10 C 245/2021-30 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že jako výlučná vlastnice bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v [obec] a spoluvlastnického podílu o velikosti ID [číslo] na společných částech budovy a pozemku uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o nájmu bytu [číslo] na základě níž byl žalovaný povinen platit nájemné 9 000 Kč měsíčně. Doba nájmu byla ujednána do 30. 6. 2021. Žalovaný nájemné řádně nehradil, proto žalobkyně smlouvu dle § 29/1991 o.z. vypověděla a nájem skončil 18. 5. 2021. Od 19. 5. 2021 žalovaný užívá byt bez právního důvodu. Žalovaný dluží na nájemném za měsíce únor, březen, duben/ 2021 po 9 000 Kč měsíčně, za část měsíce května 5 226 Kč, celkem částku 32 226 Kč. Žalovaný se po ukončení nájmu bezdůvodně obohatil za část měsíce května 2021 ve výši 3 741 Kč, za červen ve výši 9 000 Kč a červenec ve výši 3 484 Kč, celkem ve výši 16 258 Kč. Žalovaný dluží žalobkyni částku v úhrnné výši 48 484 Kč s úroky z prodlení od splatnosti jednotlivého měsíčního nájemného a od splatnosti bezdůvodného obohacení ode dne doručení žalobního návrhu do zaplacení. 2. O žalobě soud rozhodl dle § 115 a) o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možné rozhodnout pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ust. § 101 odst. 4, když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili. 3. Žalobkyně předložila listinné důkazy – informace o jednotce [číslo] nájemní smlouvu uzavřenou se žalovaným dne [datum], výpověď ze smlouvy o nájmu bytu, a upomínky. Obsah těchto listin je v souladu se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě. Bylo zjištěno, že žalobkyně jako vlastník bytu [číslo] v domě [adresa] v [obec] pronajala žalovanému byt na dobu určitou do 30. 6. 2021, nájemné bylo sjednáno ve výši 9 000 Kč měsíčně. Žalobkyně vypověděla nájem bytu pro neplacení nájemného dne 10. 5. 2021 v souladu s ust. § 2291 o.z., nájem bytu skončil 18. 5. 2021. Žalovaný dluží za měsíce 2, 3, 4 a část 5/ 2021 částku 32 226 Kč a za část měsíce 5/ 2021 a celý 6/ 2021 a část 7/ 2021 částku 16 258 Kč. Žalovaný celkem dluží 48 484 Kč. Z doručenky o doručení žaloby bylo zjištěno, že písemnost byla uložena a připravena k vyzvednutí na poště dne 30. 9. 2021. Upomínkami byl vyzván k úhradě dlužné částky. 4. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 2201 a § 2295 o.z. Z těchto ustanovení vyplývá, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to, pronajímateli nájemné. Pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemci byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Z § 1970 o.z. vyplývá, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 5. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Dle nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky ze dne [datum] se žalovaný stal nájemcem bytu [číslo] v domě [adresa] v [obec]. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, do 30. 6. 2021. Výpovědí z nájmu bytu byl nájemní poměr ukončen ke dni 18. 5. 2021. Žalovaný dluží nájemné od února 2021 do 18. 5. 2021 ve výši 32 226 Kč a za období od 19. 5. 2021 do 12. 7. 2021 náhradu nájemného ve výši 16 258 Kč. S ohledem na absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky soud žalobě vyhověl a rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit dlužnou částku. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou peněžité částky, je proto povinen zaplatit žalobkyni požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 o.z., když výše úroků z prodlení je v souladu s ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Soud je vázán žalobou, proto byl přiznán úrok z prodlení z částky 3 484 Kč ode dne doručení žaloby žalovanému, tj. od 2. 10. 2021, když žalobkyně se domáhala plnění z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř. 6. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, má proto vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 3 060 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonala v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 3 060 Kč, 3 x 300 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 13 téže vyhlášky, soudní poplatek 2 425 Kč (DPH žalobkyně výslovně nepožadovala). Žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení ve výši 12 505 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.