16 C 430/2020-33 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že společnost [právnická osoba] (dále jen [anonymizováno]“), jakožto postupitel a žalobce, jakožto postupník, uzavřeli dne [datum] Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení splatných pohledávek [anonymizováno] za jejími dlužníky. [anonymizováno] uzavřela se žalovaným dne 2015 [číslo] Smlouvu o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě téhož dne poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 1500 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo dlužník jakožto žadatel uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice, účinné od 10. 11. 2014, se všemi přílohami (dále jen„ VOP“). Smluvní strany si dohodly (přesné znění v čl. 3 VOP), že Smlouva je považována za uzavřenou okamžikem, kdy [anonymizováno] poskytne žalovanému zápůjčku na základě žádosti žalovaného. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta v den schválení poskytnutí zápůjčky [anonymizováno]. Smlouva (v důkazech pod názvem„ [jméno] application“) byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách [anonymizováno], resp. formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil s VOP a s informacemi v nich uvedených, které jsou zároveň k dispozici na internetových stránkách [anonymizováno], a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. V této žádosti žalovaný rovněž uvedl údaje o svém rodném čísle, o čísle svého dokladu totožnosti a o čísle svého bankovního účtu. Žalovaný se zavázal vrátit [anonymizováno] zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky (přesné znění v čl. 8 VOP) (do) dne 07.07.2015. Pro odstranění veškerých nejasností žalobce uvádí, že bylo-li období mezi dnem poskytnutí zápůjčky a dnem splatnosti zápůjčky rovno 32 dnům nebo kratší než 32 dní, je zápůjčka společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky splatná v den splatnosti (přesné znění v čl. 5 VOP), tj. 07.07.2015. Bylo-li období mezi dnem poskytnutí zápůjčky a dnem splatnosti zápůjčky rovno 33 dní nebo delší než 33 dní, pak je zápůjčka společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky splatná v pravidelných měsíčních splátkách ve stejné výši (přesné znění v čl. 5 VOP), dle podrobného rozpisu uvedeného na faktuře (podrobněji viz dále v tomto odstavci), tj. nejpozději do 07.07.2015. Zápůjčka spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky musela být splacena v českých korunách v dohodnutém období, jak je uvedeno na faktuře. Toto období začalo běžet od data, kdy byla zápůjčka převedena na bankovní účet uvedený dlužníkem v žádosti o poskytnutí zápůjčky, nebo v den, kdy byla zápůjčka dlužníkovi vyplacena. Výplaty provedené prostřednictvím [anonymizováno] se pro tento účel považují za provedené tři kalendářní dny po schválení žádosti o poskytnutí zápůjčky [anonymizováno]. Dokud nebyly částky uvedené na faktuře zaplacené, byla faktura k dispozici na účtu a mohla být uložena ve formátu pdf. Dlužník mohl [anonymizováno] rovněž požádat, aby mu byla faktura zaslána na jeho osobní e-mail nebo bezplatně poštou. Faktura obsahovala celkovou částku, která má být zaplacena, a tato částka byla dále rozdělena na jistinu zapůjčené částky a poplatek za poskytnutí zápůjčky. Faktura rovněž obsahovala zápůjční dobu, výši měsíčních splátek (jen u zápůjček s dobou splatnosti rovnu 33 dnům a delší dobou splatnosti), datum splatnosti, dále číslo účtu, na který mají být platby poukazovány. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením zápůjčky, když (do) dne 07.07.2015 zápůjčku [anonymizováno] ani částečně nesplatil. V tento den nastala splatnost celého dluhu. Žalovaný nesplnil svou povinnost vrátit [anonymizováno] zápůjčku řádně a včas. Žalovaný nereagoval ani na výzvy [anonymizováno] k zaplacení pohledávky, ani na oznámení [anonymizováno] o postoupení pohledávky, a v poslední řadě ani na předžalobní upomínku právního zástupce žalobce. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině zápůjčky částku ve výši 1500 Kč, která se skládá z části nevrácené zápůjčky, tj. z neuhrazené jistiny poskytnuté zápůjčky. Vedle částky ve výši 1500 Kč žalobce požaduje po žalovaném zaplacení příslušenství pohledávky, a to výhradně jen zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení. Ve výzvě byl žalovaný poučen, že pokud ve stanovené lhůtě svůj dluh žalobci neuhradí, vystavuje se riziku podání žaloby, v důsledku čehož se může jeho dlužná částka dále navyšovat. