23 C 102/2021-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 1 375 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného a s tím spojených poplatků za upomínání žalovaného. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. 4. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva [číslo] jejímž předmětem byl produkt žalobkyně„ Rizikové životní pojištění MojeJistota“. Touto smlouvou se žalobkyně pro případ úmrtí či jiné ve smlouvě definované události zavázala poskytnout žalovanému nebo třetí osobě sjednané plnění. Za tento závazek žalobkyně se žalovaný zavázal od 15. 1. 2020 platit měsíčně částku 473 Kč, a to vždy k 15. dni v příslušném měsíci. Doba trvání smlouvy byla sjednána do 14. 1. 2073. Za součást předmětné smlouvy byly v jejím textu označeny také Pojistné podmínky pro rizikové životní pojištění MojeJistota (ve znění účinném od 1. 12. 2018) (dále jen„ pojistné podmínky“). Žalovaný však účastníky smluvenou částku za produkt žalobkyně ve výši 473 Kč od 15. 5. 2020 nehradil. Na tuto skutečnost byl žalovaný upozorněn písemnou upomínkou žalobkyně označené jako„ Upomínka - dlužné pojistné“ ze dne 15. 6. 2020, která vyjma poučení o možném zániku uzavřené smlouvy obsahovala rovněž výzvu k úhradě žalovaným doposud nezaplacené dlužné ceny za produkt žalobkyně ve výši 946 Kč Lhůta pro zaplacení této částky byla stanovena do 10. 8. 2020. S ohledem na skutečnost, že žalovaný částku 946 Kč žalobkyni neuhradil, byl mu dopisem ze dne 27. 8. 2020 oznámen zánik účastníky uzavřené smlouvy, a to uplynutím dne 10. 8. 2020. Žalovaný byl rovněž vyzván za období od 15. 5. 2020 do 10. 8. 2020 k úhradě nedoplatku za produkt žalobkyně ve výši 1 375 Kč. V neposlední řadě pak byl žalovaný vyzván k úhradě předmětné dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 4. 5. 2021 odeslané žalovanému zástupcem žalobkyně téhož dne. Přestože žalovaný nijak nezpochybnil existenci žalobkyní požadované dlužné částky, ani nerozporoval skutečnost, že dlužná částka žalobkyni nebyla uhrazena, do dne vyhlášení rozsudku ničeho neuhradil. 5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2050 o. z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě částečně vyhověl. 7. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva o životním pojištění na dobu určitou, a to do 14. 1. 2073, kde žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník. Počátek smluveného měsíčního pojistného období byl stanoven, počínaje dnem 15. 1. 2020, na každý 15. den v měsíci. Uvedený den v měsíci představoval rovněž den splatnosti sjednaného běžného pojistného ve výši 473 Kč. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z mezi ním a žalobkyní uzavřené pojistné smlouvy, a to když od 15. 5. 2020 sjednané pojistné nehradil. Na základě upomínky žalobkyně doručené žalovanému s výzvou k zaplacení dlužného pojistného, včetně upozornění na zánik pojištění v případě neuhrazení tohoto pojistného a lhůtou splatnosti delší než jeden měsíc, konkrétně do 10. 8. 2020, pozbyla předmětná pojistná smlouva svojí platnosti uplynutím téhož dne. Žalovanému tak vznikla povinnost k úhradě částky představované poměrnou částí neuhrazeného pojistného za období od 15. 5. 2020 do 10. 8. 2020 ve výši 1 375 Kč, a to včetně úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 375 Kč počítaných od 11. 8. 2021 do zaplacení. 8. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 375 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.