23 C 221/2020-28 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na úhradu nákladů za odborné lékařské a toxikologické vyšetření ve výši 1 516,95 Kč s příslušenstvím. 2. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 3. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. 4. Jak vyplývá z úředního záznamu Policie České republiky č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], bylo kontrolou příslušníků Policie České republiky v ulici [ulice], městě [obec], zjištěno, že žalovaný téhož dne v 02:22 hodin řídil motorové vozidlo, a to ačkoliv byla orientační dechovou zkouškou zjištěna přítomnost více než jedné promile alkoholu v krvi žalovaného. S ohledem tuto skutečnost byl žalovaný příslušníky Policie České republiky převezen do [anonymizována čtyři slova], [IČO], se sídlem [adresa], kde se podrobil odbornému lékařskému a toxikologickému vyšetření. Jak vyplývá z kopie„ Protokolu o lékařském a toxikologickém vyšetření osoby při ovlivnění návykovou látkou“ ze dne [datum], byla prostřednictvím těchto vyšetření přítomnost alkoholu v organismu žalovaného potvrzena. Žalobkyně za výše uvedená vyšetření žalovaného uhradila celkem částku 1 516,95 Kč. Žalovaný byl k úhradě této částky, s lhůtou pro zaplacení nejpozději do 28. 8. 2020, žalobkyní písemně vyzván. Žalovaný však do dne vyhlášení rozsudku žalobkyní požadované plnění neuhradil. 5. Zjištěný skutkový stav soud posuzoval po právní stránce v souladu s ustanovením § 19 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, (dále jen„ zákon o ochraně zdraví“), podle kterého osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví jiné osoby nebo poškodit majetek, nebo ve vztahu k níž jiný právní předpis stanoví zákaz požívat alkohol nebo užívat jiné návykové látky, nesmí požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním, a to tak, aby zajistila, že tuto činnost nebude vykonávat pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Podle § 20 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně zdraví se orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření je povinna podrobit osoba, u které je důvodné podezření, že pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek. Podle odst. 4 téhož ustanovení se za účelem stanovení krevních hladin alkoholu nebo jiných návykových látek pomocí specifických toxikologických metod provede toxikologické vyšetření biologického materiálu odebraného v rámci odborného lékařského vyšetření (dále jen„ toxikologické vyšetření“). Podle § 24 odst. 2 zákona o ochraně zdraví, podle kterého prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Podle § 1958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, je krajské ředitelství organizační složkou státu a účetní jednotkou, jehož příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva, v čele krajského ředitelství je krajský ředitel, který je také vedoucím organizační složky státu, útvary policie zřízené v rámci jeho působnosti jsou vnitřními organizačními jednotkami krajského ředitelství. Podle § 19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. [stát. instituce] je organizační složka státu, a proto ve věcech týkajících se krajského ředitelství policie je v projednávané věci aktivně legitimovaný stát, tj. Česká republika, jejímž jménem jedná konkrétní krajské ředitelství. Žalovanému v důsledku zjištěné možné přítomnosti alkoholu v jeho organismu a z toho vyplývajícího ohrožení sebe nebo jiné osoby či majetku vznikla povinnost se podrobit odbornému lékařskému vyšetření a toxikologickému vyšetření ve zdravotnickém zařízení, kam byl příslušníky Policie České republiky převezen. S ohledem na skutečnost, že po převozu žalovaného do tohoto zdravotnického zařízení výsledky vyšetření prokázaly přítomnost alkoholu v organismu žalovaného, vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni náklady za odborné lékařské a toxikologické vyšetření v souhrnné výši 1 516,95 Kč se splatností do 28. 8. 2020. Jelikož žalovaný na uvedenou částku ničeho neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úhrady úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 516,95 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení. 7. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., na základě kterého žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně náhradu nákladů řízení nepožadovala a žalovaný na náhradu nákladů neměl právo, rozhodl soud tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků. 9. Výrok o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek je odůvodněn § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), podle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatků osvobozen. V daném případě je žalobkyně podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích osvobozena od povinnosti zaplatit soudní poplatek, a tedy, v kontextu informací uvedených výše, přešla povinnost uhradit soudní poplatek na žalovaného. Soudní poplatek činí podle položky 1, odst. 1, písm. a) Sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Sokolově v kolcích nebo na účet.