3 C 33/2026-19 – Okresní soud v Semilech

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobci částku 38 599,21 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, . Žalobce tvrdil, že dne 20. 7. 2025 byla mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalované na její žádost a v její prospěch finanční prostředky, a to postupně nebo opakovaně až do výše úvěrového rámce 38 500 Kč. Žalovaná podle tvrzení žalobce načerpala částku 38 500 Kč. Smlouva byla podle žalobce uzavřena elektronicky prostřednictvím klientské zóny a aplikace plnící funkci služby vytvářející důvěru, přičemž uzavření smlouvy mělo být potvrzeno rovněž navazujícími úkony žalované, zejména provedením verifikační platby. Žalovaná se zavázala hradit úvěr alespoň v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce až do úplného splacení úvěru. Minimální splátka byla ke dni posledního čerpání stanovena částkou 1 925 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaná porušila smlouvu tím, že neuhradila minimální měsíční splátku splatnou dne 15. 10. 2025. Žalobce ji proto upomínal první upomínkou ze dne 20. 10. 2025 a druhou upomínkou ze dne 5. 11. 2025. Jelikož ani poté nedošlo k úhradě, žalobce přistoupil k zesplatnění jistiny úvěru a dne 21. 1. 2026 zaslal žalované předžalobní výzvu, zesplatnění úvěru a oznámení o převzetí právního zastoupení, ve které ji vyzval k úhradě dluhu nejpozději do 4. 2. 2026. Žalobce v řízení požadoval zaplacení částky 38 369 Kč představující podle jeho tvrzení zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, částky 230,21 Kč představující smluvní pokutu, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 486,35 Kč vypočteného sazbou 57,99 % ročně z částky 38 369 Kč za dobu od 16. 10. 2025 do 13. 1. 2026, nákladů na upomínky ve výši 1 000 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 43 855,35 Kč od 5. 2. 2026 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobce dále tvrdil, že před uzavřením smlouvy řádně posoudil úvěruschopnost žalované, přičemž odkázal zejména na přílohu smlouvy obsahující rozbor posouzení úvěruschopnosti.2. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalované doručena na adresu, kde je hlášena k trvalému pobytu, postupem podle § 49 o. s. ř. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovaná poučena o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaná se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřila. Žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání výslovně souhlasil. Protože byly splněny podmínky podle § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání.3. Ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobce poskytnout žalované jako spotřebitelce neúčelový revolvingový úvěr a závazek žalované poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobce je ve smlouvě označen jako poskytovatel, žalovaná jako spotřebitelka. Úvěr byl sjednán jako neúčelový revolvingový úvěr na dobu neurčitou. Úvěrový rámec byl sjednán ve výši 38 500 Kč. Podle smlouvy měla být první tranše ve výši 38 500 Kč vyplacena na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala vrátit celkovou výši úvěru nejpozději do 72 měsíců od okamžiku čerpání poslední tranše úvěru. Zápůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná roční úroková sazba ve výši 57,99 % ročně z čerpané a dosud nesplacené části jistiny. Roční procentní sazba nákladů byla ve smlouvě uvedena ve výši 76,18 %. Celková částka, kterou měla žalovaná podle příkladu ve smlouvě zaplatit, činila při vyčerpání celého úvěrového rámce a splácení po dobu 72 měsíců částku 138 600 Kč. Smlouva dále obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna hradit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši alespoň 5 % z částky čerpané a dosud nesplacené výše jistiny k okamžiku čerpání poslední tranše, zaokrouhleno na celé koruny nahoru, přičemž ke dni uzavření smlouvy činila minimální splátka částku 1 925 Kč a byla splatná vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Smlouva dále obsahovala ujednání o nákladech upomínek ve výši 500 Kč za první upomínku a 500 Kč za druhou upomínku, ujednání o možnosti zesplatnit jistinu úvěru při neuhrazení celé dlužné částky ani po dvou upomínkách a ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z vyčíslené dlužné částky v případě, že žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí vyčíslenou dlužnou částku ve lhůtě uvedené v předžalobní výzvě.4. Ze smlouvy soud dále zjistil, že smluvní strany sjednaly elektronické uzavření smlouvy prostřednictvím klientského účtu. Podle smlouvy měla žalovaná po projeveném zájmu o finanční služby obdržet odkaz do klientského účtu a unikátní SMS kód, po jehož zadání jí měl být zřízen přístup. Po doplnění potřebných údajů jí měl být nabídnut konkrétní finanční produkt a předložena smluvní dokumentace. Pro účely podpisu smluvní dokumentace měla být žalovaná přesměrována do aplikace plnící funkci služby vytvářející důvěru, kde se autorizovala jedinečným SMS kódem zaslaným na její telefonní číslo , tel. číslo, poté mohla k předloženým dokumentům připojit podpis v elektronické podobě. Smlouva byla podle smluvní dokumentace uzavřena dne 20. 7. 2025 a účinnou se měla stát připsáním verifikační platby žalované na účet žalobce.5. Z přílohy č. 1 smlouvy označené jako Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele soud zjistil, že žalobce před uzavřením smlouvy posuzoval úvěruschopnost žalované na základě údajů o jejích příjmech, nákladech na bydlení, nákladech domácnosti, finančních závazcích, povinných výdajích, výdajích na sázení a hazardní hry a další rezervní částce. Žalovaná deklarovala měsíční příjem 37 000 Kč, na bankovním účtu byl zjištěn příjem 17 939 Kč a žalobce pro další výpočet použil nižší z těchto částek, tedy 17 939 Kč. Náklady na bydlení žalovaná deklarovala ve výši 3 000 Kč, na bankovním účtu nebyly zjištěny, žalobce však použil minimální fixní hodnotu 8 000 Kč. Náklady domácnosti byly žalovanou deklarovány ve výši 0 Kč, na bankovním účtu byly zjištěny ve výši 1 685 Kč, žalobce však použil minimální fixní hodnotu 6 000 Kč. Finanční závazky žalované byly podle jejího prohlášení, bankovního účtu i údajů z pozitivního registru SOLUS ve výši 0 Kč. Povinné výdaje byly vyhodnoceny ve výši 0 Kč a náklady na sázení a hazardní hry rovněž ve výši 0 Kč. Žalobce dále odečetl rezervní částku 2 000 Kč. Výsledný finanční zůstatek žalované byl v příloze vypočten částkou 1 939 Kč. V závěru přílohy žalobce uvedl, že žalovaná má dostatečný zůstatek na splácení měsíční splátky úvěru, která podle smlouvy činí 1 925 Kč. Z přílohy soud dále zjistil, že žalobce provedl lustraci neplatných dokladů, insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, registru SOLUS a interní databáze. Podle výsledků uvedených v příloze nebyl doklad žalované veden jako ztracený ani odcizený, žalovaná se nenacházela v aktivním insolvenčním řízení, nebyla proti ní vedena aktivní exekuce, měla výbornou platební morálku, její měsíční finanční závazky podle SOLUS činily 0 Kč a interní databáze žalobce vykazovala pozitivní nebo žádné zkušenosti.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86