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k jednání se nedostavil. K jednání se nedostavila též žalobkyně ani její zástupce. Vzhledem k výše uvedenému soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Ke stavu věci soud zjistil, že byla předložena listina nazvaná v žalobě,,smlouva,, jinak nadepsaná,,loan application info“, která je jen částečně srozumitelná. Soudu dále byla předložena listina nazvaná,,Prohlášení [číslo] obsahující identifikaci žalovaného včetně záznamu čísla bankovního účtu, s tím, že žalovanému je poskytována částka 1 500 Kč s roční úrokovou sazbou 401,50 % Kč, na označený bankovní účet s datem splatnosti celkové částky 5. 7. 2015. Tato listina měla být vytvořena dne 5. 6. 2015 a nese podpis žalovaného. Dle,,potvrzení o provedené platbě,, ze dne 5. 6. 2015 byla žalovanému vyplacena částka 1 500 Kč na účet uvedený v prohlášení. Přípisem ze dne 19. 1. 2018 sděluje právní předchůdce žalobkyně postoupení pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Ze dne 7. 5. 2020 pochází výzva k úhradě dluhu, která byla odeslána 15.5.2020. 4. Na základě výše zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Primárně se soud zabýval tím, zda byla mezi účastníky uzavřena smlouva o zápůjčce jak tvrdí žalobkyně (v listinách předložených soudu označována jako smlouva o úvěru), podle ust. § 2390 o.z., případně o úročné zápůjčce, dle ust. § 2392 odst. 1 o.z. a dospěl k závěru, že ano. A to na základě litiny nazvané,,Prohlášení [číslo]. Pokud jde o listinu nesoucí název,,loan application info“, kterou žalobkyně nazývá smlouvou o půjčce, tato je pouze částečně srozumitelná, neboť byla předložena pouze v anglickém jazyce, ale i pokud soud pomine tuto skutečnost, je zřejmé, že z této písemnosti jakékoliv jednání žalovaného (tím méně návrh k uzavření smlouvy), dovodit nelze. Jedná se pouze o shromáždění údajů o tvrzeném úvěru, aniž z ní je možno zjistit, kým byla vytvořena a na základě jakých zdrojů a nelze toto zjistit ani z žádného jiného označeného důkazu. 5. Výsledkem těchto úvah soudu je závěr, že žalovanému vznikla žalobkyni vrátit půjčenou jistinu ve výši 1 500Kč Vedle uvedené částky, je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. úrok z prodlení dle ust. § 1970 obč. zák. 6. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení zastoupeného žalobce se soud nejprve zabýval otázkou, zda tyto náklady se zastoupením vynaložil účelně a následně se zabýval otázkou, zda takto vynaložené náklady byly přiměřené co do své výše. Věřitel, který vymáhá postoupením nabytou pohledávku, je v soudním řízení zastoupen advokátem vždy důvodně a náklady s tímto zastoupením spojené je třeba hodnotit jako účelně vynaložené ve smyslu ustanovení § 142 odst.1 o.s.ř. Věřitel má právo vymáhat jakkoliv vysoké dluhy a musí mít k dispozici právní nástroj k jejich vymáhání. Soud ovšem shledal, že výše odměny advokáta, stanovená – za použití § 151 odst.2 o.s.ř je v konkrétní věci ve zjevném rozporu s ústavním principem proporcionality. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení soud vycházel z ustanovení § 151 odst.2 o.s.ř. Dle tohoto ustanovení o.s.ř. při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud určí výši odměny za zastupování advokátem nebo notářem v rámci jeho oprávnění stanoveného zvláštním právním předpisem anebo patentovým zástupcem v rozsahu jeho oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem; jde-li však o přiznání náhrady nákladů řízení podle § 147, § 149 odst. 2 nebo odůvodňují-li to okolnosti případu, postupuje se podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně tj.dle § 6 a následující vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování, z náhrad, z odměny notáře za provedené úkony soudního komisaře a z jeho hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. Náhradu mzdy (platu) a náhradu hotových výdajů soud stanoví podle zvláštních právních předpisů. Náhradu za odměnu znalce, který podal posudek podle § 127a, soud určí podle sazby odměny stanovené zvláštním právním předpisem. Jinak soud vychází z nákladů, které účastníku prokazatelně vznikly. Při stanovení konkrétní