní podmínky. Dodatkem ze dne 29. 6. 2020 byl úvěrový limit navýšen na 30 000 Kč a došlo ke změně úvěrové splátky na 900 Kč měsíčně. 4. Dle historie z úvěrového účtu a výpisu z účtu č. [bankovní účet] žalovaný průběžně čerpal revolvingový úvěr počínaje dnem dne 26. 5. 2020. Dohodnuté splátky žalovaný nehradil řádně a včas, poslední úhradu provedl 20. 7. 2022 a ke dni 25. 11. 2022 dlužil 30 000 Kč na jistině, 3 450 Kč na poplatcích, 2 083,60 Kč na úroku a 9,06 Kč na úroku z prodlení. 5. Dopisem ze dne 26. 11. 2022 prohlásila žalobkyně úvěr za splatný ke dni 25. 11. 2022 a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu 35 633 Kč. 6. Dopisem ze dne 17. 7. 2023 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu s upozorněním na možné soudní řízení. 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 30 000 Kč. Žalobkyně své smluvní povinnosti splnila, žalovaný však dohodnuté splátky nesplácel, a proto žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr prohlásila za splatný ke dni 25. 11. 2022. Ujednání o zesplatnění úvěru za určitých podmínek shledal soud v souladu s úpravou úvěrové smlouvy § 2395 a násl. s odkazem na ust. § 1 odst. 2 o. z., podle kterého nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Žalovaný ke dni 17. 7. 2023 dluží na jistině 30 000 Kč, na poplatcích 3 540 Kč, na kapitalizovaném úroku 4 996,10 Kč a na kapitalizovaném úroku z prodlení 2 921,56 Kč. Protože žalovaný zůstal v řízení nečinný a neprokázal, že by dlužnou částku uhradil, soud žalobě vyhověl. Přiznaný úrok z prodlení má oporu v § 1970 o. z. a § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. a smluvní úrok je dán ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 9. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany věřitele podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud posoudil jako dostatečné a tedy nezakládající neplatnost smlouvy o zápůjčce, která je podle § 87 odst. 1 zákona neplatností absolutní (k tomu srov. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). Věřitel vycházel z příjmů uvedených dlužníkem, přičemž tyto údaje ověřil výpisem z účtu a lustrací v příslušných databázích. Výdaje žalobkyně stanovila v souladu se svým ekonomickým modelem. Při zohlednění příjmů a výdajů, sjednané výši splátky a existence stávajících závazků neshledal soud žádnou okolnost, která by nasvědčovala tomu, že žalovaný nebude schopen sjednaný úvěr řádně splácet. 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, prokázala odeslání předžalobní výzvy, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 1 342 Kč, mimosmluvní odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby - § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhrada 21 % DPH v částce 378 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem 3 520 Kč. Žalovaný je povinen nahradit náklady žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Odměnu za vyjádření ze dne 19. 1. 2024 soud žalobkyni nepřiznal, neboť bylo její povinností vylíčit rozhodné skutečnosti a předložit důkazy již spolu s podanou žalobou. Doplnění žaloby na výzvu soudu proto nelze považovat za účelný úkon, který způsobil žalovaný svou procesní obranou. 11. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).